Philip Morris a dividenda – České spořitelně klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk o 33,5%

Philip Morris ČR vyplatí za loňský rok hrubou dividendu 1310 Kč Společnost Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, vyplatí za loňský rok hrubou dividendu 1310 korun na akcii. Rozhodla o tom dnešní řádná valná hromada. Stejnou částku akcionáři dostali i za rok 2021. Tabákové firmě loni stoupl meziročně čistý zisk o 3,4 procenta na 3,6 miliardy Kč. Tržby bez spotřební daně a DPH vzrostly o 11 procent na 20,9 miliardy Kč. Podle generální ředitelky Philip Morris ČR Andrey Gontkovičové byl loňský rok z finančního hlediska úspěšný. Firma přes dopady války na Ukrajině a složité makroekonomické inflační prostředí dosáhla rekordního objemu výroby v Kutné Hoře a dokázala zvýšit celkové tržby i čistý zisk. Vedení společnosti na valné hromadě čelilo několika dotazům akcionářů. Jeden se týkal aktivit Philip Morris International ve farmacii. Gontkovičová uvedla, že v současném stadiu není možné odhadnout dopad na Philip Morris ČR. "Oblast medicíny a farmacie je ještě velmi nová a čerstvá. Uvidíme," dodala Gontkovičová. Odbyt nahřívaných tabákových výrobků a výrobků určených ke kouření v ČR a na Slovensku loni klesl o 2,7 procenta na 11,2 miliardy kusů. Celkový počet uživatelů bezdýmných alternativ se meziročně zvýšil v ČR téměř na 570.000 a na Slovensku na více než 290.000. Firma se loni v ČR i na Slovensku soustředila především na rozšiřování nabídky bezdýmných produktů, v nichž se na rozdíl od obvyklých cigaret tabák zahřívá. Koncem roku užívalo bezdýmné produkty IQOS v obou zemích více než 860.000 kuřáků a 590.000 z nich zcela přestalo s kouřením klasických cigaret. Celkový kombinovaný trh cigaret a zahřívaných tabákových výrobků v Česku v roce 2022 zůstal na 17,4 miliardy kusů, na Slovensku vzrostl o 1,3 procenta na 7,4 miliardy kusů. Philip Morris nadále zůstává lídrem na obou trzích s odhadovaným tržním podílem 40,1 procenta v ČR a 55,5 procenta na Slovensku. Celkový objem odbytu zahřívaných tabákových náplní vzrostl v ČR o zhruba 400 milionů kusů na 2,3 miliardy kusů a na Slovensku o 200 milionů kusů na 1,1 miliardy kusů. Objem odbytu tabákových výrobků určených ke kouření se snížil na 4,8 miliardy kusů v Česku a na tři miliardy na Slovensku. Důvodem je především přechod kuřáků na bezdýmné alternativy na obou trzích. Philip Morris ČR v Česku zaměstnává přes 1000 lidí. S akciemi společnosti se obchoduje na pražské burze. České spořitelně klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk o 33,5 pct na 3,3 miliardy Kč Zdroj: Getty Images České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě. "Česká spořitelna potvrdila svoji odolnost a stabilitu. Tu pozitivně vnímají i naši klienti. Projevilo se to zejména na růstu objemu depozit, především firemní vklady vzrostly meziročně téměř o čtvrtinu. Dobrá kapitálová vybavenost nám umožnila dále navyšovat objem financování poskytovaného domácnostem i firmám," komentoval hospodářské výsledky člen představenstva Ivan Vondra. "Česká národní banka pozastavila cyklus zvyšování sazeb, takže chybí České spořitelně růstový impuls, a čisté úrokové výnosy tak meziročně klesají kvůli zdražení depozit," řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Naproti tomu čisté úrokové výnosy mateřské skupiny Erste vykázaly v prvním kvartálu meziroční nárůst o 27 procent, což podle něj souvisí s úrokovým cyklem Evropské centrální banky, která zvedání sazeb zahájila později. Hrubý objem klientských úvěrů meziročně vzrostl o 7,3 procenta na 938,6 miliardy korun. U domácností úvěry stouply o 5,9 procenta na 595,1 miliardy korun, u podniků o 9,3 procenta na 339,8 miliardy korun. Vklady se oproti loňskému prvnímu čtvrtletí zvýšily o 3,9 procenta na 1,398 bilionu korun. Vklady domácností se téměř nezměnily, zůstaly na 913,8 miliardy korun, vklady korporátní klientely stouply o 24,4 procenta na 337,2 miliardy korun a vklady klientů veřejného sektoru klesly meziročně o 7,9 procenta na 146,9 mld. Kč, což bylo podle banky zapříčiněno krátkodobými transakcemi. Provozní výnosy se v 1. čtvrtletí meziročně snížily o 10,2 procenta na 11,5 miliardy korun, podle banky to bylo v důsledku vyšších úrokových nákladů vyplacených za vklady. Čistý úrokový výnos klesl o 11,9 procenta na 8,2 miliardy korun. "Vývoj čistého úrokového výnosu byl ovlivněn především prostředím vyšších úrokových sazeb, které vedlo k přecenění úroků za vklady a vyústilo v nárůst objemů vkladů a ve změnu jejich struktury ve prospěch vkladů s vyššími úrokovými sazbami. V důsledku těchto vlivů došlo k výraznému zvýšení úrokových nákladů," uvedla banka. Čistý výnos z poplatků a provizí meziročně vzrostl o necelé procento na 2,5 miliardy korun. Čistý zisk z obchodních operací vzrostl o 7,8 procenta na 1,1 miliardy korun. Provozní náklady se meziročně se zvýšily o 10,1 procenta na 5,9 miliardy korun, podle banky rostly zejména náklady na zaměstnance a ostatní správní náklady. Konsolidovaná bilanční suma dosáhla ke konci března 1,847 bilionu korun a ve srovnání s objemem bilanční sumy ke konci loňského roku vzrostla o 12,6 procenta. Česká spořitelna je největší banka v ČR podle počtu klientů, kterých má 4,5 milionu. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu vlastní, je hlavní společností na bankovním trhu střední a východní Evropy. Erste v letošním prvním čtvrtletí čistý zisk vzrostl o 32,3 procenta na 593,6 milionu eur (13,9 miliardy korun). Hospodaření podpořil růst úroků a objemu úvěrů. V Česku z velkých bank výsledky hospodaření zveřejnila zatím jen Moneta Money Bank, které čistý zisk v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 5,8 procenta na 1,2 miliardy korun. Největší bankovní domy včetně České spořitelny budou od letošního roku v ČR platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.