Mitsotakis se po rozhodujícím volebním vítězství soustředí na řeckou ekonomiku

Mitsotakisova konzervativní Nová demokracie získala 40,6 % hlasů, což představuje 158 poslanců v 300členném parlamentu. To znamená, že bude moci sestavit vládu jedné strany bez pomoci dalších stran.

Trhy podpořily vyhlídky na další čtyřleté funkční období Mitsotakise, který ze svého řízení ekonomiky učinil hlavní pilíř své kampaně. Všeobecný index aténské burzy letos vzrostl o více než 36 % a výnos řeckých desetiletých dluhopisů se pohybuje kolem 3,6 %, což je nejnižší hodnota za posledních zhruba 10 měsíců.

„Lidé nám dali jistou většinu,“ řekl Mitsotakis v neděli večer. „Hlavní reformy budou probíhat rychle.“

Mitsotakis složí přísahu jako premiér v pondělí a poté okamžitě jmenuje nový kabinet, aby mohl odcestovat do Bruselu na setkání vedoucích představitelů Evropské unie, které je naplánováno na 29.-30. června. Mitsotakis byl řeckým premiérem od roku 2019 až do minulého měsíce, kdy byl po nerozhodných volbách z 21. května jmenován dočasným premiérem Ioannis Sarmas.

Mitsotakis se věnoval ekonomické transformaci Řecka, díky níž se hrubý domácí produkt vrátil přibližně na úroveň, na které byl v roce 2010, kdy země ztratila schopnost splácet dluh. Nezaměstnanost se snížila o více než polovinu z vrcholných 28 % a akcie a dluhopisy prudce vzrostly.

V předvolebním období Mitsotakis vyzval Řeky, aby mu dali silnou většinu a on mohl reformovat stát. Slíbil, že zvýší mzdy ve veřejném sektoru a podpoří ekonomiku, aby pomohl zvýšit platy pracovníků v soukromém sektoru. Slíbil také výrazně modernizovat systém zdravotní péče a urychlit procesy v soudních sporech.

Chcete využít této příležitosti?

V novém parlamentu zasedne osm stran, včetně tří krajně pravicových uskupení, jako jsou Sparťané – nacionalistická strana podporovaná jedním z vedoucích představitelů krajně pravicové strany Zlatý úsvit, který je nyní ve vězení.

„Okrajové strany by získaly platformu, z níž by mohly vysílat svá populistická poselství a pokoušet se narušit vládní agendu,“ napsal ve své výzkumné zprávě Wolfango Piccoli, spolupředseda londýnské společnosti Teneo Intelligence. „Krajně pravicové strany budou pravděpodobně využívat politicky toxických témat, jako je migrace, vztah s Tureckem, potraty, role náboženství ve vzdělávání, sankce vůči Rusku, aby se pokusily zahnat vládu do kouta.“

Prvním úkolem nové vlády bude zlepšit rating státního dluhu, který Řecko získalo před 13 lety během světové finanční krize. Ratingové agentury mají v druhé polovině roku aktualizovat svá hodnocení ekonomiky, přičemž firmy jako Fitch Ratings a Standard & Poors nyní zemi řadí o jeden stupeň níže než do investičního pásma.

„Strukturální reformy jsou nezbytné k tomu, aby země využila svůj obrovský potenciál, zvýšila investice a překonala eurozónu, pokud jde o růst, a zároveň se vyhnula vnější nerovnováze,“ uvedl před volbami hlavní ekonom a náměstek generálního ředitele Eurobank SA Tasos Anastasatos. „Ty také zajistí, že se země rychle vyšplhá výše“ na stupnici úvěrového hodnocení, dodal.

Mitsotakis bude rovněž usilovat o řešení deficitu běžného účtu platební bilance Řecka, který v důsledku šoku z cen energií dosáhl v roce 2022 9,6 % hrubého domácího produktu z 5,5 % v předchozím roce.

Řekl také, že boj proti daňovým únikům bude jednou z priorit jeho nové vlády. Šéf řecké centrální banky Yannis Stournaras řekl serveru In.gr, že Řekové přiznávají příjmy v hodnotě 80 miliard eur, ačkoli spotřeba činí 140 miliard eur a současně se zvyšují vklady.

„Není to jen otázka daňové spravedlnosti, ale také otázka dobrého plánování rozpočtu a fungování státu,“ řekla v rozhovoru generální ředitelka aténského think tanku Eliamep Maria Gavouneli.

Mitsotakis slíbil, že během svého dalšího čtyřletého funkčního období zvýší minimální mzdu ze 780 eur na 950 eur měsíčně. V roce 2010 před dluhovou krizí země činila 740 eur. Řekl také, že průměrný měsíční příjem v soukromém sektoru dosáhne do konce jeho funkčního období 1 500 eur z necelých 1 200 eur, protože se bude nadále snažit přilákat do země více investic, které přinesou lepší a lépe placená pracovní místa.

