V žebříčku atraktivity 16 zemí střední a východní Evropy je ČR pro německé investory na třetím místě za Slovinskem a Polskem. Do roku 2018 se Česko několik let drželo na prvním místě, v dalších letech až do války na Ukrajině investoři za nejatraktivnější lokalitu považovali Estonsko. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory, který zjišťuje náladu mezi investory a manažery.
Firmy, tedy převážně němečtí investoři v ČR, jsou podle průzkumu mnohem méně optimistické, pokud jde o vyhlídky ekonomiky na letošní rok. Pouze 19 procent z nich očekává zlepšení ekonomiky, 38 procent zhoršení, uvedla komora.
U vlastní podnikatelské aktivity podle ní firmy vidí budoucnost optimističtěji, ve srovnání s rokem 2021 má ale jejich výhled rovněž klesající trend. Lepší hospodářský rok očekává 36 procent firem, o 11 procentních bodů méně než v roce 2021. Zhoršení očekává 23 procent, o 11 bodů více než v roce 2023.
Co se týče výhledu vývozu, 27 procent firem očekává podle průzkumu komory jeho nárůst a 16 procent pokles. Důležitým ukazatelem budoucího vývoje jsou pak hlavně plánované investice, kde se také projevuje tendence ke zdrženlivosti, uvedla komora. Třetina podniků podle ní chce své investice zvýšit, ale téměř čtvrtina počítá s jejich poklesem. To je nejvíce za pět let.
Alarmující podle komory je, že své investice chtějí snižovat zejména firmy ze zpracovatelského průmyslu, který je klíčový pro české hospodářství. Stejný trend platí i pro prognózu zaměstnanosti. Ta sice stále vykazuje kladné saldo 18 procent, ale i v tomto případě je výrobní sektor opatrnější než sektor služeb, zjistila komora.
Firmy se podle ní potýkají s výrazným růstem nákladů na pracovní sílu. Téměř dvě pětiny očekávají při vyrovnání inflace navýšení o výrazně více než osm procent. Za největší rizika považuje 60 procent firem vysoké ceny energií a 57 procent náklady na pracovní sílu. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který náklady žene dál nahoru, označilo za riziko 53 procent firem, uvedla komora.
„Zvyšování těchto nákladů znamená pro firmy omezování plánovaných nezbytných investic. To považujeme za hlavní riziko pro českou ekonomiku. Pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti je nutné výrazně zvýšit investice, zejména pro transformaci u obnovitelných zdrojů energie, elektromobility a digitalizace,“ uvedl prezident ČNOPK Milan Šlachta.
Chcete využít této příležitosti?
Vedle členství ČR v EU a platební disciplíny jsou dlouhodobými pozitivními konstantami investiční atraktivity ČR především akademické vzdělávání, produktivita a motivace zaměstnanců a kvalita a dostupnost místních dodavatelů. V žebříčku 21 faktorů však firmy opět odsunuly na předposlední místo systém odborného vzdělávání a na poslední místo dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Firmám stále chybí úzké propojení školské teorie s praxí, což považují za zásadní pro konkurenceschopnost ČR.
„S velkými obavami vnímáme, že státní systém odborného vzdělávání se téměř nezlepšil, zatímco komunikační, technologické a digitální požadavky ve firmách se rychle mění. Tato propast se bude dále prohlubovat,“ doplnil výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Průzkum se konal od letošního 13. února do 17. března mezi 137 členy komory a německými firmami podnikajícími v ČR.
V žebříčku atraktivity 16 zemí střední a východní Evropy je ČR pro německé investory na třetím místě za Slovinskem a Polskem. Do roku 2018 se Česko několik let drželo na prvním místě, v dalších letech až do války na Ukrajině investoři za nejatraktivnější lokalitu považovali Estonsko. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory, který zjišťuje náladu mezi investory a manažery.
Firmy, tedy převážně němečtí investoři v ČR, jsou podle průzkumu mnohem méně optimistické, pokud jde o vyhlídky ekonomiky na letošní rok. Pouze 19 procent z nich očekává zlepšení ekonomiky, 38 procent zhoršení, uvedla komora.
U vlastní podnikatelské aktivity podle ní firmy vidí budoucnost optimističtěji, ve srovnání s rokem 2021 má ale jejich výhled rovněž klesající trend. Lepší hospodářský rok očekává 36 procent firem, o 11 procentních bodů méně než v roce 2021. Zhoršení očekává 23 procent, o 11 bodů více než v roce 2023.
Co se týče výhledu vývozu, 27 procent firem očekává podle průzkumu komory jeho nárůst a 16 procent pokles. Důležitým ukazatelem budoucího vývoje jsou pak hlavně plánované investice, kde se také projevuje tendence ke zdrženlivosti, uvedla komora. Třetina podniků podle ní chce své investice zvýšit, ale téměř čtvrtina počítá s jejich poklesem. To je nejvíce za pět let.
Alarmující podle komory je, že své investice chtějí snižovat zejména firmy ze zpracovatelského průmyslu, který je klíčový pro české hospodářství. Stejný trend platí i pro prognózu zaměstnanosti. Ta sice stále vykazuje kladné saldo 18 procent, ale i v tomto případě je výrobní sektor opatrnější než sektor služeb, zjistila komora.
