Izrael a tamní ekonomika se ocitají v nejistotě kvůli novým reformám
Izraelský šekel se v únoru propadl o téměř 6 % a vůči dolaru se dostal na nejnižší úroveň za poslední tři roky protože politické nepokoje se stupňují kvůli kontroverzním soudním reformám prosazovaným pravicovou vládou Benjamina Netanjahua.
O víkendu vyšlo do ulic hlavního města Tel Avivu odhadem 160 000 demonstrantů a další desetitisíce se sešly v jiných městech, aby demonstrovaly proti plánované právní úpravě vládní koalice, která by výrazně oslabila izraelské soudnictví.
Davy protestujících nesly nápisy ”Žádná ústava, žádná demokracie” a “Neprojdou”. Před změnami varovali členové izraelských podnikatelských, akademických, právnických a dokonce i vojenských kruhů.
Bývalý izraelský premiér Ehud Barak označil tyto plány za “atentát na Deklaraci nezávislosti, který z Izraele udělá diktaturu”, a současnou situaci označil za “nejhorší krizi od vzniku státu”.
Premiér Netanjahu označil protesty, které trvají již třetí měsíc, za pokus “vyvolat anarchii” a vyvolat další volby. V hluboce rozděleném Izraeli se od dubna 2019 konalo již pět předčasných voleb.
Jaké jsou navrhované změny?
Navrhovaná revize soudnictví zkrátka výrazně omezí možnosti izraelského Nejvyššího soudu přezkoumávat a rušit zákony, které považuje za protiústavní. Kneset – izraelský parlament – minulý týden odhlasoval prosazení hlavní části reforem.
Umožnit Knesetu přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu prostou většinou 61 ze 120 křesel, zatímco v současnosti může soud zablokovat jakýkoli zákon, který považuje za protiústavní.
Odebrání možnosti Nejvyššího soudu posuzovat legislativu Knesetu a další vládní rozhodnutí z hlediska “rozumnosti”; tento princip byl uplatněn v nedávném rozhodnutí soudu, který rozhodl, že jedno z Netanjahuových jmenování ministrem je “vysoce nerozumné” kvůli trestním rozsudkům z minulosti.
Předání největší kontroly nad jmenováním soudců vládnoucí koalici namísto stávajícího výboru složeného z právních expertů a zástupců.
Umožnit ministrům jmenovat vlastní právní poradce a odebrat jim pravomoc přijímat závazná rozhodnutí.
Netanjahu a jeho ministr spravedlnosti Jariv Levin tvrdí, že změny jsou nutné, aby Nejvyšší soud, který není volen, příliš nezasahoval do rozhodování vlády a Knesetu.
“Tvrzení, že tato reforma znamená konec demokracie, je nepodložené,” reagoval Netanjahu na příval kritiky. Sám premiér je v současné době vyšetřován kvůli mnoha případům korupce a dalším obviněním, což znamená, že by mu oslabení soudnictví pravděpodobně prospělo.
Tvrdil, že “rovnováha mezi větvemi vládního systému byla v posledních dvou desetiletích porušena, a v posledních letech ještě více”, a že reformy “obnoví správnou rovnováhu mezi větvemi”.
Obrovské skupiny izraelské občanské společnosti a současní i bývalí zákonodárci s tím však rozhodně nesouhlasí.
“Všechny fungující, zdravé a silné demokracie mají jasně rozdělené pravomoci a také kontrolní mechanismy, které zajišťují, že žádný jednotlivec ani instituce nemají příliš velkou politickou moc,” řekl televizi CNBC Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.
“Hlavním nebezpečím, které z plánovaných změn v soudnictví vyplývá, je, že tento balíček ve skutečnosti způsobí právě to – soustředí veškerou politickou moc do rukou výkonné moci, která již nyní významně kontroluje Kneset, naši zákonodárnou moc.”
Netanjahu tvrdí, že zavedení těchto změn je součástí mandátu, který získal, když byl v listopadu znovu zvolen k moci. Avi Himi, šéf izraelské advokátní komory, však na nedávném shromáždění premiérovi řekl: “Nikdy jste nedostal mandát ke změně režimu, nikdy jste nedostal mandát ke zničení demokracie. Je naším právem křičet, je naší povinností křičet, tak to v demokracii chodí.”
