Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107.746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96.917 korunami). Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11.237 korun).
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41.265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.
Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.
Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.
Zdroj: Unsplash
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
„Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76.330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.
Česká pošta nesmí koupit největšího distributora tisku PNS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinovou společnost (PNS). Důvodem je to, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, zákaz spojení úřad používá pouze výjimečně. Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech. Vyjádření pošty ČTK zjišťuje.
„Na trhu doručování zásilek obyčejného psaní a adresného direct mailu by došlo k výraznému posílení dominantního postavení či dokonce k vytvoření zcela monopolního postavení České pošty, neboť z trhu by byl odstraněn jediný významnější konkurent,“ uvedl úřad.
Spojení by ovlivnilo i trh doručování neadresného direct mailu, tedy distribuci reklamních letáků. V tomto oboru by se spojily druhý a třetí největší subjekt, což by vedlo ke ztrátě podstatného konkurenčního tlaku.
Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107.746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96.917 korunami). Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11.237 korun).
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41.265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.
Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.
Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.
Zdroj: Unsplash
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
"Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76.330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.
Česká pošta nesmí koupit největšího distributora tisku PNS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinovou společnost (PNS). Důvodem je to, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, zákaz spojení úřad používá pouze výjimečně. Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech. Vyjádření pošty ČTK zjišťuje.
"Na trhu doručování zásilek obyčejného psaní a adresného direct mailu by došlo k výraznému posílení dominantního postavení či dokonce k vytvoření zcela monopolního postavení České pošty, neboť z trhu by byl odstraněn jediný významnější konkurent," uvedl úřad.
Spojení by ovlivnilo i trh doručování neadresného direct mailu, tedy distribuci reklamních letáků. V tomto oboru by se spojily druhý a třetí největší subjekt, což by vedlo ke ztrátě podstatného konkurenčního tlaku.
