Prohlubující se ekonomická bolest staví ECB před politické dilema

Růst podniků v eurozóně se tento měsíc zastavil, protože se prohloubila recese ve zpracovatelském průmyslu a dříve odolný sektor služeb téměř nerostl, což Evropskou centrální banku staví před politické dilema, protože pokračuje ve zvyšování sazeb v boji proti inflaci. Bleskový kompozitní index nákupních manažerů (PMI) HCOB pro 20 zemí sdílejících měnu euro, který sestavuje společnost S&P Global a který je považován za dobrý ukazatel celkového ekonomického zdraví, se v červnu propadl na pětiměsíční minimum 50,3 bodu z květnových 52,8 bodu. To bylo jen těsně nad hranicí 50, která odděluje růst od poklesu, a pod všemi prognózami v průzkumu agentury Reuters, které předpokládaly mírný pokles na 52,5 bodu. Údaje naznačují, že ekonomika bloku po recesi v předchozích dvou čtvrtletích v nejlepším případě stagnuje a oživení není na obzoru, i když solidní rezervace dovolených naznačují, že by sektor cestovního ruchu mohl blok v nejbližší době udržet nad vodou. "To hovoří proti oživení ekonomiky v nadcházejících měsících, které mnozí očekávají," uvedl ekonom Commerzbank Christoph Weil. "Potvrzuje se náš odhad, že ekonomika eurozóny bude ve druhé polovině roku opět klesat." "Dosavadní zvyšování sazeb ECB o 400 bazických bodů stále více zpomaluje ekonomiku," dodal. Pro ECB údaje prohlubují dilema. Inflace na úrovni těsně nad 6 % je příliš vysoká a trh práce je rozjetý, což naznačuje další cenové tlaky v budoucnu, protože pracovníci mají lepší vyjednávací sílu. Ekonomická aktivita je však slabá a ECB zjevně selhala ve svém cíli zpřísnit politiku jen natolik, aby omezila cenové tlaky a neuvrhla blok do recese. Dalším problémem je, že recese by za normálních okolností zvýšila nezaměstnanost, což by bance usnadnilo práci. Zdá se však, že firmy hromadí pracovní sílu, živě si vzpomínají, jak obtížné bylo po pandemii přijímat zpět pracovníky, a nabízejí ECB jen malou úlevu. Míra nezaměstnanosti je totiž na historickém minimu a růst nominálních mezd je nejvyšší za poslední desetiletí, i když mzdy teprve dohánějí ztrátu poté, co inflace snížila jejich reálnou hodnotu. Páteční údaje PMI tento trend jen potvrzují, protože firmy tento měsíc stále zvyšovaly počet zaměstnanců, přičemž index zaměstnanosti dosáhl hodnoty 54,1, což je o něco méně než květnových 54,6. Prozatím se zdá, že jestřábi, kteří se obávají inflace více než recese, mají většinu. "Další čtvrtletí záporného růstu HDP není nepředstavitelné, i když současný propad je zjevně stále dostatečně mírný na to, aby Evropská centrální banka neměnila kurz na zvyšování sazeb," uvedl ekonom ING Bert Colijn. ECB de facto přislíbila zvýšení sazeb v červenci a poměrně hodně tvůrců měnové politiky také uvedlo na stůl ještě jeden krok, a to na 4 %, na září nebo říjen. Skutečným pátečním překvapením bylo, že údaje PMI pokrývající průmysl služeb se propadly na 52,4 z 55,1, což bylo výrazně pod mediánem prognózy 54,5. Zatímco Německo, největší ekonomika bloku, dosáhlo lepších výsledků v oblasti služeb, Francie byla s indexem PMI ve službách na úrovni 48 velkou brzdou. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu klesá již od července a tento měsíc se pokles ještě prohloubil, když PMI továren v eurozóně klesl na 43,6 ze 44,8, což je rovněž pod všemi prognózami v průzkumu agentury Reuters a nejnižší hodnota od května 2020, kdy pandemie COVID upevňovala své postavení ve světě. Německo se svým předimenzovaným výrobním sektorem bylo brzdou bloku, když jeho vlastní výrobní PMI klesl na 41,0 ze 43,2 a dostal se tak na 37měsíční minimum.