Ekonomické dopady
Zdroj: Getty Images
Krize se nyní rozšiřuje na ekonomickou budoucnost Izraele a již zasáhla akcie a národní měnu, přičemž referenční index TA-125 na burze v Tel Avivu klesl minulý týden o téměř 4 %.
“Ačkoli se zdá, že v ILS (izraelském novém šekelu) je nyní zakotvena významná politická prémie, rizika pro šekel v krátkodobém horizontu přetrvávají,” napsala minulý pátek Goldman Sachs ve své výzkumné zprávě. “S nárůstem obav trhu v souvislosti s reformou soudnictví jednoduchá srovnávací analýza naznačuje, že se v šekelu objevila zhruba 8% riziková prémie.”
Zvi Eckstein, bývalý viceguvernér izraelské centrální banky, vysvětlil, jaké riziko to může představovat pro klíčový technologický sektor země.
“Izraelská ekonomika je velmi neobvyklá – 17 % izraelské výroby a 11 % pracovní síly se zabývá výzkumem a vývojem v oblasti špičkových technologií,” řekl Eckstein. “To vše je financováno rizikovým kapitálem, který pochází ze zahraničí, téměř 90 % z toho.”
Varoval, že navrhované soudní reformy nyní znamenají “obrovskou nejistotu pro ekonomiku, obrovskou nejistotu pro místní a zahraniční investice v Izraeli”.
Plesner z Izraelského demokratického institutu souhlasil.
“Investoři a celá světová ekonomika hledají nejen stabilitu, ale často je lákají i země s nezávislými institucemi, jako je soudnictví a silná centrální banka,” řekl.
Omezování nezávislosti institucí “vede k poklesu zahraničních investic a snížení jejich úvěrového ratingu”, varoval Plesner. “Můžeme jen doufat, že izraelské vedení chápe, jaká rizika tím pro izraelskou ekonomiku představuje.”
Izraelský šekel se v únoru propadl o téměř 6 % a vůči dolaru se dostal na nejnižší úroveň za poslední tři roky protože politické nepokoje se stupňují kvůli kontroverzním soudním reformám prosazovaným pravicovou vládou Benjamina Netanjahua.
O víkendu vyšlo do ulic hlavního města Tel Avivu odhadem 160 000 demonstrantů a další desetitisíce se sešly v jiných městech, aby demonstrovaly proti plánované právní úpravě vládní koalice, která by výrazně oslabila izraelské soudnictví.
Davy protestujících nesly nápisy ”Žádná ústava, žádná demokracie” a “Neprojdou”. Před změnami varovali členové izraelských podnikatelských, akademických, právnických a dokonce i vojenských kruhů.
Bývalý izraelský premiér Ehud Barak označil tyto plány za “atentát na Deklaraci nezávislosti, který z Izraele udělá diktaturu”, a současnou situaci označil za “nejhorší krizi od vzniku státu”.
Premiér Netanjahu označil protesty, které trvají již třetí měsíc, za pokus “vyvolat anarchii” a vyvolat další volby. V hluboce rozděleném Izraeli se od dubna 2019 konalo již pět předčasných voleb.
Jaké jsou navrhované změny?
Navrhovaná revize soudnictví zkrátka výrazně omezí možnosti izraelského Nejvyššího soudu přezkoumávat a rušit zákony, které považuje za protiústavní. Kneset - izraelský parlament - minulý týden odhlasoval prosazení hlavní části reforem.
Mají v podstatě čtyři hlavní věty:
Umožnit Knesetu přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu prostou většinou 61 ze 120 křesel, zatímco v současnosti může soud zablokovat jakýkoli zákon, který považuje za protiústavní.
Odebrání možnosti Nejvyššího soudu posuzovat legislativu Knesetu a další vládní rozhodnutí z hlediska “rozumnosti”; tento princip byl uplatněn v nedávném rozhodnutí soudu, který rozhodl, že jedno z Netanjahuových jmenování ministrem je “vysoce nerozumné” kvůli trestním rozsudkům z minulosti.
