V pátek dorazil na mezinárodní letiště v Tbilisi první přímý let z Ruska do Gruzie za více než tři roky, což vyvolalo protesty davu asi 200 lidí. Obnovení letů a následné protesty podtrhují napětí v Gruzii ohledně jejích vztahů s Ruskem a ostražitost, kterou mnozí Gruzínci pociťují vůči sbližování se zemí, s níž byli před 15 lety ve válce.
Gruzínský premiér Irakli Garibašvili uvedl, že rozhodnutí o obnovení letů bylo učiněno s ohledem na „zájmy gruzínského lidu“. Řekl, že Gruzii nehrozí, že bude čelit západním sankcím, protože vláda povolí provoz v zemi pouze leteckým společnostem, na které se sankce nevztahují.
Victor Kipiani, předseda think tanku Geocase v Tbilisi, uvedl, že gruzínská vláda se pokouší o „vyvažování“ tím, že se snaží zachovat celkovou prozápadní orientaci a zároveň využít ekonomických výhod plynoucích z toho, že sousedí s Ruskem.
Vláda při vysvětlování svého rozhodnutí poukázala na ekonomické a sociální výhody spolupráce s Moskvou v některých oblastech. Přímé lety mezi Gruzií a Ruskem mohou hornatému státu s 3,7 miliony obyvatel přinést podle ministra hospodářství až 400 milionů dolarů ročně. A bezvízová politika s Ruskem umožní tisícům Gruzínců navštívit své příbuzné v Rusku.
Thomas de Waal, přední odborník na tento region, řekl, že by vládu neoznačil za příliš proruskou. „Prioritou č. 1 této vlády je nyní přežití režimu,“ řekl v telefonickém rozhovoru, „a v tomto ohledu jsou velmi transakční.“
Kristina Siritsyan, jedna z cestujících, uvedla, že obnovení přímých letů nepovažuje za zradu ze strany Gruzie. „Myslím si opak,“ řekla, když procházela kolem demonstrantů. „Měl by být mír a lidé musí být přátelé.“
V pátek dorazil na mezinárodní letiště v Tbilisi první přímý let z Ruska do Gruzie za více než tři roky, což vyvolalo protesty davu asi 200 lidí. Obnovení letů a následné protesty podtrhují napětí v Gruzii ohledně jejích vztahů s Ruskem a ostražitost, kterou mnozí Gruzínci pociťují vůči sbližování se zemí, s níž byli před 15 lety ve válce.
Gruzínský premiér Irakli Garibašvili uvedl, že rozhodnutí o obnovení letů bylo učiněno s ohledem na „zájmy gruzínského lidu“. Řekl, že Gruzii nehrozí, že bude čelit západním sankcím, protože vláda povolí provoz v zemi pouze leteckým společnostem, na které se sankce nevztahují.
Victor Kipiani, předseda think tanku Geocase v Tbilisi, uvedl, že gruzínská vláda se pokouší o „vyvažování“ tím, že se snaží zachovat celkovou prozápadní orientaci a zároveň využít ekonomických výhod plynoucích z toho, že sousedí s Ruskem.
Vláda při vysvětlování svého rozhodnutí poukázala na ekonomické a sociální výhody spolupráce s Moskvou v některých oblastech. Přímé lety mezi Gruzií a Ruskem mohou hornatému státu s 3,7 miliony obyvatel přinést podle ministra hospodářství až 400 milionů dolarů ročně. A bezvízová politika s Ruskem umožní tisícům Gruzínců navštívit své příbuzné v Rusku.
Thomas de Waal, přední odborník na tento region, řekl, že by vládu neoznačil za příliš proruskou. „Prioritou č. 1 této vlády je nyní přežití režimu,“ řekl v telefonickém rozhovoru, „a v tomto ohledu jsou velmi transakční.“
Kristina Siritsyan, jedna z cestujících, uvedla, že obnovení přímých letů nepovažuje za zradu ze strany Gruzie. „Myslím si opak,“ řekla, když procházela kolem demonstrantů. „Měl by být mír a lidé musí být přátelé.“