Firmy se podle ní potýkají s výrazným růstem nákladů na pracovní sílu. Téměř dvě pětiny očekávají při vyrovnání inflace navýšení o výrazně více než osm procent. Za největší rizika považuje 60 procent firem vysoké ceny energií a 57 procent náklady na pracovní sílu. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který náklady žene dál nahoru, označilo za riziko 53 procent firem, uvedla komora.
„Zvyšování těchto nákladů znamená pro firmy omezování plánovaných nezbytných investic. To považujeme za hlavní riziko pro českou ekonomiku. Pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti je nutné výrazně zvýšit investice, zejména pro transformaci u obnovitelných zdrojů energie, elektromobility a digitalizace,“ uvedl prezident ČNOPK Milan Šlachta.Chcete využít této příležitosti?
Vedle členství ČR v EU a platební disciplíny jsou dlouhodobými pozitivními konstantami investiční atraktivity ČR především akademické vzdělávání, produktivita a motivace zaměstnanců a kvalita a dostupnost místních dodavatelů. V žebříčku 21 faktorů však firmy opět odsunuly na předposlední místo systém odborného vzdělávání a na poslední místo dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Firmám stále chybí úzké propojení školské teorie s praxí, což považují za zásadní pro konkurenceschopnost ČR.
„S velkými obavami vnímáme, že státní systém odborného vzdělávání se téměř nezlepšil, zatímco komunikační, technologické a digitální požadavky ve firmách se rychle mění. Tato propast se bude dále prohlubovat,“ doplnil výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Průzkum se konal od letošního 13. února do 17. března mezi 137 členy komory a německými firmami podnikajícími v ČR.
V žebříčku atraktivity 16 zemí střední a východní Evropy je ČR pro německé investory na třetím místě za Slovinskem a Polskem. Do roku 2018 se Česko několik let drželo na prvním místě, v dalších letech až do války na Ukrajině investoři za nejatraktivnější lokalitu považovali Estonsko. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory, který zjišťuje náladu mezi investory a manažery.
Firmy, tedy převážně němečtí investoři v ČR, jsou podle průzkumu mnohem méně optimistické, pokud jde o vyhlídky ekonomiky na letošní rok. Pouze 19 procent z nich očekává zlepšení ekonomiky, 38 procent zhoršení, uvedla komora.
U vlastní podnikatelské aktivity podle ní firmy vidí budoucnost optimističtěji, ve srovnání s rokem 2021 má ale jejich výhled rovněž klesající trend. Lepší hospodářský rok očekává 36 procent firem, o 11 procentních bodů méně než v roce 2021. Zhoršení očekává 23 procent, o 11 bodů více než v roce 2023.
Co se týče výhledu vývozu, 27 procent firem očekává podle průzkumu komory jeho nárůst a 16 procent pokles. Důležitým ukazatelem budoucího vývoje jsou pak hlavně plánované investice, kde se také projevuje tendence ke zdrženlivosti, uvedla komora. Třetina podniků podle ní chce své investice zvýšit, ale téměř čtvrtina počítá s jejich poklesem. To je nejvíce za pět let.
Alarmující podle komory je, že své investice chtějí snižovat zejména firmy ze zpracovatelského průmyslu, který je klíčový pro české hospodářství. Stejný trend platí i pro prognózu zaměstnanosti. Ta sice stále vykazuje kladné saldo 18 procent, ale i v tomto případě je výrobní sektor opatrnější než sektor služeb, zjistila komora.
Firmy se podle ní potýkají s výrazným růstem nákladů na pracovní sílu. Téměř dvě pětiny očekávají při vyrovnání inflace navýšení o výrazně více než osm procent. Za největší rizika považuje 60 procent firem vysoké ceny energií a 57 procent náklady na pracovní sílu. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který náklady žene dál nahoru, označilo za riziko 53 procent firem, uvedla komora.
"Zvyšování těchto nákladů znamená pro firmy omezování plánovaných nezbytných investic. To považujeme za hlavní riziko pro českou ekonomiku. Pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti je nutné výrazně zvýšit investice, zejména pro transformaci u obnovitelných zdrojů energie, elektromobility a digitalizace," uvedl prezident ČNOPK Milan Šlachta.
Vedle členství ČR v EU a platební disciplíny jsou dlouhodobými pozitivními konstantami investiční atraktivity ČR především akademické vzdělávání, produktivita a motivace zaměstnanců a kvalita a dostupnost místních dodavatelů. V žebříčku 21 faktorů však firmy opět odsunuly na předposlední místo systém odborného vzdělávání a na poslední místo dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Firmám stále chybí úzké propojení školské teorie s praxí, což považují za zásadní pro konkurenceschopnost ČR.
"S velkými obavami vnímáme, že státní systém odborného vzdělávání se téměř nezlepšil, zatímco komunikační, technologické a digitální požadavky ve firmách se rychle mění. Tato propast se bude dále prohlubovat," doplnil výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Průzkum se konal od letošního 13. února do 17. března mezi 137 členy komory a německými firmami podnikajícími v ČR.