Řecko je jednou ze zemí, které nejvíce využily finanční prostředky Evropské unie přidělené prostřednictvím nástroje pro obnovu a odolnost, který byl zřízen na pomoc členům EU při překonávání následků pandemie.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v nedělních parlamentních volbách porazil opozici, čímž získal na další čtyři roky jasný mandát a ujistil trhy, že bude schopen provádět politiku příznivou pro investory. Mitsotakisova konzervativní Nová demokracie získala 40,6 % hlasů, což představuje 158 poslanců v 300členném parlamentu. To znamená, že bude moci sestavit vládu jedné strany bez pomoci dalších stran. Trhy podpořily vyhlídky na další čtyřleté funkční období Mitsotakise, který ze svého řízení ekonomiky učinil hlavní pilíř své kampaně. Všeobecný index aténské burzy letos vzrostl o více než 36 % a výnos řeckých desetiletých dluhopisů se pohybuje kolem 3,6 %, což je nejnižší hodnota za posledních zhruba 10 měsíců. "Lidé nám dali jistou většinu," řekl Mitsotakis v neděli večer. "Hlavní reformy budou probíhat rychle." Mitsotakis složí přísahu jako premiér v pondělí a poté okamžitě jmenuje nový kabinet, aby mohl odcestovat do Bruselu na setkání vedoucích představitelů Evropské unie, které je naplánováno na 29.-30. června. Mitsotakis byl řeckým premiérem od roku 2019 až do minulého měsíce, kdy byl po nerozhodných volbách z 21. května jmenován dočasným premiérem Ioannis Sarmas. Zdroj: Getty Images Mitsotakis se věnoval ekonomické transformaci Řecka, díky níž se hrubý domácí produkt vrátil přibližně na úroveň, na které byl v roce 2010, kdy země ztratila schopnost splácet dluh. Nezaměstnanost se snížila o více než polovinu z vrcholných 28 % a akcie a dluhopisy prudce vzrostly. V předvolebním období Mitsotakis vyzval Řeky, aby mu dali silnou většinu a on mohl reformovat stát. Slíbil, že zvýší mzdy ve veřejném sektoru a podpoří ekonomiku, aby pomohl zvýšit platy pracovníků v soukromém sektoru. Slíbil také výrazně modernizovat systém zdravotní péče a urychlit procesy v soudních sporech. V novém parlamentu zasedne osm stran, včetně tří krajně pravicových uskupení, jako jsou Sparťané - nacionalistická strana podporovaná jedním z vedoucích představitelů krajně pravicové strany Zlatý úsvit, který je nyní ve vězení. "Okrajové strany by získaly platformu, z níž by mohly vysílat svá populistická poselství a pokoušet se narušit vládní agendu," napsal ve své výzkumné zprávě Wolfango Piccoli, spolupředseda londýnské společnosti Teneo Intelligence. "Krajně pravicové strany budou pravděpodobně využívat politicky toxických témat, jako je migrace, vztah s Tureckem, potraty, role náboženství ve vzdělávání, sankce vůči Rusku, aby se pokusily zahnat vládu do kouta." Prvním úkolem nové vlády bude zlepšit rating státního dluhu, který Řecko získalo před 13 lety během světové finanční krize. Ratingové agentury mají v druhé polovině roku aktualizovat svá hodnocení ekonomiky, přičemž firmy jako Fitch Ratings a Standard & Poors nyní zemi řadí o jeden stupeň níže než do investičního pásma. Zdroj: Burzovnísvět.cz "Strukturální reformy jsou nezbytné k tomu, aby země využila svůj obrovský potenciál, zvýšila investice a překonala eurozónu, pokud jde o růst, a zároveň se vyhnula vnější nerovnováze," uvedl před volbami hlavní ekonom a náměstek generálního ředitele Eurobank SA Tasos Anastasatos. "Ty také zajistí, že se země rychle vyšplhá výše" na stupnici úvěrového hodnocení, dodal. Mitsotakis bude rovněž usilovat o řešení deficitu běžného účtu platební bilance Řecka, který v důsledku šoku z cen energií dosáhl v roce 2022 9,6 % hrubého domácího produktu z 5,5 % v předchozím roce. Řekl také, že boj proti daňovým únikům bude jednou z priorit jeho nové vlády. Šéf řecké centrální banky Yannis Stournaras řekl serveru In.gr, že Řekové přiznávají příjmy v hodnotě 80 miliard eur, ačkoli spotřeba činí 140 miliard eur a současně se zvyšují vklady. "Není to jen otázka daňové spravedlnosti, ale také otázka dobrého plánování rozpočtu a fungování státu," řekla v rozhovoru generální ředitelka aténského think tanku Eliamep Maria Gavouneli. Mitsotakis slíbil, že během svého dalšího čtyřletého funkčního období zvýší minimální mzdu ze 780 eur na 950 eur měsíčně. V roce 2010 před dluhovou krizí země činila 740 eur. Řekl také, že průměrný měsíční příjem v soukromém sektoru dosáhne do konce jeho funkčního období 1 500 eur z necelých 1 200 eur, protože se bude nadále snažit přilákat do země více investic, které přinesou lepší a lépe placená pracovní místa. Řecko je jednou ze zemí, které nejvíce využily finanční prostředky Evropské unie přidělené prostřednictvím nástroje pro obnovu a odolnost, který byl zřízen na pomoc členům EU při překonávání následků pandemie.