Nyní na dovolenou nemá peníze. Jednašedesátiletá Om Mohamedová a její manžel, kteří žijí se dvěma dospělými syny v bytě nedaleko káhirského okruhu, omezují potraviny, jako je maso, a snaží se vyžít z jeho skromného důchodu od energetické společnosti.
V posledních měsících zrychlující se inflace snížila kupní sílu Egypťanů, kteří již opakovaně zažili ekonomické šoky a roky úsporných opatření.
Spolu s měnovou krizí odhalila zranitelnost ekonomiky, kterou dlouho podporovali mezinárodní věřitelé a spojenci ze Zálivu, kteří považují Egypt za pilíř regionální bezpečnosti.
Vláda tvrdí, že dělá, co může, aby zkrotila ceny a rozšířila sociální výdaje, a často obviňuje ze současných tlaků vnější faktory spojené s válkou na Ukrajině.
Poukazuje také na státem řízený rozmach infrastruktury, který dal vzniknout novým silnicím a městům a pomohl egyptské ekonomice udržet růst i v době pandemie koronaviru.
Pro Om Mohamedovou je to však jen malá útěcha. Její manžel nyní vstává brzy ráno, aby si vystál frontu na dotovaný chléb. Jedna z jejích dcer, která bydlí nedaleko, prodává šperky, aby zaplatila školní docházku svých malých dětí, protože v oblasti nenašla žádné možnosti státního vzdělávání.
„Nemáme pořádnou kanalizaci ani čistou vodu. Někdy otevřu kohoutek a voda smrdí jako splašky a já si nemohu dovolit kupovat každý den balenou vodu,“ řekla Om Mohamedová během rozhovoru ve svém bytě v ulici na severním okraji Káhiry, která je posetá odpadky.
„Střední třída už neexistuje, žít teď mohou jen lidé z vyšší třídy,“ dodala.
DEVALVACE
Důsledky ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršily situaci Egypta v oblasti zahraničních měn, protože zahraniční investoři, kteří již v zemi ztráceli důvěru, rychle stáhli více než 20 miliard dolarů, oživení cestovního ruchu bylo přerušeno a účty za klíčové dovozy prudce vzrostly.
Centrální banka povolila první ze série prudkých devalvací a Egypt požádal o poslední kolo podpory státy Perského zálivu bohaté na ropu a Mezinárodní měnový fond.
Egyptská libra od loňského března klesla téměř o 50 % a celková roční inflace se vyšplhala nad 20 %, což je nejvyšší hodnota za posledních pět let, ačkoli spotřebitelé zaznamenávají mnohem prudší nárůst cen mnoha druhů zboží včetně základních potravin, které některé obchody začaly prodávat na příděl.
Zatímco mnoho zemí se potýká s prudkou inflací, Egypt se 104 miliony obyvatel patří k nejhůře postiženým zemím.
Podle oficiálních údajů žilo v roce 2020 přibližně 30 % Egypťanů v chudobě. Ačkoli od doby před pandemií nebyly zveřejněny žádné oficiální údaje, ekonomové odhadují, že chudoba roste a že mnohem více lidí žije blízko hranice chudoby.
Dvě charitativní organizace oslovené agenturou Reuters uvedly, že se jim nedaří shánět finanční prostředky a obávají se, že budou muset omezit služby.
Vedoucí jedné z charitativních organizací, nadace Abwab El Kheir, uvedl, že někteří lidé, kteří dříve přispívali, nyní sami hledají pomoc, což zatěžuje poskytování stravy, lékařské péče a další podpory v 15 egyptských městech.
„Žádosti o pomoc za poslední tři měsíce jsou dvakrát vyšší než za stejné období loňského roku. Všechno to jsou lidé, kteří mají zdroj příjmů, ale ten se stává příliš malým na to, aby se uživili,“ řekl Haitham el-Tabei před rozvozem jídla do dělnické čtvrti v centru Káhiry.
„PŘESTANTE ŽVANIT“
Prezident Abdel Fattáh as-Sísí, bývalý velitel armády, který v roce 2013 svrhl prvního demokraticky zvoleného egyptského vůdce, uznal, že situace je těžká, ale řekl, že problémy nezpůsobil stát.
Sísího komentář z minulého týdne, v němž Egypťanům vzkázal, aby „přestali žvanit“ o ekonomice, vyvolal na sociálních sítích satirické posměšky, stejně jako nedávná vládní směrnice, která navrhuje kuřecí stehýnka jako levnou a na bílkoviny bohatou variantu pro domácnosti v těžké situaci.
Zatím je jen málo vnějších známek veřejného nesouhlasu, což by bylo riskantní. Přísné bezpečnostní opatření zavedená během rozsáhlého potlačování politické opozice za vlády Sísího znamenají, že veřejné protesty jsou fakticky zakázány a účty na sociálních sítích podléhají dohledu.
Přesto další ekonomické otřesy v kratším časovém horizontu komplikují plány Egypta, který se snaží změnit situaci po politických a ekonomických turbulencích, jež následovaly po povstání v rámci arabského jara v roce 2011.
Země nedávno zahájila novou dohodu s MMF, která zahrnuje financování ve výši 3 miliard dolarů, jež má být vyplaceno ve splátkách po revizích, a má přimět úřady ke snížení výdajů a dluhové zátěže, trvalému přechodu na pružný směnný kurz a provedení strukturálních reforem, včetně omezení hospodářské role státu a armády.
Dohoda rovněž předpokládá zvýšení sociálních výdajů na ochranu zranitelných osob. Pokud však inflace v letošním roce zůstane vyšší, než se očekávalo, mohlo by to vyvolat konzultace s MMF a zvýšit rozpočtové tlaky tím, že vláda bude nucena vydávat více na dotace.
Vláda, která ve velké míře dotuje chléb pro více než 70 milionů občanů, začala tento týden poskytovat bochníky za nákladové ceny těm, kteří nejsou držiteli dotačních karet. Podle úředníků byl peněžní příspěvek pro nejchudší rodiny v zemi rozšířen na více než pět milionů rodin.
Pro mnohé je však tato podpora nedostatečná.
„Charita pokrývá velkou část potřeb v Egyptě, a to i pro ty, kteří pobírají důchody a různé státní příspěvky,“ řekl ředitel charity el-Tabei.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
