V roce 2008 jeho vláda přestala splácet zahraniční dluhy, zatímco Correa očerňoval věřitele jako „skutečná monstra“, která chtějí zemi zničit. Slíbil, že jejich podíly výrazně sníží, a také tak učinil, takže většina investorů držela dluhopisy v hodnotě přibližně 3,2 miliardy dolarů s výnosem pouhých 35 centů za dolar.
O patnáct let později se Correa sám k moci nevrací. Nové kolo politických nepokojů v této jihoamerické zemi však vyvolává obavy, že v nadcházejících předčasných prezidentských volbách převezme moc člen jeho levicového hnutí Correismo.
„Correismo již dříve skončilo platební neschopností, a proto se investoři budou muset obávat znovu,“ řekl Guido Chamorro, spoluvedoucí oddělení dluhu v tvrdých měnách rozvíjejících se trhů ve společnosti Pictet Asset Management v Londýně. „Můžeme stanovit cenu za fiskální deficity, deficity běžného účtu. Ale politická nejistota? Hodně štěstí.“
Banky z Wall Street, včetně Morgan Stanley, Barclays, Citigroup a Goldman Sachs, investorům sdělily, že před volbami, které se předběžně konají 20. srpna, mají očekávat zvýšenou volatilitu trhu, protože se objevují otázky, jak se příští vláda vypořádá se splácením dluhu.
Podle údajů agentury Bloomberg jsou ekvádorské dluhopisy v letošním roce nejhorší na rozvíjejících se trzích a kvůli nepokojům se propadly o více než 20 %.
Bankovky se nyní obchodují v rozmezí 30 až 50 centů za dolar, a tak je zde prostor pro jejich další pokles, protože se odehrává politické divadlo. A dramatických situací už bylo dost.

Prezident Guillermo Lasso, jeden z mála tržně orientovaných vůdců v Latinské Americe, minulý týden rozpustil kongres, aby zabránil hrozícímu impeachmentu v souvislosti s údajným úplatkářstvím ve státním podniku na přepravu ropy. Tento manévr, který schválil soud, vede k automatickým předčasným volbám prezidenta a zákonodárců.
To otevírá Correaovým spojencům prostor pro vážný pokus o získání celostátního úřadu, který by navázal na jejich úspěchy v únorových místních volbách.
Correa, kterému v Ekvádoru hrozí trest odnětí svobody kvůli případu úplatkářství, žije v azylu v Belgii a nesmí sám kandidovat. V ekvádorské politice je však nadále aktivní a ze zahraničí plní roli královského činitele. Minulý týden na Twitteru vyzval lidi, aby šli k volbám, a varoval, že se jeho oponenti snaží uskutečnit „neoliberální projekt vykořisťování a vyvlastňování“.
Zatím je příliš brzy na to, aby se dalo říci, kdo je Correovým preferovaným kandidátem, ale Nicolas Jaquier, finanční manažer londýnské společnosti Ninety One, předpovídá, že příštím prezidentem bude jeden z jeho spojenců.
„Obávali bychom se postupného oslabování institucionální nezávislosti v tomto případě,“ řekl.
Podle Jaquiera je však pravděpodobné, že vláda své závazky splní. Přestože země od získání nezávislosti v roce 1830 jedenáctkrát nesplácela své závazky, Ekvádor v nadcházejících letech čeká zvládnutelné splácení, přičemž do roku 2026 je třeba uhradit pouze malé splátky jistiny zahraničního dluhu.
Ačkoli se devizové rezervy pod vedením Lassa zvýšily, což podpořilo fiskální zdraví země, objevují se náznaky, že by se výhled mohl zhoršit. Ve snaze získat podporu voličů Lasso krátce po rozpuštění kongresu snížil daně, což podle odhadů banky Morgan Stanley bude stát přibližně 200 milionů dolarů.

Jeden z předních prezidentských kandidátů, který není spojen s Correou, se v rozhovoru z 19. května zavázal, že bude dodržovat státní dluh, který byl získán legálně, a zároveň prošetří některé kontroverzní dohody s Čínou o půjčkách za ropu. Yaku Perez, ekolog a bojovník za práva domorodých skupin, řekl, že výše státního dluhu je „tragédie“.
Ekvádor má podle ministerstva financí zahraniční dluh ve výši 46 miliard dolarů, z toho asi 16 miliard v dluhopisech.
Náklady na pojištění proti platební neschopnosti v příštích pěti letech se od února více než ztrojnásobily. Investoři odhadují 92% pravděpodobnost, že Ekvádor v příštích pěti letech nesplácí. Naposledy země přestala splácet své dluhy na počátku pandemie koronaviru.
Correa, ekonom vystudovaný na Illinoiské univerzitě, označil držitele dluhopisů za „opravdové zrůdy, které neváhají rozdrtit zemi“, když v roce 2008, necelé dva roky po začátku svého mandátu, přestal splácet dluh země. V rámci svého „socialistického programu 21. století“ také požadoval, aby ropné společnosti včetně Repsol YPF SA a Eni SpA znovu projednaly smlouvy.
Pabel Munoz, nedávno zvolený starosta Quita a blízký spojenec Correi, počátkem tohoto měsíce prohlásil, že „strategie odkupu dluhů“ z roku 2008 byla úspěšná.
Držitelé dluhopisů to tak neviděli.
Sarah Glendonová, vedoucí analytička společnosti Columbia Threadneedle Investments v New Yorku, to označila za „vzácný a znepokojivý případ neplacení z důvodů souvisejících spíše s ochotou než schopnostmi“.
„Většina investorů má stále v paměti vzpomínky na neschopnost Ekvádoru splácet své závazky v letech 2008/2009,“ řekla.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky