Jim Kwik – Nespoutaná mysl

O autorovi
Jim Kwik je světově uznávaný odborník na metaučení – proces učení se, jak se učit. Po nehodě v dětství trpěl Kwik poruchou učení. Dlouhá léta se ve škole trápil, ale pak začal Kwik odhalovat tajemství samotného učení. Jeho poznatky položily základ pro Kwik Learning, vzdělávací program, který využívají jednotlivci i firmy ve více než 100 zemích.

Co je v tom pro mě? Odemkněte svůj mozek, abyste se mohli učit a dosáhnout čehokoli
Autor knihy Jim Kwik utrpěl v dětství traumatické poranění mozku. To mu zanechalo poruchu učení, což znamenalo, že ve škole musel pracovat mnohem tvrději než ostatní děti. Kromě toho byl také často šikanován. Dokonce ho jednou jeden učitel označil za „chlapce s rozbitým mozkem“.

Autor se dlouhá léta domníval, že kvůli svému zranění musí do učení vkládat hodně úsilí. Na vysoké škole si však Kwik uvědomil, že to jde i jinak. Nemusel pracovat tvrději – potřeboval se učit lépe. Tipy, které odhalil, mu umožnily zvýšit soustředění, zlepšit paměť a začít vstřebávat informace rychleji než kdykoli předtím.

Stejně jako autor, i vy o sobě možná skrýváte nepravdivé názory. Tyto řádky vám ukážou, že jen několik změn ve vašem myšlení, motivaci a metodách vám může pomoci stát se skutečně neomezenými.

Technologie nám usnadňují život, ale možná nám brání ve schopnosti učit se
Jsou digitální technologie dobré, nebo špatné? Otázka je možná jednoduchá, ale odpověď na ni zdaleka není jednoznačná.

Na jedné straně se mohou chytré telefony a tablety zdát osvobozující. Koneckonců nám umožňují „outsourcovat“ některé jednodušší funkce našeho mozku. Zní to skvěle, že?

Chcete využít této příležitosti?

No, možná ne. Někteří vědci se domnívají, že tento digitální návyk se stává problémem. Domnívají se, že omezuje naše kognitivní schopnosti. Zamyslete se nad tím, jak všichni neustále přepínáme mezi jednotlivými úkoly – od práce přes kontrolu oznámení až po psaní SMS. Jeden z neurovědců, Daniel J. Levitin, se domnívá, že tento proces způsobuje, že mozek rychle spaluje své palivo, což nás stresuje a vyčerpává.

Máme neustálý přístup k velkému množství informací přímo na dosah ruky. Není tedy divu, že podle studií dnes průměrný člověk konzumuje třikrát více informací než v 60. letech 20. století!

Ale zahlcování se všemi informacemi nemusí být nutně dobrá věc. Je to proto, že možnost vyhledat si fakta, kdykoli je potřebujete, způsobuje atrofii vaší paměti. Slábne jako málo používaný sval. Na druhou stranu, když se donutíte vybavit si informace, vzpomínky se skutečně vytvoří a posílí.

Nadměrné používání technologií může také snížit vaši schopnost kritického myšlení. Koneckonců, na internetu není o názory nouze. Někteří by řekli, že je to dobře: umožňuje nám to vidět problémy z mnoha různých úhlů pohledu.

Pravdou však je, že většina z nás ve skutečnosti různé perspektivy nevyhledává. Místo toho si vytipujeme několik zdrojů, se kterými již souhlasíme, a používáme je k upevnění svého přesvědčení, čímž v podstatě přijímáme hotové názory jiných lidí. To znamená, že naše schopnost dedukce a řešení problémů začíná slábnout a ztrácíme schopnost kritického myšlení.

Proto je důležitější než kdy jindy udržovat mozek v nejlepší kondici. Jak to udělat? Jim Kwik nabízí několik návrhů. Jedním z jednoduchých tipů, který je zvláště aktuální v digitálním věku, je strávit každý den 30 minut s vypnutými všemi zařízeními. Tento čas můžete využít k relaxaci, kreativitě a prostě nechat svou mysl bloudit.

