Výzkumníci v pondělí uvedli, že výdaje evropských zemí na ochranu domácností a podniků před rostoucími náklady na energie se vyšplhaly na téměř 800 miliard eur, a vyzvali státy, aby své výdaje na řešení energetické krize vynakládaly cíleněji.
Podle analýzy think-tanku Bruegel země Evropské unie od září 2021 vyčlenily nebo přidělily na řešení energetické krize 681 miliard eur, zatímco Británie 103 miliard eur a Norsko 8,1 miliardy eur.
Celková částka 792 miliard eur je srovnatelná se 706 miliardami eur v posledním hodnocení Bruegelu z listopadu, neboť země se i přes zimu potýkají s následky toho, že Rusko v roce 2022 přeruší většinu svých dodávek plynu do Evropy.
Na prvním místě žebříčku výdajů se umístilo Německo, které vyčlenilo téměř 270 miliard eur – tato částka zastínila všechny ostatní země. Na dalších místech se umístily Velká Británie, Itálie a Francie, i když každá z nich vynaložila méně než 150 miliard eur. Většina států EU vynaložila jen zlomek této částky.
V přepočtu na obyvatele nejvíce utratily Lucembursko, Dánsko a Německo.
Výzkumníci v pondělí uvedli, že výdaje evropských zemí na ochranu domácností a podniků před rostoucími náklady na energie se vyšplhaly na téměř 800 miliard eur, a vyzvali státy, aby své výdaje na řešení energetické krize vynakládaly cíleněji.
Podle analýzy think-tanku Bruegel země Evropské unie od září 2021 vyčlenily nebo přidělily na řešení energetické krize 681 miliard eur, zatímco Británie 103 miliard eur a Norsko 8,1 miliardy eur.
Celková částka 792 miliard eur je srovnatelná se 706 miliardami eur v posledním hodnocení Bruegelu z listopadu, neboť země se i přes zimu potýkají s následky toho, že Rusko v roce 2022 přeruší většinu svých dodávek plynu do Evropy.
Na prvním místě žebříčku výdajů se umístilo Německo, které vyčlenilo téměř 270 miliard eur – tato částka zastínila všechny ostatní země. Na dalších místech se umístily Velká Británie, Itálie a Francie, i když každá z nich vynaložila méně než 150 miliard eur. Většina států EU vynaložila jen zlomek této částky.
V přepočtu na obyvatele nejvíce utratily Lucembursko, Dánsko a Německo.
Výzkumníci v pondělí uvedli, že výdaje evropských zemí na ochranu domácností a podniků před rostoucími náklady na energie se vyšplhaly na téměř 800 miliard eur, a vyzvali státy, aby své výdaje na řešení energetické krize vynakládaly cíleněji.
Podle analýzy think-tanku Bruegel země Evropské unie od září 2021 vyčlenily nebo přidělily na řešení energetické krize 681 miliard eur, zatímco Británie 103 miliard eur a Norsko 8,1 miliardy eur.
Celková částka 792 miliard eur je srovnatelná se 706 miliardami eur v posledním hodnocení Bruegelu z listopadu, neboť země se i přes zimu potýkají s následky toho, že Rusko v roce 2022 přeruší většinu svých dodávek plynu do Evropy.
Na prvním místě žebříčku výdajů se umístilo Německo, které vyčlenilo téměř 270 miliard eur - tato částka zastínila všechny ostatní země. Na dalších místech se umístily Velká Británie, Itálie a Francie, i když každá z nich vynaložila méně než 150 miliard eur. Většina států EU vynaložila jen zlomek této částky.
V přepočtu na obyvatele nejvíce utratily Lucembursko, Dánsko a Německo.
