Německo jedná o omezení vývozu chemických čipů do Číny

Pokud by byl tento krok realizován, omezil by německé společnosti jako Merck KGaA a BASF SE v prodeji některých svých polovodičových chemikálií do Číny.

Scholz zaujímá vůči Pekingu spíše jestřábí postoj, protože se kancléř snaží najít rovnováhu mezi podporou rozsáhlých hospodářských zájmů Německa v Číně a obavami o národní bezpečnost a lidská práva. Vztahy mezi Evropou a Čínou se však zhoršují, zejména poté, co prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin několik týdnů před invazí Moskvy na Ukrajinu vyhlásili přátelství „bez hranic“.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství se k tomu odmítl vyjádřit.

Scholz a ministr hospodářství Robert Habeck v této věci úzce spolupracují s evropskými spojenci a USA, které usilují o celosvětovou blokádu přístupu Číny ke klíčovým technologiím, včetně polovodičů. Úředníci v Berlíně uvedli, že v této záležitosti neexistuje žádný tlak ze strany Washingtonu, ale spíše silná touha spolupracovat a semknout se proti Číně.

Polovodiče jsou klíčovou součástí celosvětového dodavatelského řetězce a nacházejí se ve všech zařízeních od automobilů a chytrých telefonů až po ledničky, přičemž materiály a stroje potřebné k jejich výrobě je často obtížné získat. Přerušení již tak omezeného zásobování by mohlo zmařit schopnost Číny rozvíjet svůj vlastní průmysl.

Jednání vládnoucí koalice o těchto kontrolách vývozu jsou stále v počáteční fázi a představitelé si uvědomují, že jakékoli takové rozhodnutí by mohlo poškodit obchodní vztahy s Čínou, která se stala největším obchodním partnerem Německa, uvedli tito lidé.

Chcete využít této příležitosti?

Zboží dvojího použití

Habeck, který je zároveň vicekancléřem, doporučil úředníkům svého resortu, aby vypracovali soubor opatření, která by posílila hospodářskou odolnost Německa v určitých oblastech a snížila jednostrannou závislost na Číně. Součástí těchto úvah je i myšlenka zavést kontrolu vývozu chemických čipů, uvedli tito lidé.

Jeden z nich uvedl, že nejrychlejší a nejpraktičtější způsob, jak zavést takové kontroly vývozu, by bylo zapsat příslušné zboží a služby na německý národní seznam zboží dvojího užití, a dodal, že jiné přístupy prostřednictvím mezinárodních seznamů a smluv by pravděpodobně trvaly příliš dlouho.

Kontroly vývozu omezují obchod se zbožím, které lze použít jak v civilním, tak ve vojenském kontextu. Cílem těchto seznamů dvojího použití je zabránit vývoji a šíření chemických, biologických a jaderných zbraní a skryté výrobě konvenčních vojenských zbraní.

Začátkem tohoto měsíce si německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během návštěvy Pekingu vyměnila se svým čínským protějškem Qin Gangem několik ostrých slov a prohlásila, že destabilizace Tchaj-wanu by byla „hororovým scénářem“. Baerbocková a Habeck pomáhají Scholzovi utvářet novou bezpečnostní strategii, která má snížit závislost na Číně a ochránit kritickou infrastrukturu před hybridními útoky.

Nizozemsko minulý měsíc souhlasilo, že se připojí k úsilí USA omezit vývoz čipových technologií do Číny. Nová opatření omezí vývoz produktů společnosti ASML pro imerzní DUV litografii a přidají se tak k omezením, která již existují pro nejmodernější litografické stroje, jež jsou klíčové pro výrobu nejmodernějších čipů na světě. Očekává se, že pravidla budou zveřejněna do léta.

