Dluhy důchodového systému a nedostatečné příjmy na výplatu penzí by podle odborů pomohlo řešit odstranění propasti ve výdělcích žen a mužů. Vybrané pojistné by se výrazně zvedlo. Odboráři navrhují povinné dorovnání platů i mezd po návratu z rodičovské. Novinářům to dnes řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S prosazováním takzvané indexace výdělků po rodičovské počítá plán rovného odměňování s kroky do roku 2026, který loni schválila vláda.
Podle expertů má zásadní vliv na nižší příjmy žen mateřství. Kvůli péči o děti a výpadku z práce už nedoženou výdělky ostatních kolegů. Mají pak i menší penze. Stát od nich vybere méně na daních a odvodech. Letos by měly být výdaje na důchody vyšší než vybrané pojistné zhruba o 80 miliard korun.
„To, že v systému (penzí) nejsou finanční prostředky, je problém rozdílu příjmů žen a mužů… Kdyby se podařilo gap (propast) snížit, tak to může mít zásadně pozitivní vliv na důchodový systém. Možná čísla budou vypadat úplně jinak. Nebudou mít záporné znaménko, ale plusové,“ uvedl šéf odborové centrály.
Odbory navrhují uzákonit valorizaci výdělků rodičů po rodičovské. Buď by se měly zvýšit o inflaci, nebo by rostly podle kolektivních smluv stejně jako příjmy ostatních. „Až by se rodič vrátil, měl by to zohledněno. Ministr (Marian Jurečka) zareagoval, že u státu to vidí jako nutnost a povinnost. To jsme přivítali. Musí se to týkat ale i soukromé sféry,“ je přesvědčen Středula. Podle něj by opatření zajistilo do systému miliardy.
Indexaci výdělku po návratu z rodičovské zmiňuje mezi opatřeními i vládní plán rovného odměňování. „Osoby, které se vracejí z ‚důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance‘, je zaměstnavatel povinen zařadit na pracovní místo za mzdových a platových podmínek, které odpovídají aktuální hodnotě dané práce, nikoli ponechat mzdu ve výši, v jaké byla před odchodem,“ stojí v materiálu. Jeho autoři uvádějí, že tato povinnost platí už podle nynější legislativy. „Je nezbytné dohlížet na její důsledné uplatňování,“ píše se v dokumentu. V něm kabinet ministerstvu práce a inspekci ukládá do roku 2026 podpořit v praxi zásadu stejné odměny za stejnou práci „zejména tak, aby zaměstnavatelé srovnávali výši mezd zaměstnanců a zaměstnankyň při návratu z rodičovské s aktuální výší u ostatních“. Inspektoři mají rovné odměňování víc kontrolovat. Resort má připravit informační letáky.
Podle vládního dokumentu v roce 2020 vydělávaly ženy v průměru o 17 procent méně než muži. Na stejném pracovišti měly průměrně méně o 15 procent, ve stejné kategorii zaměstnání (klasifikace CZ-ISCO) o 13 procent a za stejnou práci na stejném místě o devět procent. U mužů a žen se základním vzděláním rozdíl činil 15 procent, u vyučených 22 procent, u středoškoláků a středoškolaček s maturitou 19 procent a u vysokoškoláků a vysokoškolaček 26 procent. Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou velmi malé a odlišnost v odměňování jimi není možné vysvětlit, stojí v dokumentu.
Dluhy důchodového systému a nedostatečné příjmy na výplatu penzí by podle odborů pomohlo řešit odstranění propasti ve výdělcích žen a mužů. Vybrané pojistné by se výrazně zvedlo. Odboráři navrhují povinné dorovnání platů i mezd po návratu z rodičovské. Novinářům to dnes řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. S prosazováním takzvané indexace výdělků po rodičovské počítá plán rovného odměňování s kroky do roku 2026, který loni schválila vláda.
Podle expertů má zásadní vliv na nižší příjmy žen mateřství. Kvůli péči o děti a výpadku z práce už nedoženou výdělky ostatních kolegů. Mají pak i menší penze. Stát od nich vybere méně na daních a odvodech. Letos by měly být výdaje na důchody vyšší než vybrané pojistné zhruba o 80 miliard korun.
„To, že v systému nejsou finanční prostředky, je problém rozdílu příjmů žen a mužů… Kdyby se podařilo gap snížit, tak to může mít zásadně pozitivní vliv na důchodový systém. Možná čísla budou vypadat úplně jinak. Nebudou mít záporné znaménko, ale plusové,“ uvedl šéf odborové centrály.
Odbory navrhují uzákonit valorizaci výdělků rodičů po rodičovské. Buď by se měly zvýšit o inflaci, nebo by rostly podle kolektivních smluv stejně jako příjmy ostatních. „Až by se rodič vrátil, měl by to zohledněno. Ministr zareagoval, že u státu to vidí jako nutnost a povinnost. To jsme přivítali. Musí se to týkat ale i soukromé sféry,“ je přesvědčen Středula. Podle něj by opatření zajistilo do systému miliardy.
Indexaci výdělku po návratu z rodičovské zmiňuje mezi opatřeními i vládní plán rovného odměňování. „Osoby, které se vracejí z ‚důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance‘, je zaměstnavatel povinen zařadit na pracovní místo za mzdových a platových podmínek, které odpovídají aktuální hodnotě dané práce, nikoli ponechat mzdu ve výši, v jaké byla před odchodem,“ stojí v materiálu. Jeho autoři uvádějí, že tato povinnost platí už podle nynější legislativy. „Je nezbytné dohlížet na její důsledné uplatňování,“ píše se v dokumentu. V něm kabinet ministerstvu práce a inspekci ukládá do roku 2026 podpořit v praxi zásadu stejné odměny za stejnou práci „zejména tak, aby zaměstnavatelé srovnávali výši mezd zaměstnanců a zaměstnankyň při návratu z rodičovské s aktuální výší u ostatních“. Inspektoři mají rovné odměňování víc kontrolovat. Resort má připravit informační letáky.
Podle vládního dokumentu v roce 2020 vydělávaly ženy v průměru o 17 procent méně než muži. Na stejném pracovišti měly průměrně méně o 15 procent, ve stejné kategorii zaměstnání o 13 procent a za stejnou práci na stejném místě o devět procent. U mužů a žen se základním vzděláním rozdíl činil 15 procent, u vyučených 22 procent, u středoškoláků a středoškolaček s maturitou 19 procent a u vysokoškoláků a vysokoškolaček 26 procent. Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou velmi malé a odlišnost v odměňování jimi není možné vysvětlit, stojí v dokumentu.
