Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i dohodáři. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil dnes na vládní tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj reforma počítá i se společným základem pro výpočet penze manželů či zohledněním péče ve výši důchodu.
Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.
Podle Jurečky a expertů by v polovině století propad mohl dosahovat pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), v dnešních cenách to odpovídá asi 350 miliardám korun. Návrh obsahuje celkem 11 větších změn, které mají deficit zmírnit. Úplně ho ale neodstraní, podotkl Jurečka. Novinářům řekl, že by přijetí všech navržených kroků snížilo schodek o tři procenta HDP.
Většina záměrů růst výdajů a zadlužování omezují, část návrhů ho zvyšuje. Zvedání vyplacené sumy mají nejvíc přibrzdit úpravy důchodového věku. Nově by se měl nastavovat každý rok lidem, kterým je 50 let. V potaz by se brala aktuální doba dožití pro daný ročník a to, že by penze měla trvat v průměru 21,5 roku. Na odpočinek by se tak mělo odcházet později. Za rok by se tak věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Už nyní se věk posouvá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Jurečka zdůraznil, že o svém termínu nástupu do penze se dozvědí čerství padesátníci nejméně 15 let předem.
Lidé v náročných profesích, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit pomůckami, by mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé by za ně měli platit vyšší odvody. O výčtu povolání se ještě bude jednat. Do budoucna by to mělo výdaje mírně zvednout. Předčasné penze ostatních by se měly naopak krátit víc než dosud. Do řádného termínu by se také měly valorizovat jen omezeně. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem.
Zdroj: Getty Images
Zaručený důchod by měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Starobní penze se skládá ze solidární a zásluhové části. Základní díl je stejný pro všechny a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy. Pro letošek činí 4040 korun. Zásluhový díl odráží výši odvodů z výdělků, odpracované roky a počet dětí. Minimálně je to 770 korun. Tato částka by se měla zvednout také na 10 procent průměrné mzdy. Letos by tak zaručená starobní penze byla 8080 korun místo nynějších 4810 korun.
Nové důchody by měly být o něco nižší. Při jejich stanovení by se měla započítat menší část výdělku a odvodů, upravit se mají takzvané redukční hranice. Nový výpočet by se měl zavést mezi lety 2026 a 2035. Každý rok by tak v průměru byly nové penze o 150 až 200 korun nižší, za desetiletí by to znamenalo omezení o 1500 až 2000 korun. Pomalejší by mělo být také lednové pravidelné navyšování důchodů, a to už od příštího roku. Stejně jako do roku 2017 by se penze měly valorizovat o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd místo nynější poloviny.
Postupně by se měly zvýšit odvody živnostníků. Nyní minimální základ pro pojistné činí čtvrtinu průměrné mzdy, nově by měl v příštích letech vzrůst na úroveň minimální mzdy. Dál se bude jednat i o případném mírném zvýšení základu z nynější poloviny zisku. Víc by mohli začít platit také dohodáři, povede se diskuse o nastavení limitů. Práce na dohodu by se měla začít evidovat, příjmy z dohod by se mohly sčítat.
Manželé či partneři by mohli mít dobrovolně společný základ pro výpočet penze. Jejich odvody by se tak za dobu trvání manželství či partnerství sečetly. Oba by pak dostali stejnou částku. Za dobu péče o malé děti, kdy je člověk bez výdělku a neplatí pojistné, by se při stanovení penze počítaly fiktivní odvody z celostátní průměrné mzdy. Penze by tak mohla být vyšší v průměru o 500 korun. Mírnější by měly být podmínky u vdovských a vdoveckých důchodů. Změna by se měla týkat doživotního pobírání.
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i dohodáři. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil dnes na vládní tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj reforma počítá i se společným základem pro výpočet penze manželů či zohledněním péče ve výši důchodu.
Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.
Podle Jurečky a expertů by v polovině století propad mohl dosahovat pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), v dnešních cenách to odpovídá asi 350 miliardám korun. Návrh obsahuje celkem 11 větších změn, které mají deficit zmírnit. Úplně ho ale neodstraní, podotkl Jurečka. Novinářům řekl, že by přijetí všech navržených kroků snížilo schodek o tři procenta HDP.
Většina záměrů růst výdajů a zadlužování omezují, část návrhů ho zvyšuje. Zvedání vyplacené sumy mají nejvíc přibrzdit úpravy důchodového věku. Nově by se měl nastavovat každý rok lidem, kterým je 50 let. V potaz by se brala aktuální doba dožití pro daný ročník a to, že by penze měla trvat v průměru 21,5 roku. Na odpočinek by se tak mělo odcházet později. Za rok by se tak věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Už nyní se věk posouvá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Jurečka zdůraznil, že o svém termínu nástupu do penze se dozvědí čerství padesátníci nejméně 15 let předem.
Lidé v náročných profesích, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit pomůckami, by mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé by za ně měli platit vyšší odvody. O výčtu povolání se ještě bude jednat. Do budoucna by to mělo výdaje mírně zvednout. Předčasné penze ostatních by se měly naopak krátit víc než dosud. Do řádného termínu by se také měly valorizovat jen omezeně. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem.
Zdroj: Getty Images
Zaručený důchod by měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Starobní penze se skládá ze solidární a zásluhové části. Základní díl je stejný pro všechny a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy. Pro letošek činí 4040 korun. Zásluhový díl odráží výši odvodů z výdělků, odpracované roky a počet dětí. Minimálně je to 770 korun. Tato částka by se měla zvednout také na 10 procent průměrné mzdy. Letos by tak zaručená starobní penze byla 8080 korun místo nynějších 4810 korun.
Nové důchody by měly být o něco nižší. Při jejich stanovení by se měla započítat menší část výdělku a odvodů, upravit se mají takzvané redukční hranice. Nový výpočet by se měl zavést mezi lety 2026 a 2035. Každý rok by tak v průměru byly nové penze o 150 až 200 korun nižší, za desetiletí by to znamenalo omezení o 1500 až 2000 korun. Pomalejší by mělo být také lednové pravidelné navyšování důchodů, a to už od příštího roku. Stejně jako do roku 2017 by se penze měly valorizovat o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd místo nynější poloviny.
Postupně by se měly zvýšit odvody živnostníků. Nyní minimální základ pro pojistné činí čtvrtinu průměrné mzdy, nově by měl v příštích letech vzrůst na úroveň minimální mzdy. Dál se bude jednat i o případném mírném zvýšení základu z nynější poloviny zisku. Víc by mohli začít platit také dohodáři, povede se diskuse o nastavení limitů. Práce na dohodu by se měla začít evidovat, příjmy z dohod by se mohly sčítat.
Manželé či partneři by mohli mít dobrovolně společný základ pro výpočet penze. Jejich odvody by se tak za dobu trvání manželství či partnerství sečetly. Oba by pak dostali stejnou částku. Za dobu péče o malé děti, kdy je člověk bez výdělku a neplatí pojistné, by se při stanovení penze počítaly fiktivní odvody z celostátní průměrné mzdy. Penze by tak mohla být vyšší v průměru o 500 korun. Mírnější by měly být podmínky u vdovských a vdoveckých důchodů. Změna by se měla týkat doživotního pobírání.
