Maďarsko v čele hospodářského propadu východní části EU

Prudce rostoucí inflace, vyšší úrokové sazby a problémy v dodavatelských řetězcích, které vyvolala válka na Ukrajině, pravděpodobně přivedly většinu největších východních ekonomik Evropské unie na konci roku 2022 do poklesu, přičemž Maďarsko vede. Maďarská ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížila o méně než očekávaných 0,4 %, uvedl v úterý tamní statistický úřad, a Maďarsko se tak po České republice stalo druhou zemí v regionu, která se propadla do recese. Očekává se, že také Polsko v roce 2022 podruhé pokleslo - i když ne v po sobě jdoucích čtvrtletích. Druhá větší ekonomika v regionu, Rumunsko, vykázala růst o 1,1 %. Poklesy v Maďarsku a České republice byly sice menší, než se očekávalo, ale přesto kontrastovaly s očekáváním bohatší eurozóny, která se podle očekávání recesi vyhnula. Členské státy EU sousedící s Ukrajinou absorbovaly miliony uprchlíků, kteří loni utekli před ruskou invazí. Tuto zátěž pro ekonomiku ještě zhoršil prudký nárůst cen energií a potravin způsobený sankcemi a zamotanými dodavatelskými linkami, který v celém regionu způsobil nejrychlejší inflaci za nejméně dvě desetiletí. Centrální banky v reakci na to zvýšily výpůjční náklady, aby utlumily inflaci a eliminovaly tak vyhlídky na silné postpandemické oživení růstu. Nejhůře dopadlo Maďarsko, kde se spotřebitelské ceny v lednu oproti předchozímu roku vyšplhaly na unijní maximum 25,7 %, což přimělo rodiny a firmy omezit výdaje. Růst cen je v krátkodobém horizontu vnímán jako zvýšený i poté, co centrální banka v říjnu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 18 %, což je maximum v EU. Země se také snaží uvolnit více než 30 miliard dolarů z fondů EU, které byly zmrazeny kvůli obavám o dodržování zásad právního státu. Čtvrtletní pokles byl menší než 1,1% pokles předpokládaný v průzkumu agentury Bloomberg. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 0,4 %. "Je těžké si představit nějakou složku indexu HDP, která by růstu pomohla," uvedl ekonom ING Bank Hungary Peter Virovacz. Podle údajů zveřejněných v lednu se Česká republika v minulém čtvrtletí propadla do recese, když zaznamenala menší než očekávaný pokles o 0,3 %. V Polsku, kde si někteří maloobchodníci stěžovali na slabou vánoční sezónu a vyjádřili obavy o výhled na rok 2023, ekonomika podle ekonomů mezičtvrtletně klesla o 0,5 %, při meziročním růstu 2,2 %. Prognóza se promítá do reálné ekonomiky. Polský maloobchodní prodejce módy CCC očekává v letošním roce omezenou poptávku v celém regionu. Společnost InPost SA, přední logistický operátor pro online prodejce v zemi, vidí v Polsku pokles růstu e-commerce na 5-10 % z loňských 15-17 %. Přesto největší východní ekonomiku EU čeká "měkké přistání", uvedl minulý týden guvernér centrální banky Adam Glapinski. Rumunsko vzrostlo o 4,6 % oproti předchozímu roku. Výsledek byl podle centrální banky podpořen odklonem od typického tahouna, spotřeby, směrem k investicím firem a veřejného sektoru, zatímco přímé zahraniční investice se zvýšily na rekordních 11 miliard eur. "V Rumunsku bude růst ve srovnání s ostatními zeměmi pravděpodobně obzvláště silný, a to díky velkým vládním výdajům na konci roku," uvedl analytik Erste Juraj Kotian. Ekonomiky východní části EU Ekonomiky východoevropských zemí se značně liší, ale mnohé z nich prošly od pádu Sovětského svazu a přechodu na tržní hospodářství výrazným hospodářským růstem a rozvojem. Některé země v regionu, jako například Polsko a Česká republika, zaznamenaly silný hospodářský růst a jsou považovány za země s dobře rozvinutou a stabilní ekonomikou. Jiné země, jako například Rumunsko a Bulharsko, se potýkají s problémy při získávání zahraničních investic a provádění strukturálních reforem, což vede k pomalejšímu hospodářskému růstu. Celkově lze říci, že mnoho východoevropských zemí dosáhlo pokroku, pokud jde o integraci do světové ekonomiky a přilákání zahraničních investic. Region však stále čelí problémům, jako je vysoká míra korupce, slabé instituce a nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých odvětvích. Prudce rostoucí inflace, vyšší úrokové sazby a problémy v dodavatelských řetězcích, které vyvolala válka na Ukrajině, pravděpodobně přivedly většinu největších východních ekonomik Evropské unie na konci roku 2022 do poklesu.