Předání největší kontroly nad jmenováním soudců vládnoucí koalici namísto stávajícího výboru složeného z právních expertů a zástupců.
Umožnit ministrům jmenovat vlastní právní poradce a odebrat jim pravomoc přijímat závazná rozhodnutí.
Netanjahu a jeho ministr spravedlnosti Jariv Levin tvrdí, že změny jsou nutné, aby Nejvyšší soud, který není volen, příliš nezasahoval do rozhodování vlády a Knesetu.
“Tvrzení, že tato reforma znamená konec demokracie, je nepodložené,” reagoval Netanjahu na příval kritiky. Sám premiér je v současné době vyšetřován kvůli mnoha případům korupce a dalším obviněním, což znamená, že by mu oslabení soudnictví pravděpodobně prospělo.
Tvrdil, že “rovnováha mezi větvemi vládního systému byla v posledních dvou desetiletích porušena, a v posledních letech ještě více”, a že reformy “obnoví správnou rovnováhu mezi větvemi”.
Obrovské skupiny izraelské občanské společnosti a současní i bývalí zákonodárci s tím však rozhodně nesouhlasí.
“Všechny fungující, zdravé a silné demokracie mají jasně rozdělené pravomoci a také kontrolní mechanismy, které zajišťují, že žádný jednotlivec ani instituce nemají příliš velkou politickou moc,” řekl televizi CNBC Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.
“Hlavním nebezpečím, které z plánovaných změn v soudnictví vyplývá, je, že tento balíček ve skutečnosti způsobí právě to - soustředí veškerou politickou moc do rukou výkonné moci, která již nyní významně kontroluje Kneset, naši zákonodárnou moc.”
Netanjahu tvrdí, že zavedení těchto změn je součástí mandátu, který získal, když byl v listopadu znovu zvolen k moci. Avi Himi, šéf izraelské advokátní komory, však na nedávném shromáždění premiérovi řekl: “Nikdy jste nedostal mandát ke změně režimu, nikdy jste nedostal mandát ke zničení demokracie. Je naším právem křičet, je naší povinností křičet, tak to v demokracii chodí.”
Ekonomické dopady
Zdroj: Getty Images
Krize se nyní rozšiřuje na ekonomickou budoucnost Izraele a již zasáhla akcie a národní měnu, přičemž referenční index TA-125 na burze v Tel Avivu klesl minulý týden o téměř 4 %.
“Ačkoli se zdá, že v ILS (izraelském novém šekelu) je nyní zakotvena významná politická prémie, rizika pro šekel v krátkodobém horizontu přetrvávají,” napsala minulý pátek Goldman Sachs ve své výzkumné zprávě. “S nárůstem obav trhu v souvislosti s reformou soudnictví jednoduchá srovnávací analýza naznačuje, že se v šekelu objevila zhruba 8% riziková prémie.”
Zvi Eckstein, bývalý viceguvernér izraelské centrální banky, vysvětlil, jaké riziko to může představovat pro klíčový technologický sektor země.
“Izraelská ekonomika je velmi neobvyklá - 17 % izraelské výroby a 11 % pracovní síly se zabývá výzkumem a vývojem v oblasti špičkových technologií,” řekl Eckstein. “To vše je financováno rizikovým kapitálem, který pochází ze zahraničí, téměř 90 % z toho.”
Varoval, že navrhované soudní reformy nyní znamenají “obrovskou nejistotu pro ekonomiku, obrovskou nejistotu pro místní a zahraniční investice v Izraeli”.
Plesner z Izraelského demokratického institutu souhlasil.
“Investoři a celá světová ekonomika hledají nejen stabilitu, ale často je lákají i země s nezávislými institucemi, jako je soudnictví a silná centrální banka,” řekl.
Omezování nezávislosti institucí “vede k poklesu zahraničních investic a snížení jejich úvěrového ratingu”, varoval Plesner. “Můžeme jen doufat, že izraelské vedení chápe, jaká rizika tím pro izraelskou ekonomiku představuje.”