Německo sice nedisponuje vyspělými technologiemi pro výrobu čipů, ale společnosti Merck a BASF dodávají firmám po celém světě důležité chemikálie potřebné pro výrobu polovodičů. Výrobky nebo služby společnosti Merck se nacházejí téměř ve všech čipech na světě, zatímco BASF je lídrem na trhu v Evropě a Asii, kde sídlí nejvýznamnější smluvní výrobci čipů na světě, včetně společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.

Bez dodávek od společností Merck a BASF by Čína mohla čelit dalším problémům při vývoji pokročilých čipových technologií a mohla by být ovlivněna i její schopnost vyrábět polovodiče. Si vyvolal sovětský systém „celého národa“, aby podpořil státní podniky, výzkumné ústavy a soukromé společnosti ve vytváření technologií, které mohou nahradit zahraniční dovoz, v souvislosti se snahami USA omezit technologický vzestup Číny, ale čipový průmysl v zemi stále zaostává roky za společnostmi TSMC a Samsung Electronics Co.

I když Scholz tato omezení zvažuje, snaží se zároveň udržovat otevřené vztahy s Pekingem. Kancléř pozval čínského premiéra Li Čchianga na jednání do Berlína 20. června v rámci své poslední snahy o zmírnění napětí mezi Evropou a vládou v Pekingu, informovala začátkem týdne agentura Bloomberg.

Podle lidí obeznámených s plány chce Scholz při rozhovorech zjistit, zda je Čína připravena být konstruktivním partnerem při řešení problémů, jako je podpora globálního míru a boj proti změně klimatu, a zároveň stanovit červené čáry pro případné změny statusu quo na Tchaj-wanu.

Německo je odhodláno snížit svou stopu v Číně, protože Berlín se stále potýká s důsledky své přílišné závislosti na ruské energii po Putinově rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Scholz se vyslovil proti hospodářskému oddělení od Číny ze dne na den a místo toho prosazuje politiku deriskování, což znamená aktivní snižování expozice Německa vůči čínskému trhu v nadcházejících letech.

