Elektrárna Chvaletice vytvořila loni zisk po zdanění 1,003 miliardy korun. Rok předtím činil 132 milionů korun. Výroba v roce 2022 byla rekordní – nejvyšší od zprovoznění elektrrny v roce 1977. Přispěl k tomu mimo jiné válečný konflikt na Ukrajině, uvedla společnost ve výroční zprávě.
„I v důsledku války na Ukrajině došlo k prudkému zvýšení poptávky po elektrické energii. Společnost se s touto výzvou úspěšně vyrovnala, a přispěla tak k řešení energetické krize – v roce 2022 vyrobila 4902 gigawatthodin (GWh) elektrické energie, což je nejvyšší roční výroba elektřiny od zprovoznění elektrárny v roce 1977,“ uvedl předseda představenstva Luboš Pavlas.
Tržby z prodeje výrobků a služeb se meziročně zvýšily o 32 procent na 11,093 miliardy korun, ostatní provozní náklady o čtyři procenta na 9,021 miliardy korun. Výkonová spotřeba vzrostla o 12 procent na 1,055 miliardy korun, osobní náklady o pět procent na 307 milionů korun.
Finanční výsledek hospodaření dosáhl loni 693 milionů korun, rok předtím činil 195 milionů korun. „Největší položkou jsou kurzové zisky, úrokové výnosy, inkasované penále a ostatní finanční výnosy,“ uvedla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en, jíž elektrárna patří.
Elektrárně se minulý rok vyhnuly provozní havárie či dlouhodobé odstávky. Plánovaně byla odstavena v dubnu na osm dní. Vliv pandemie covidu-19 byl nízký. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců dosáhl 320.
Energetické zařízení stále nezískalo pravomocnou výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť, které platí od srpna 2021, usiluje o ni několik let. Elektrárna žádost podala na konci roku 2018, ale stále ji nemá – i kvůli odporu ekologických organizací. V minulosti výjimku na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí, pobočka Krajského soudu v Olomouci ji však zrušila. Provozovatel elektrárny proti rozhodnutí podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek. V současnosti krajský řad v Pardubicích připravuje nové rozhodnutí o integrovaném povolení, po jehož vydání by elektrárna měla plnit přísnější emisní limity.
Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by podle svého vyjádření investovat další vysoké částky, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, původní výjimka umožňovala elektrárně vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu o dva roky kratší. Tvrdila, že pokud výjimku nezíská, bude muset výrobu ukončit, což by ohrozilo stabilitu energetické sítě.
Chcete využít této příležitosti?
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v plném provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.
Původní majitel vytvořil v minulosti i vyšší zisk než byl ten loňský. V roce 2012 vykázal ČEZ zisk po zdanění 1,108 miliardy korun, rok předtím 1,033 miliardy korun.
Elektrárna Chvaletice vytvořila loni zisk po zdanění 1,003 miliardy korun. Rok předtím činil 132 milionů korun. Výroba v roce 2022 byla rekordní – nejvyšší od zprovoznění elektrrny v roce 1977. Přispěl k tomu mimo jiné válečný konflikt na Ukrajině, uvedla společnost ve výroční zprávě.
„I v důsledku války na Ukrajině došlo k prudkému zvýšení poptávky po elektrické energii. Společnost se s touto výzvou úspěšně vyrovnala, a přispěla tak k řešení energetické krize – v roce 2022 vyrobila 4902 gigawatthodin elektrické energie, což je nejvyšší roční výroba elektřiny od zprovoznění elektrárny v roce 1977,“ uvedl předseda představenstva Luboš Pavlas.
Tržby z prodeje výrobků a služeb se meziročně zvýšily o 32 procent na 11,093 miliardy korun, ostatní provozní náklady o čtyři procenta na 9,021 miliardy korun. Výkonová spotřeba vzrostla o 12 procent na 1,055 miliardy korun, osobní náklady o pět procent na 307 milionů korun.
Finanční výsledek hospodaření dosáhl loni 693 milionů korun, rok předtím činil 195 milionů korun. „Největší položkou jsou kurzové zisky, úrokové výnosy, inkasované penále a ostatní finanční výnosy,“ uvedla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en, jíž elektrárna patří.
Elektrárně se minulý rok vyhnuly provozní havárie či dlouhodobé odstávky. Plánovaně byla odstavena v dubnu na osm dní. Vliv pandemie covidu-19 byl nízký. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců dosáhl 320.
Energetické zařízení stále nezískalo pravomocnou výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť, které platí od srpna 2021, usiluje o ni několik let. Elektrárna žádost podala na konci roku 2018, ale stále ji nemá – i kvůli odporu ekologických organizací. V minulosti výjimku na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí, pobočka Krajského soudu v Olomouci ji však zrušila. Provozovatel elektrárny proti rozhodnutí podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek. V současnosti krajský řad v Pardubicích připravuje nové rozhodnutí o integrovaném povolení, po jehož vydání by elektrárna měla plnit přísnější emisní limity.
Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by podle svého vyjádření investovat další vysoké částky, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, původní výjimka umožňovala elektrárně vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu o dva roky kratší. Tvrdila, že pokud výjimku nezíská, bude muset výrobu ukončit, což by ohrozilo stabilitu energetické sítě.Chcete využít této příležitosti?
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v plném provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.
Původní majitel vytvořil v minulosti i vyšší zisk než byl ten loňský. V roce 2012 vykázal ČEZ zisk po zdanění 1,108 miliardy korun, rok předtím 1,033 miliardy korun.
