Teď už to tak není.
Sérií promyšlených rychlých změn vláda natlačila hotovost na akciový trh a během tří dnů vyvolala rallye v hodnotě 20 miliard dolarů na jeho referenčním indexu BIST 100. Vláda se rozhodla, že se bude snažit, aby se na burze objevilo více peněz. Na papíře je index BIST 100 stále blízko historického maxima, ale ve skutečnosti se Turecko posunulo o další krok dál od světa normálních financí.
Investoři v New Yorku, Londýně i jinde říkají, že nechtějí vkládat peníze na akciový trh, kde se pravidla mění podle toho, kdo je zrovna u moci, ale těžko říct, zda jsou tyto manévry zastávkou v době krize, nebo politickou hrou, která má udržet vysoké ceny aktiv před květnovými volbami tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
„Žádný trh už neexistuje,“ řekl Wolfango Piccoli, spolupředseda společnosti Teneo Intelligence. „Jde o krátkodobé politické cíle a o nekonečné zásahy místních úřadů, které používají nejrůznější triky, aby zajistily fasádu normálnosti.“
Politici v uplynulém týdnu zatáhli za řadu pák na podporu akciového trhu tím, že nařídili soukromým penzijním fondům a státním věřitelům nakupovat akcie a zrušili daně na zpětný odkup akcií podniků. Jako trvalý krok plánuje turecký státní investiční fond vytvořit nový mechanismus umožňující vládě nakupovat akcie v době vysoké volatility.
Někteří investoři varují před přílišným čtením změn, které přicházejí několik dní po nejhorším zemětřesení za poslední desetiletí. Říkají, že by mohlo jít pouze o dočasné opatření, podobné jističům v dobách tržního stresu, a ne o známku toho, že vláda chce aktivně zasahovat do obchodování.
„Krátkodobá opatření k obnovení rovnováhy na trhu a snížení volatility po tragickém zemětřesení se zdají být většinou oprávněná,“ řekl Nenad Dinic, akciový stratég banky Julius Baer. „Vidíme jen malé riziko nežádoucí intervenční politiky.“
Pesimističtější investoři interpretují změny na akciových trzích jako rozšíření kontroly vlády, která již zasahuje hluboko do tureckého měnového a dluhopisového trhu.
Od Erdoganova klíčového zvolení v roce 2018, které mu v novém prezidentském systému poskytlo rozsáhlé pravomoci, vláda přijímá stále neortodoxnější taktiky, od snižování úrokových sazeb v době dvouciferné inflace až po úpravu bankovních předpisů jako zadní vrátka k podpoře liry.
Výsledkem je odliv zahraničních peněz z Turecka, které bylo kdysi díky své politice volného trhu považováno za miláčka investorů na rozvíjejících se trzích. Drtivá státní podpora akcií přesto nedokázala přilákat americké investory: fond kótovaný na burze v New Yorku, který investuje do tureckých akcií, zaznamenal jen malý příliv nového kapitálu s výjimkou jednodenního přílivu 6,8 milionu dolarů. Zisky fondu iShares MSCI Turkey ETF se ke konci týdne vytratily.
Podle údajů clearingového centra Takasbank drží zahraniční investoři nyní jen asi 30 % tureckých akcií, zatímco v posledních dvou desetiletích to bylo v průměru 60 %. U dluhopisů se zahraniční vlastnictví blíží 1 %, což je pokles z 28 % v roce 2013.
V indexu MSCI Emerging Markets se turecké společnosti podílejí na referenčním ukazateli přibližně 0,5 %. To je staví na úroveň Chile, jehož ekonomika je zhruba o polovinu menší.
Díky mimořádným opatřením vzrostl index BIST 100 za týden o 12 % a od začátku roku 2022 se v lirách více než zdvojnásobil. V Turecku, kde vláda uměle udržuje nízké úrokové sazby a sazby z vkladů a dluhopisy přinášejí mnohem nižší výnosy než inflace, jsou akcie a zlato jedněmi z mála logických útočišť, která úsporám zbývají.
Pro mezinárodní investory změny na tureckém akciovém trhu zvýšily riziko, že regulace mění zemi v uzavřenější trh, který se týká především místních obyvatel. Před zemětřesením byl index BIST 100 v letošním roce nejhorším akciovým trhem na světě.
Podle názoru Nicka Stadtmillera, vedoucího produktového oddělení společnosti Medley Global Advisors v New Yorku, bude pro vládu těžké udržet akciový trh na vysoké úrovni neustálými zásahy.
„Problémem je, že akciový trh téměř jistě potřebuje čerstvé nákupy, aby se udržel na vysokých úrovních,“ řekl. „Úředníci budou muset pokračovat v intervencích, aby zabránili kolapsu akciového trhu, který by poškodil spotřebitelskou náladu a výdaje.“
Jiní investoři se obav z investic do Turecka zbavili s tím, že jde o součást rizika, které s sebou nesou rozvíjející se trhy. Carlos Hardenberg, portfolio manažer společnosti Mobius Capital Partners, uvedl, že drží turecké akcie stabilně a čeká, jak dopadnou volby.
„Viděli jsme to i v jiných zemích a tato opatření jsou dočasná,“ řekl. „Je zřejmé, že úřady by se měly obecně držet dál od trhu, protože by to způsobilo ztrátu důvěry.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
