1. březen – Nikola Tesla představuje rádio, filmový Titanic láme rekordy

A máme tady nový měsíc. Březen je mimo jiné také mezinárodně oficiálním měsícem internetu – proto si tohoto vynálezu náležitě považujme. Vždyť díky němu tady máme ostatně také Burzovní svět, no ne?! 1. března mimochodem také věhlasný vynálezce představil rádio, a výpravná podívaná Jamese Camerona překonala všechny filmové rekordy. Podle kalendáře je první březen 60. dnem roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 305 dní. Svátek slaví Bedřich a Bedřiška. A máme tady hned první zajímavost – ještě tedy v úvodu. Březen je jedním z dnů používaných v lidské historii jako začátek kalendářního roku. Za začátek roku platil tento den ve starém Římě před opravou kalendáře Juliem Caesarem (45 př. n. l.) – proto má září latinský název september (tedy „sedmý“ měsíc), ačkoliv je ve skutečnosti nyní měsícem devátým. Tento počátek roku užívali i první křesťané (v Galii až do 8. století). 1. březen platil za počátek roku také v republice benátské, a to až do jejího pádu v roce 1797 (za Napoleona I.). Zdroj: Canva A nyní se s dovolením přesuneme do o něco mladší (tedy většinou) historie: 509 př. n. l.: Publius Valerius Publicola slaví první triumf Římské republiky po vítězství nad svrženým králem Luciem Tarquiniem Superbusem v bitvě u Silva Arsia. 1420: Papež Martin V. vyhlásil křižácké tažení proti husitům.. 1562: Muži vévody de Guise přepadli hugenotskou bohoslužbu ve Wassy, zemřelo něco přes dvacet hugenotů a asi 130 jich bylo zraněno. 1785: V pražském Klementinu byla naměřena teplota −27,6 °C, vůbec nejnižší teplota během měření v období 1775–2019. 1815: Po útěku z Elby se vylodil bývalý francouzský císař Napoleon Bonaparte v zátoce Juan u Cannes. 2005: Nejvyšší soud USA rozhodl, že popravy osob, které v době spáchání trestného činu byly mladší než 18 let, jsou protiústavní. Soud toto usnesení schválil nejtěsnějším poměrem hlasů 5:4. A chybět samozřejmě nemůže ani nejnovější desatero ze světa byznysu a ekonomiky: 1781: Ve Spojených státech vstupují v platnost Stanovy konfederace 1872: Yellowstonský národní park je založen jako první park svého druhu na světě. 1896: Henri Becquerel objevuje radioaktivní rozpad. 1893: Elektroinženýr Nikola Tesla poprvé veřejně předvádí rádio v St. Louis ve státě Missouri. O tomto případu si více řekneme níže. 1914: Čína vstupuje do Světové poštovní unie. 1917: Zimmermannův telegram je znovu otištěn v novinách po celých Spojených státech poté, co americká vláda zveřejnila jeho nezašifrovaný text. 1947: Mezinárodní měnový fond zahájil finanční operace. 1998: Titanic se stal prvním filmem, který celosvětově vydělal více než 1 miliardu dolarů. 2003: Vedení Celní služby Spojených států a Tajné služby Spojených států přechází pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států. 2006: Na anglické Wikipedii vychází miliontý článek, železniční stanice Jordanhill. Zdroj: Canva Tesla vs. Marconi: Kdo tedy skutečně vynalezl rádio? Nikola Tesla 1. března 1893 veřejně předvedl bezdrátový přenos energie. Vytvořil indukční cívku pro vysílání a příjem rádiových signálů. O několik let později, když se připravoval na přenos signálů na dálku, byl tady ještě jiný vynálezce: Guglielmo Marconi. Marconi vysílal první transatlantický telegraf, ale Tesla si v Americe zajistil dva rádiové patenty. Stal se z toho příběh tvrdého soupeření dvou geniálních mozků a debaty o tom, kdo že to vlastně vynalezl rádio. Marconiho první patentová přihláška v USA v roce 1900 byla zamítnuta. Jeho revidované žádosti byly rovněž tak opakovaně zamítnuty kvůli Teslovu náskoku. Přesto se jeho společnosti Marconi Wireless Telegraph Company Ltd. začalo dařit. Dne 12. prosince 1901 pak Marconi poprvé přenesl signál přes Atlantik. Tesla to komentoval: „Marconi je dobrý člověk. Nechme ho v tom pokračovat. Používá 17 mých patentů.“ V roce 1904 americký patentový úřad překvapivě změnil předchozí rozhodnutí a udělil Marconimu patent na vynález rádia. Marconi později získal Nobelovu cenu a Tesla zažaloval jeho společnost za porušení práv. V roce 1943, několik měsíců po Teslově smrti, Nejvyšší soud USA nakonec zrušil Marconiho patent ve prospěch Tesly. Rus Alexandr Popov, který v roce 1895 rovněž představil radiopřijímač, údajně řekl: „Marconiho vysílání a příjem signálů pomocí elektrických oscilací není nic nového. V Americe prováděl stejné pokusy v roce 1893 slavný inženýr Nikola Tesla.“ Marconiho pověst je do značné míry založena na jeho úspěších při komercializaci praktického systému. Jeho demonstrace využití rádia, vybavení lodí bezdrátovou komunikací, která zachraňuje životy, zřízení první transatlantické rádiové služby a vybudování prvních stanic pro britskou krátkovlnnou službu mu zajistily místo v historii. Po Marconiho smrti ve věku 63 let uctily rozhlasové stanice na celém světě jeho památku dvěma minutami ticha.