Co když ale strávíte se zařízeními příliš mnoho času? Změní to vás – a váš mozek – navždy? No, možná ne. Náš mozek je odolný a přizpůsobivý, jak uvidíme v dalších řádcích.

Každý z nás má moc svůj mozek změnit
Kolikrát jste si pomysleli: „Jsem příliš hloupý na to, abych se naučil druhý jazyk“, „Mám hroznou paměť“ nebo „Tenhle předmět mi prostě nejde“?

Když trávíme příliš mnoho času srovnáváním se svými vrstevníky, často se dostáváme do pasti myšlenky, že nějak nejsme tak dobří jako oni. To nám však může bránit v tom, abychom naplno využili svůj potenciál.

Možná nejste spokojeni se svými dnešními úspěchy – ale to rozhodně neznamená, že zítra nebudete zářit. Váš mozek je – jak říkají vědci – vysoce neuroplastický. To jednoduše znamená, že se v průběhu vašeho života mění. Hodně.

Spousta lidí si myslí, že náš mozek dosáhne své plné kapacity někdy v období dospívání. Pak už to jde údajně z kopce. Naštěstí existuje spousta důkazů o opaku.

Podívejme se na londýnské taxikáře. Aby získali řidičský průkaz, musí se hodně učit a také složit nesmírně obtížnou zkoušku. Budoucí londýnský taxikář stráví tři až čtyři roky tím, že se naučí nazpaměť každou z 25 000 ulic v jedné desetikilometrové oblasti Londýna. Všechno toto učení má hluboký vliv na jejich mozek. Výzkumy porovnávaly londýnské taxikáře s běžnými lidmi a zjistily, že řidiči mají ve skutečnosti více šedé hmoty v paměťových centrech.

Zdá se, že proces učení se tisícům ulic nutí jejich mozky vytvářet nové nervové dráhy. Mění strukturu jejich mozků a dokonce je zvětšuje.

Co to znamená pro nás? Dobrá zpráva je, že všichni můžeme dělat přesně totéž. Nejprve však musíme očistit svou mysl od toho, co autor nazývá LŽI. Jedná se o zkratku, která znamená Limited Ideas Entertained (omezené myšlenky).

Jednou z největších LŽÍ, které nám říkají, je, že naše IQ je doživotně fixní. Tak jednoduché to ale vůbec není. Ano, výsledky testů IQ mají tendenci zůstávat v průběhu času stabilní. Ale IQ neměří vaši schopnost učit se. Neukazuje ani vaši skutečnou úroveň inteligence, která se může v průběhu času měnit a růst.

Tato LEŽ – myšlenka pevného IQ – je omezující a negativní. Každý má potenciál být géniem – jen se tomu často rozhodneme nevěřit. Možná je tedy na čase začít se těchto LŽÍ zbavovat a začít myslet pozitivně.

Závěrečné shrnutí
Mnoho z nás se omezuje falešnými přesvědčeními o své inteligenci nebo jiných schopnostech. Pravdou však je, že se nemusíte narodit jako génius, abyste uspěli. Stačí jen kultivovat své individuální schopnosti a motivaci. Uděláte to tak, že si určíte svůj cíl a využijete ho k tomu, abyste se posouvali vpřed. A pak už jde jen o to, abyste si z mnoha skvělých metod studia, soustředění, zapamatování, čtení a přemýšlení vybrali tu nejvhodnější. Díky tomu bude vaše učení skutečně neomezené.

Praktická rada: Vytvořte si seznam věcí, které nesmíte udělat

Seznamy úkolů k dokončení jsou klasickým základem produktivity, ale potíž je v tom, že vám nepomohou stanovit priority úkolů. Právě zde přichází na řadu seznam úkolů, které není třeba udělat. Chcete-li si ho vytvořit, nejprve si určete všechny úkoly, které nemůžete udělat kvůli vnějším okolnostem. Poté si zapište úkoly, které můžete považovat za „zaneprázdnění“. Dále přidejte všechny úkoly, které byste mohli delegovat na jiné lidi, nebo úkoly, pro které již máte zavedený systém. A nyní máte seznam všeho, co byste se dnes neměli snažit udělat!

