Evropané hledají způsoby, jak hacknout spotřebu energie v domácnostech

Mats Johansson si letos na svůj dům v Halmstadu na jihozápadě Švédska nainstaloval 30 solárních panelů o výkonu 13,5 kilowattu. Tato země má jednu z nejvyšších měr spotřeby energie na obyvatele v Evropě - především díky chladným zimám s malým počtem hodin denního světla - což znamená, že opatření na snížení spotřeby se vyplatí o to více. Úspory pro mě znamenají "spoustu peněz", řekl Johansson. Jeho solární panely vyrábějí více energie, než kolik rodina spotřebuje, a letos jim ušetřily přibližně 22 000 švedských korun (48 000 Kč). Johanssonovo úsilí se odráží v domácnostech po celé Evropě poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala nejhorší energetickou krizi za poslední desetiletí. Prudce rostoucí životní náklady nutí domácnosti omezovat výdaje a úřady aktivně vybízejí spotřebitele, aby omezili spotřebu energie. Dvě třetiny švédských domácností uvedly, že v posledních šesti měsících provedly v domácnosti vylepšení, která zahrnují přechod na účinnější osvětlení a utěsnění oken a dveří. Podle květnového průzkumu 70 % Němců uvedlo, že letos utratilo peníze za energeticky úsporné výrobky, a ve Velké Británii přibližně čtvrtina uvedla, že zvažuje provést ve svých domácnostech změny související s účinností. Navzdory těmto snahám o úsporu energie je podle vedoucích představitelů kontinentu třeba udělat více pro snížení spotřeby zemního plynu, přičemž v posledních týdnech došlo v souvislosti s prvním skutečným ochlazením v regionu k rapidnímu poklesu zásobníků. Problém se pravděpodobně prohloubí během budoucích zimních období, kdy region nebude moci počítat s ruskými dodávkami. "Skutečnost, že tolik lidí shromáždilo poznatky, změnilo svou spotřebu energie a plánuje také zavést budoucí opatření, je vzhledem k okolnostem pozitivní," uvedl Robert Andren, generální ředitel švédské energetické agentury. Změny prováděné nyní mohou mít význam "na mnoho let dopředu". Británie minulý měsíc zahájila program v hodnotě jedné miliardy liber, jehož cílem je zlepšit izolaci energeticky nejméně efektivních domů v zemi. V Německu byl letos podobný program, který existoval již před krizí, upraven tak, aby podporoval renovace starších budov a byl tak dostupný pro více lidí. Důraz na energetickou optimalizaci také zvýšil zájem o takzvané "pasivní domy" - budovy s velmi nízkou spotřebou energie, které byly poprvé koncipovány po ropné krizi v 70. letech. Kombinují různé stavební, izolační a ventilační techniky, které zachycují a znovu využívají tělesné teplo, čímž eliminují potřebu konvenčních systémů vytápění. Švédská společnost Fiskarhedenvillan, která staví různé typy domů, uvádí, že od začátku energetické krize zaznamenala zvýšenou poptávku po svých pasivních modelech. Britská firma Norrsken, která rovněž vyrábí takové domy a energeticky účinná okna, uvádí, že "rozhodně vzrostl" počet lidí, kteří se ptají na modernizaci svých oken a dveří. Zatímco v posledních 12 měsících tvořily jejich zakázky 66 % novostaveb, v posledních dvou měsících tvořily úpravy domů více než polovinu jejich zakázek. Pro mnoho spotřebitelů však mohou být výdaje na renovaci domu v krátkodobém horizontu kvůli stlačeným životním nákladům nedosažitelné. To znamená, že jednodušší hacky ke snížení spotřeby elektřiny, jako je zhasínání světel nebo používání spotřebičů s nižší spotřebou, jsou více dosažitelné.