Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl včera ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.
„Vláda zbrzdila letošní pokles inflace řadou loni schválených programů podpory domácností, ať už šlo o jednorázový pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi, takzvaný úsporný tarif, snížení daně z pohonných hmot a podobně. Proinflační efekt těchto programů spočíval v tom, že byly zbytečně plošné, protože přispívaly do rozpočtů i spoustě domácností, které takovou pomoc nijak zoufale nepotřebovaly,“ uvedl Skořepa, který je i členem Výboru pro rozpočtové prognózy.
„Striktně vzato jistě platí, že centrální banka dokáže sama stlačit inflaci k cíli dostatečně drsným zvýšením úrokových sazeb i v případě, že inflaci přiživují zbytečně masivní vládní deficity. Centrální banka je ovšem v takovém případě nucena kromě nerovnováhy v samotné ekonomice navíc překonávat i dopady nerovnováhy ve veřejných financích,“ uvedl Skořepa. „Ve vyspělé ekonomice by se podobné přetlačování hospodářských politik rozhodně objevovat nemělo, protože zatěžuje ekonomiku novými pokřiveními a náklady,“ doplnil.
Úvahy o potřebnosti rychle konsolidovat veřejné finance lze podle Skořepy vyjádřit diplomatičtěji, než to udělal ve středu Michl. „Ale samotná tato potřebnost je z mého pohledu zcela nepochybná,“ uzavřel Skořepa.
„Bývalo osvědčenou praxí, že měnová politika se neplete do práce vládě a její fiskální politice a na oplátku vláda respektuje politiku ČNB a nezávislost centrální banky. ČNB má zvolit takovou měnovou politiku, aby inflace směřovala k inflačnímu cíli za všech okolností, včetně stavu veřejných financí,“ uvedl k Michlovu vyjádření Marek. „Současná inflace je výsledkem více faktorů, pokud bude ovšem inflace výrazně převyšovat inflační cíl i v příštím roce, bude jednoznačným viníkem centrální banka, nikoli vláda,“ dodal.
ČNB na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde jsou od loňského června. Hlasování ale bylo těsné, stabilitu sazeb podpořili čtyři členové bankovní rady a tři byli pro růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Michl na následné tiskové konferenci označil rozpočtové deficity za významný proinflační faktor. Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček, bude podle něj ČNB nucena úrokové sazby zvýšit.
Premiér Petr Fiala (ODS) následně řekl, že by guvernér ČNB neměl na vládu házet vinu za vysokou inflaci. Kabinet podle něj na rozpočtové konsolidaci pracuje, balíček, který by snížil deficit o 70 miliard korun, chce představit v polovině května.
Chcete využít této příležitosti?
Česko se od loňska potýká s vysokou inflací, v březnu meziročně činila 15 procent. Země zároveň hospodaří s vysokými rozpočtovými schodky. Loni deficit dosáhl 360,4 miliardy korun, na letošek je schválený 295 miliard korun. Ke konci dubna byl deficit 200 miliard korun.
Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl včera ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.
„Vláda zbrzdila letošní pokles inflace řadou loni schválených programů podpory domácností, ať už šlo o jednorázový pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi, takzvaný úsporný tarif, snížení daně z pohonných hmot a podobně. Proinflační efekt těchto programů spočíval v tom, že byly zbytečně plošné, protože přispívaly do rozpočtů i spoustě domácností, které takovou pomoc nijak zoufale nepotřebovaly,“ uvedl Skořepa, který je i členem Výboru pro rozpočtové prognózy.
„Striktně vzato jistě platí, že centrální banka dokáže sama stlačit inflaci k cíli dostatečně drsným zvýšením úrokových sazeb i v případě, že inflaci přiživují zbytečně masivní vládní deficity. Centrální banka je ovšem v takovém případě nucena kromě nerovnováhy v samotné ekonomice navíc překonávat i dopady nerovnováhy ve veřejných financích,“ uvedl Skořepa. „Ve vyspělé ekonomice by se podobné přetlačování hospodářských politik rozhodně objevovat nemělo, protože zatěžuje ekonomiku novými pokřiveními a náklady,“ doplnil.
Úvahy o potřebnosti rychle konsolidovat veřejné finance lze podle Skořepy vyjádřit diplomatičtěji, než to udělal ve středu Michl. „Ale samotná tato potřebnost je z mého pohledu zcela nepochybná,“ uzavřel Skořepa.
„Bývalo osvědčenou praxí, že měnová politika se neplete do práce vládě a její fiskální politice a na oplátku vláda respektuje politiku ČNB a nezávislost centrální banky. ČNB má zvolit takovou měnovou politiku, aby inflace směřovala k inflačnímu cíli za všech okolností, včetně stavu veřejných financí,“ uvedl k Michlovu vyjádření Marek. „Současná inflace je výsledkem více faktorů, pokud bude ovšem inflace výrazně převyšovat inflační cíl i v příštím roce, bude jednoznačným viníkem centrální banka, nikoli vláda,“ dodal.
ČNB na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde jsou od loňského června. Hlasování ale bylo těsné, stabilitu sazeb podpořili čtyři členové bankovní rady a tři byli pro růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Michl na následné tiskové konferenci označil rozpočtové deficity za významný proinflační faktor. Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček, bude podle něj ČNB nucena úrokové sazby zvýšit.
Premiér Petr Fiala následně řekl, že by guvernér ČNB neměl na vládu házet vinu za vysokou inflaci. Kabinet podle něj na rozpočtové konsolidaci pracuje, balíček, který by snížil deficit o 70 miliard korun, chce představit v polovině května.Chcete využít této příležitosti?
Česko se od loňska potýká s vysokou inflací, v březnu meziročně činila 15 procent. Země zároveň hospodaří s vysokými rozpočtovými schodky. Loni deficit dosáhl 360,4 miliardy korun, na letošek je schválený 295 miliard korun. Ke konci dubna byl deficit 200 miliard korun.