Je určena všem, kteří si někdy připadali příliš hloupí, pomalí nebo nezkušení na to, aby uspěli. Naučte se, jak odlimitovat svůj mozek – a získejte sílu dosáhnout vůbec čehokoli.O autoroviJim Kwik je světově uznávaný odborník na metaučení – proces učení se, jak se učit. Po nehodě v dětství trpěl Kwik poruchou učení. Dlouhá léta se ve škole trápil, ale pak začal Kwik odhalovat tajemství samotného učení. Jeho poznatky položily základ pro Kwik Learning, vzdělávací program, který využívají jednotlivci i firmy ve více než 100 zemích.Co je v tom pro mě? Odemkněte svůj mozek, abyste se mohli učit a dosáhnout čehokoliAutor knihy Jim Kwik utrpěl v dětství traumatické poranění mozku. To mu zanechalo poruchu učení, což znamenalo, že ve škole musel pracovat mnohem tvrději než ostatní děti. Kromě toho byl také často šikanován. Dokonce ho jednou jeden učitel označil za „chlapce s rozbitým mozkem“.Autor se dlouhá léta domníval, že kvůli svému zranění musí do učení vkládat hodně úsilí. Na vysoké škole si však Kwik uvědomil, že to jde i jinak. Nemusel pracovat tvrději – potřeboval se učit lépe. Tipy, které odhalil, mu umožnily zvýšit soustředění, zlepšit paměť a začít vstřebávat informace rychleji než kdykoli předtím.Stejně jako autor, i vy o sobě možná skrýváte nepravdivé názory. Tyto řádky vám ukážou, že jen několik změn ve vašem myšlení, motivaci a metodách vám může pomoci stát se skutečně neomezenými.Technologie nám usnadňují život, ale možná nám brání ve schopnosti učit seJsou digitální technologie dobré, nebo špatné? Otázka je možná jednoduchá, ale odpověď na ni zdaleka není jednoznačná.Na jedné straně se mohou chytré telefony a tablety zdát osvobozující. Koneckonců nám umožňují „outsourcovat“ některé jednodušší funkce našeho mozku. Zní to skvěle, že? Chcete využít této příležitosti?No, možná ne. Někteří vědci se domnívají, že tento digitální návyk se stává problémem. Domnívají se, že omezuje naše kognitivní schopnosti. Zamyslete se nad tím, jak všichni neustále přepínáme mezi jednotlivými úkoly – od práce přes kontrolu oznámení až po psaní SMS. Jeden z neurovědců, Daniel J. Levitin, se domnívá, že tento proces způsobuje, že mozek rychle spaluje své palivo, což nás stresuje a vyčerpává.Máme neustálý přístup k velkému množství informací přímo na dosah ruky. Není tedy divu, že podle studií dnes průměrný člověk konzumuje třikrát více informací než v 60. letech 20. století!Ale zahlcování se všemi informacemi nemusí být nutně dobrá věc. Je to proto, že možnost vyhledat si fakta, kdykoli je potřebujete, způsobuje atrofii vaší paměti. Slábne jako málo používaný sval. Na druhou stranu, když se donutíte vybavit si informace, vzpomínky se skutečně vytvoří a posílí.Nadměrné používání technologií může také snížit vaši schopnost kritického myšlení. Koneckonců, na internetu není o názory nouze. Někteří by řekli, že je to dobře: umožňuje nám to vidět problémy z mnoha různých úhlů pohledu.Pravdou však je, že většina z nás ve skutečnosti různé perspektivy nevyhledává. Místo toho si vytipujeme několik zdrojů, se kterými již souhlasíme, a používáme je k upevnění svého přesvědčení, čímž v podstatě přijímáme hotové názory jiných lidí. To znamená, že naše schopnost dedukce a řešení problémů začíná slábnout a ztrácíme schopnost kritického myšlení.Proto je důležitější než kdy jindy udržovat mozek v nejlepší kondici. Jak to udělat? Jim Kwik nabízí několik návrhů. Jedním z jednoduchých tipů, který je zvláště aktuální v digitálním věku, je strávit každý den 30 