Podle lidí obeznámených s touto záležitostí je návrh součástí balíčku opatření, o nichž jedná vláda kancléře Olafa Scholze a která by Číně omezila přístup ke zboží a službám potřebným pro výrobu vyspělých polovodičů.Pokud by byl tento krok realizován, omezil by německé společnosti jako Merck KGaA a BASF SE v prodeji některých svých polovodičových chemikálií do Číny.Scholz zaujímá vůči Pekingu spíše jestřábí postoj, protože se kancléř snaží najít rovnováhu mezi podporou rozsáhlých hospodářských zájmů Německa v Číně a obavami o národní bezpečnost a lidská práva. Vztahy mezi Evropou a Čínou se však zhoršují, zejména poté, co prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin několik týdnů před invazí Moskvy na Ukrajinu vyhlásili přátelství „bez hranic“.Mluvčí německého ministerstva hospodářství se k tomu odmítl vyjádřit.Scholz a ministr hospodářství Robert Habeck v této věci úzce spolupracují s evropskými spojenci a USA, které usilují o celosvětovou blokádu přístupu Číny ke klíčovým technologiím, včetně polovodičů. Úředníci v Berlíně uvedli, že v této záležitosti neexistuje žádný tlak ze strany Washingtonu, ale spíše silná touha spolupracovat a semknout se proti Číně.Polovodiče jsou klíčovou součástí celosvětového dodavatelského řetězce a nacházejí se ve všech zařízeních od automobilů a chytrých telefonů až po ledničky, přičemž materiály a stroje potřebné k jejich výrobě je často obtížné získat. Přerušení již tak omezeného zásobování by mohlo zmařit schopnost Číny rozvíjet svůj vlastní průmysl.Jednání vládnoucí koalice o těchto kontrolách vývozu jsou stále v počáteční fázi a představitelé si uvědomují, že jakékoli takové rozhodnutí by mohlo poškodit obchodní vztahy s Čínou, která se stala největším obchodním partnerem Německa, uvedli tito lidé.Chcete využít této příležitosti?Zboží dvojího použitíHabeck, který je zároveň vicekancléřem, doporučil úředníkům svého resortu, aby vypracovali soubor opatření, která by posílila hospodářskou odolnost Německa v určitých oblastech a snížila jednostrannou závislost na Číně. Součástí těchto úvah je i myšlenka zavést kontrolu vývozu chemických čipů, uvedli tito lidé.Jeden z nich uvedl, že nejrychlejší a nejpraktičtější způsob, jak zavést takové kontroly vývozu, by bylo zapsat příslušné zboží a služby na německý národní seznam zboží dvojího užití, a dodal, že jiné přístupy prostřednictvím mezinárodních seznamů a smluv by pravděpodobně trvaly příliš dlouho.Kontroly vývozu omezují obchod se zbožím, které lze použít jak v civilním, tak ve vojenském kontextu. Cílem těchto seznamů dvojího použití je zabránit vývoji a šíření chemických, biologických a jaderných zbraní a skryté výrobě konvenčních vojenských zbraní.Začátkem tohoto měsíce si německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během návštěvy Pekingu vyměnila se svým čínským protějškem Qin Gangem několik ostrých slov a prohlásila, že destabilizace Tchaj-wanu by byla „hororovým scénářem“. Baerbocková a Habeck pomáhají Scholzovi utvářet novou bezpečnostní strategii, která má snížit závislost na Číně a ochránit kritickou infrastrukturu před hybridními útoky.Nizozemsko minulý měsíc souhlasilo, že se připojí k úsilí USA omezit vývoz čipových technologií do Číny. Nová opatření omezí vývoz produktů společnosti ASML pro imerzní DUV litografii a přidají se tak k omezením, která již existují pro nejmodernější litografické stroje, jež jsou klíčové pro výrobu nejmodernějších čipů na světě. Očekává se, že pravidla budou zveřejněna do léta.Německo sice nedisponuje vyspělými technologiemi pro výrobu čipů, ale společnosti Merck a BASF dodávají firmám po celém světě důležité chemikálie potřebné pro výrobu polovodičů. Výrobky nebo služby společnosti Merck se nacházejí téměř ve všech čipech na světě, zatímco BASF je lídrem na trhu v Evropě a Asii, kde sídlí nejvýznamnější smluvní výrobci čipů na světě, včetně společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.Bez dodávek od společností Merck a BASF by Čína mohla čelit dalším problémům při vývoji pokročilých čipových technologií a mohla by být ovlivněna i její schopnost vyrábět polovodiče. Si vyvolal sovětský systém „celého národa“, aby podpořil státní podniky, výzkumné ústavy a soukromé společnosti ve vytváření technologií, které mohou nahradit zahraniční dovoz, v souvislosti se snahami USA omezit technologický vzestup Číny, ale čipový průmysl v zemi stále zaostává roky za společnostmi TSMC a Samsung Electronics Co.I když Scholz tato omezení zvažuje, snaží se zároveň udržovat otevřené vztahy s Pekingem. Kancléř pozval čínského premiéra Li Čchianga na jednání do Berlína 20. června v rámci své poslední snahy o zmírnění napětí mezi Evropou a vládou v Pekingu, informovala začátkem týdne agentura Bloomberg.Podle lidí obeznámených s plány chce Scholz při rozhovorech zjistit, zda je Čína připravena být konstruktivním partnerem při řešení problémů, jako je podpora globálního míru a boj proti změně klimatu, a zároveň stanovit červené čáry pro případné změny statusu quo na Tchaj-wanu.Německo je odhodláno snížit svou stopu v Číně, protože Berlín se stále potýká s důsledky své přílišné závislosti na ruské energii po Putinově rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Scholz se vyslovil proti hospodářskému oddělení od Číny ze dne na den a místo toho prosazuje politiku deriskování, což znamená aktivní snižování expozice Německa vůči čínskému trhu v nadcházejících letech.