Zimní vlna veder nabízí úlevu od energetické krize – prozatím

Zejména Evropané si užívají teplého počasí - na Nový rok bylo v Berlíně 16 °C. Ale také Čína a střední Japonsko očekávají příští týden a Nový lunární rok nezvykle mírné teploty. Ve Spojených státech bude teplejší počasí panovat až do poloviny ledna.  Je to úleva po měsících obav, že energetická krize způsobí, že tisíce lidí nebudou mít dostatek tepla. Nabízí také další důkazy o tom, jak změna klimatu mění sezónní vzorce spotřeby energie ze zimního vytápění na letní chlazení. V tomto smyslu se očekávaný prudký nárůst cen možná pouze odsunul na červenec nebo srpen a teplejší léto ještě více ztíží doplnění zásob na příští zimu. "Mírné období letošní zimy zjevně pomůže Evropě překonat energetickou krizi související s válkou," řekl Bob Henson, meteorolog z Yale Climate Connections a autor knihy Thinking Person's Guide to Climate Change. "Stejné klima však také zvýšilo pravděpodobnost vzniku strašlivých evropských požárů, jako byly ty, které zasáhly Evropu loni v létě. Nemůžeme si vybírat z mnoha negativních a občasných pozitivních stránek měnícího se klimatu." V Evropě je zimní vlna veder pokračováním rekordně horkého léta, které zničilo úrodu a vysušilo vodní toky. V České republice byl na Silvestra zaznamenán nejteplejší Silvestr v historii. Ve Varšavě nedávno rtuť teploměru překonala své dosavadní maximum o více než 5C. Obecně se chladnější místa planety mění rychleji, přičemž v Arktidě dochází k nejdrastičtějším změnám. V celých Spojených státech se podle údajů Národní meteorologické služby otepluje zima rychleji než ostatní roční období. Zdroj: Unsplash Spotřebitelé se prozatím mohou těšit nejen z počasí. Kromě toho, že spotřebovávají méně tepla, klesají sazby; futures na zemní plyn, ukazatel toho, jak pravděpodobné jsou nedostatečné zásoby paliva, jsou na nejnižší úrovni od roku 2021. V USA klesla sazba plynu pro domácnosti od Vánoc o 28 %. "Mírné počasí, zejména extrémní teplo, které nejprve o šest týdnů zpozdilo poptávku po vytápění, a poté mírný přelom roku, nepochybně pomohly Evropě přečkat letošní zimu," uvedl Henning Gloystein, ředitel pro energetiku, klima a zdroje ve společnosti Eurasia Group v Londýně. Ačkoli za současným teplým obdobím stojí faktory včetně změn tryskového proudění a neobvykle vysokých teplot mořské hladiny, meteorologové se shodují, že rekordní zimu způsobila změna klimatu. "Změna klimatu je pro počasí jako steroidy," řekl Andrew Dessler, profesor atmosférických věd na Texaské univerzitě. "Vezme událost, která by se stala tak jako tak, a udělá ji extrémnější. Takže vlna veder nebo déšť, které by byly běžné, se díky změně klimatu dostanou do nebezpečného nebo ničivého pásma." V listopadu asi 200 států potvrdilo závazky omezit budoucí nárůst teploty na 1,5 stupně Celsia. Jejich neschopnost dohodnout se na tom, jak tohoto cíle dosáhnout, však zpochybňuje pokrok a zvyšuje pravděpodobnost extrémních povětrnostních jevů a vln veder. Svět se od 19. století již oteplil přibližně o 1,1 °C a vědci předpokládají, že cíl 1,5 °C by mohl být překročen během deseti let. Zdroj: Pixabay Spotřeba energie v Evropě se sice díky mírnému počasí sníží, ale v blízké budoucnosti to ke snížení emisí příliš nepřispěje, uvedl Gloystein z Eurasia Group. Ve snaze odvyknout si od ruské ropy a plynu evropské země zvýšily výrobu elektřiny z uhlí. "Bude trvat ještě rok nebo tři, než znečištění a emise v Evropě opět vážně poklesnou, a to i při mírnějším počasí," předpověděl Gloystein. Jak vážná je v současnosti změna klimatu? Změna klimatu je velmi závažný problém, který má na svět značné dopady. Klima na Zemi se mění a hlavní příčinou je lidská činnost. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a plyn, se do atmosféry uvolňuje velké množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Tyto plyny zadržují teplo a způsobují zvyšování průměrné teploty zemského povrchu, což vede k celé řadě dopadů, včetně častějších a silnějších vln veder, sucha a bouří, zvyšování hladiny moří a změn v rozšíření a početnosti rostlin a živočichů. Důsledky změny klimatu již pociťujeme po celém světě a očekává se, že pokud nepřijmeme drastická opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, budou se ještě zhoršovat.