Zákonodárci Evropské unie v úterý podpořili návrh zákona, který má implementovat poslední část postfinančních globálních pravidel pro kapitál bank a přidává „prohibitivní“ požadavky na krytí rizik z kryptoaktiv.
Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti schválil návrh zákona o implementaci kapitálových pravidel Basel III od ledna 2025, ačkoli podpořil několik dočasných odchylek, aby banky měly více času na přizpůsobení.
Spojené státy, Velká Británie a další země přijímají podobné kroky, ale výbor využil návrh zákona k zavedení nových prvků, včetně požadavku, aby banky držely dostatek kapitálu na pokrytí držby kryptoaktiv v plné výši.
„Banky budou muset držet euro vlastního kapitálu za každé euro, které drží v kryptoměnách,“ uvedl Markus Ferber, německý středopravicový člen výboru.
Tento krok, který je prozatímním opatřením do přijetí dalších právních předpisů EU, je v souladu s doporučeními světových bankovních regulátorů.
„Takovéto prohibitivní kapitálové požadavky pomohou zabránit tomu, aby se nestabilita ve světě kryptoměn přenesla do finančního systému,“ uvedl Ferber.
Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME), oborový orgán, uvedla, že návrh zákona neobsahuje žádnou definici kryptoaktiv a mohl by se nakonec vztahovat i na tokenizované cenné papíry.
Chcete využít této příležitosti?
Státy EU již schválily svou verzi návrhu zákona a zákonodárci nyní budou jednat s členskými státy o konečném znění, přičemž se očekávají další úpravy.
Zahraniční banky působící prostřednictvím poboček v EU budou jednání pozorně sledovat.
Státy EU zaujaly vstřícnější přístup k tomu, kdy by zahraniční banky obsluhující klienty v bloku měly otevřít pobočku nebo přeměnit pobočku na silněji kapitalizovanou dceřinou společnost, přičemž zákonodárci EU v úterý zaujali tvrdší postoj.
EU si přeje vybudovat „strategickou autonomii“ na kapitálových trzích, neboť po brexitu bude čelit konkurenčnímu finančnímu centru na svém prahu.
Podle AFME bude důležité vyhnout se „významnému negativnímu dopadu“ zpřísnění přístupu EU na mezinárodní trhy a přeshraniční služby.
Zákonodárci Evropské unie v úterý podpořili návrh zákona, který má implementovat poslední část postfinančních globálních pravidel pro kapitál bank a přidává „prohibitivní“ požadavky na krytí rizik z kryptoaktiv.
Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti schválil návrh zákona o implementaci kapitálových pravidel Basel III od ledna 2025, ačkoli podpořil několik dočasných odchylek, aby banky měly více času na přizpůsobení.
Spojené státy, Velká Británie a další země přijímají podobné kroky, ale výbor využil návrh zákona k zavedení nových prvků, včetně požadavku, aby banky držely dostatek kapitálu na pokrytí držby kryptoaktiv v plné výši.
„Banky budou muset držet euro vlastního kapitálu za každé euro, které drží v kryptoměnách,“ uvedl Markus Ferber, německý středopravicový člen výboru.
Tento krok, který je prozatímním opatřením do přijetí dalších právních předpisů EU, je v souladu s doporučeními světových bankovních regulátorů.
„Takovéto prohibitivní kapitálové požadavky pomohou zabránit tomu, aby se nestabilita ve světě kryptoměn přenesla do finančního systému,“ uvedl Ferber.
Asociace pro finanční trhy v Evropě , oborový orgán, uvedla, že návrh zákona neobsahuje žádnou definici kryptoaktiv a mohl by se nakonec vztahovat i na tokenizované cenné papíry.Chcete využít této příležitosti?
Státy EU již schválily svou verzi návrhu zákona a zákonodárci nyní budou jednat s členskými státy o konečném znění, přičemž se očekávají další úpravy.
Zahraniční banky působící prostřednictvím poboček v EU budou jednání pozorně sledovat.
Státy EU zaujaly vstřícnější přístup k tomu, kdy by zahraniční banky obsluhující klienty v bloku měly otevřít pobočku nebo přeměnit pobočku na silněji kapitalizovanou dceřinou společnost, přičemž zákonodárci EU v úterý zaujali tvrdší postoj.
EU si přeje vybudovat „strategickou autonomii“ na kapitálových trzích, neboť po brexitu bude čelit konkurenčnímu finančnímu centru na svém prahu.
Podle AFME bude důležité vyhnout se „významnému negativnímu dopadu“ zpřísnění přístupu EU na mezinárodní trhy a přeshraniční služby.
