Jüan nebude devizovou rezervní měnou, pokud nikdo nebude kupovat čínské dluhopisy

Čínský jüan čelí významným dlouhodobým překážkám, aby se stal globální rezervní měnou velkého významu, ale největším problémem v nejbližší době je skutečnost, že nikdo nechce kupovat čínské dluhopisy. Od loňského února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se zahraniční investoři zbavují čínských dluhopisů, protože se obávají, že by vazby Pekingu na Moskvu mohly vystavit zahraniční držitele čínských aktiv mezinárodním sankcím. Tento obrat byl náhlý - v předchozím desetiletí totiž nerezidenti nalévali peníze do čínských dluhových cenných papírů téměř každý měsíc - a zatím se udržuje. Údaje do března letošního roku, které zpracovala společnost Exante Data zabývající se výzkumem makroekonomických údajů, ukazují, že od ruské invaze na Ukrajinu cizinci každý měsíc kromě jednoho výrazně prodávali čínské dluhopisy. "Je velmi těžké vytvořit rezervní měnu bez atraktivních rezervních aktiv. Čína má problém. Chce, aby cizinci nakupovali dluhopisy, ale ti je od začátku roku 2022 prodávají," říká Jens Nordvig, zakladatel a generální ředitel společnosti Exante Data. "Soukromý i oficiální sektor snižují expozici v jüanech v rámci svých portfolií s pevným výnosem," dodává Nordvig. Podle údajů společnosti Exante Data nakoupili zahraniční investoři v letech 2010 až 2021 čínské dluhopisy v čisté hodnotě 558 miliard dolarů. Od února loňského roku do března letošního roku prodali 115 miliard dolarů. DE-DOLARIZACE? Zdroj: Getty Images Celosvětová debata o "de-dolarizaci" v poslední době ožila. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu o měnové skladbě oficiálních devizových rezerv (Cofer) činí nominální podíl dolaru na světových rezervách 58,35 %, což je nejméně od zavedení eura v roce 1999. Několik zemí, včetně Brazílie a dalších významných rozvíjejících se ekonomik v Asii a na Blízkém východě, vyzvalo k tomu, aby se obchod s ropou, komoditami a dalším světovým zbožím fakturoval v jiných než dolarových měnách. Podle údajů MMF Cofer se podíl renminbi na světových devizových rezervách za posledních sedm let více než zdvojnásobil na 2,69 %. Rostl mnohem rychleji než jen, libra šterlinků a měny jako australský a kanadský dolar a švýcarský frank, které jsou v údajích Coferu sdruženy v kategorii "ostatní". Ale z mnohem nižšího základu. Nominální výše světových rezerv držených v renminbi činila na konci loňského roku 298 miliard USD, což je pokles oproti nejvyšší hodnotě 337 miliard USD o 12 měsíců dříve. Ve světových rezervách v hodnotě 12 bilionů dolarů, z nichž téměř 80 % je denominováno v dolarech a eurech, se však jedná o velmi malá čísla. K tomu, aby jüan dosáhl dokonce úrovně šterlinků a jenů na úrovni 4,95 %, resp. 5,50 %, je třeba ujít ještě dlouhou cestu. STAV REZERVY Zdroj: Getty Images Každá měna, která chce získat status mezinárodní rezervy, musí splňovat několik kritérií a plnit několik rolí. Měla by být široce akceptována jako rezervní jednotka pro centrální banky, účetní jednotka pro mezinárodní obchod a transakční měna pro obchodování s globálními finančními aktivy, jako jsou akcie a dluhopisy. Peking v posledních dvou desetiletích postupně umožnil většímu počtu institucí a centrálních bank vstoupit na trh s dluhopisy denominovanými v jüanech tím, že zmírnil pravidla týkající se kvót, doby uzamčení a registračních požadavků. Jak však poznamenává ekonom IIF Jonathan Fortun, jedná se o pomalý a nerovnoměrný proces, který bude ještě pomalejší a nerovnoměrnější v důsledku intenzivního prodeje čínských dluhopisů v poslední době. "Jakákoli epizoda velkého odlivu měny soustředěného do jedné lokality, jako tomu bylo v případě Číny po většinu loňského roku, by byla pro měnu, která chce získat status rezervní měny, škodlivá," řekl Fortun. Údaje IIF o kapitálových tocích ukazují minimální čistý příliv kapitálu do Číny v posledních měsících, ale v podstatě se jedná o podobný obrázek: poptávka po čínském dluhu se vypařila. Neochota vlastnit čínské dluhopisy přichází v souvislosti s rostoucím tlakem Washingtonu na spojence ze skupiny sedmi zemí, aby zavedli omezení na některé investice v Číně, které mají dopad na národní bezpečnost. Tento návrh se nedostal do závěrečného komuniké G7, což naznačuje, že ostatní členové G7 jsou méně nadšení. Washington však bude pravděpodobně i nadále naléhat na své spojence, aby se postavili proti tomu, co považuje za "ekonomický nátlak" ze strany Pekingu vůči jiným zemím. Peking by to zase mohl považovat za tenký konec klínu, který v podstatě vyzývá společnosti, instituce a investory v některých nejbohatších zemích světa, aby se Číně vyhýbali a alokovali kapitál jinam. To je to, co investoři do dluhopisů přinejmenším již dělají.