minut s vypnutými všemi zařízeními. Tento čas můžete využít k relaxaci, kreativitě a prostě nechat svou mysl bloudit.Co když ale strávíte se zařízeními příliš mnoho času? Změní to vás – a váš mozek – navždy? No, možná ne. Náš mozek je odolný a přizpůsobivý, jak uvidíme v dalších řádcích.Každý z nás má moc svůj mozek změnitKolikrát jste si pomysleli: „Jsem příliš hloupý na to, abych se naučil druhý jazyk“, „Mám hroznou paměť“ nebo „Tenhle předmět mi prostě nejde“?Když trávíme příliš mnoho času srovnáváním se svými vrstevníky, často se dostáváme do pasti myšlenky, že nějak nejsme tak dobří jako oni. To nám však může bránit v tom, abychom naplno využili svůj potenciál.Možná nejste spokojeni se svými dnešními úspěchy – ale to rozhodně neznamená, že zítra nebudete zářit. Váš mozek je – jak říkají vědci – vysoce neuroplastický. To jednoduše znamená, že se v průběhu vašeho života mění. Hodně.Spousta lidí si myslí, že náš mozek dosáhne své plné kapacity někdy v období dospívání. Pak už to jde údajně z kopce. Naštěstí existuje spousta důkazů o opaku.Podívejme se na londýnské taxikáře. Aby získali řidičský průkaz, musí se hodně učit a také složit nesmírně obtížnou zkoušku. Budoucí londýnský taxikář stráví tři až čtyři roky tím, že se naučí nazpaměť každou z 25 000 ulic v jedné desetikilometrové oblasti Londýna. Všechno toto učení má hluboký vliv na jejich mozek. Výzkumy porovnávaly londýnské taxikáře s běžnými lidmi a zjistily, že řidiči mají ve skutečnosti více šedé hmoty v paměťových centrech.Zdá se, že proces učení se tisícům ulic nutí jejich mozky vytvářet nové nervové dráhy. Mění strukturu jejich mozků a dokonce je zvětšuje.Co to znamená pro nás? Dobrá zpráva je, že všichni můžeme dělat přesně totéž. Nejprve však musíme očistit svou mysl od toho, co autor nazývá LŽI. Jedná se o zkratku, která znamená Limited Ideas Entertained .Jednou z největších LŽÍ, které nám říkají, je, že naše IQ je doživotně fixní. Tak jednoduché to ale vůbec není. Ano, výsledky testů IQ mají tendenci zůstávat v průběhu času stabilní. Ale IQ neměří vaši schopnost učit se. Neukazuje ani vaši skutečnou úroveň inteligence, která se může v průběhu času měnit a růst.Tato LEŽ – myšlenka pevného IQ – je omezující a negativní. Každý má potenciál být géniem – jen se tomu často rozhodneme nevěřit. Možná je tedy na čase začít se těchto LŽÍ zbavovat a začít myslet pozitivně.Závěrečné shrnutíMnoho z nás se omezuje falešnými přesvědčeními o své inteligenci nebo jiných schopnostech. Pravdou však je, že se nemusíte narodit jako génius, abyste uspěli. Stačí jen kultivovat své individuální schopnosti a motivaci. Uděláte to tak, že si určíte svůj cíl a využijete ho k tomu, abyste se posouvali vpřed. A pak už jde jen o to, abyste si z mnoha skvělých metod studia, soustředění, zapamatování, čtení a přemýšlení vybrali tu nejvhodnější. Díky tomu bude vaše učení skutečně neomezené.Praktická rada: Vytvořte si seznam věcí, které nesmíte udělatSeznamy úkolů k dokončení jsou klasickým základem produktivity, ale potíž je v tom, že vám nepomohou stanovit priority úkolů. Právě zde přichází na řadu seznam úkolů, které není třeba udělat. Chcete-li si ho vytvořit, nejprve si určete všechny úkoly, které nemůžete udělat kvůli vnějším okolnostem. Poté si zapište úkoly, které můžete považovat za „zaneprázdnění“. Dále přidejte všechny úkoly, které byste mohli delegovat na jiné lidi, nebo úkoly, pro které již máte zavedený systém. A nyní máte seznam všeho, co byste se dnes neměli snažit udělat!