Řecká ekonomika se vrací k růstu, ale voliči počítají náklady

Díky oživení ekonomiky je země na dobré cestě získat po 13 letech zpět svůj investiční status. Hrubý domácí produkt je zhruba tam, kde byl v roce 2010, kdy Řecko nesplácelo svůj dluh a propadlo se o více než pětinu. Nezaměstnanost se snížila o více než polovinu oproti svému vrcholu 28 %. Kontroly, které měly zastavit odliv eur, byly zrušeny před více než třemi lety. Řecké akcie a dluhopisy prudce vzrostly.

Břemeno tohoto oživení však stále tíží voliče, kteří se potýkají s problémy stejně jako zbytek kontinentu. Dědictví pandemie koronaviru a krize životních nákladů způsobená účty za potraviny a energie má nadměrný dopad na domácnosti, jejichž příjmy byly již tak omezeny léty úsporných opatření, která měla Řecko vrátit na správnou cestu.

Průzkumy veřejného mínění dávají Mitsotakisovi a jeho straně Nová demokracie náskok před konkurenčním expremiérem Alexisem Tsiprasem, který se v době svého působení v úřadu postavil proti opatřením nařízeným věřiteli Řecka, dokud neustoupil a nezajistil si další záchranný program. Změna volebního systému však činí opakování voleb v létě velmi pravděpodobným výsledkem.

Řecké volby, které se odehrávají mezi rozhodujícími volbami v sousedním Turecku, možná nebudou poutat takovou pozornost celého světa. V sázce je však to, zda se Řecko dokáže vyhnout dalšímu období politického dramatu a udržet trajektorii, která zlepšila jeho mezinárodní postavení a učinila z něj místo, kde investoři chtějí opět podnikat.

„Z pohledu nezúčastněných osob je hlavní, aby se Řecko opět nestalo krizovým bodem,“ řekl Nikos Vettas, generální ředitel Nadace pro hospodářský a průmyslový výzkum v Aténách. „Jinými slovy, že se mu podaří dvě věci: normálně obsluhovat svůj vnější dluh a že si udrží poměrně solidní tempo růstu.“

Mitsotakis, jehož otec byl na počátku 90. let premiérem a jehož sestra byla v roce 2000 ministryní zahraničí, dohlíží na další etapu řecké transformace, i když ji zastínilo děsivé vlakové neštěstí z počátku tohoto roku a špionážní skandál, do něhož byla zapletena jeho vláda.

V roce 2022 se Řecku podařilo snížit poměr dluhu k HDP rychleji než kterékoli jiné evropské zemi. Riziková prémie u řeckých státních dluhopisů ve srovnání s německými klesla za poslední rok přibližně o třetinu. Obchodují se s podobným výnosem jako italské dluhopisy, které si drží investiční stupeň.

Míra zadlužení Řecka však stále zůstává nejvyšší ze všech zemí eurozóny a země má před sebou ještě dlouhou cestu, aby dohonila ztracenou éru své dluhové krize.

Podle odhadů Eurostatu se očekává, že ekonomika letos dosáhne 223 miliard eur, což je zhruba stejná hodnota jako v roce 2010. Přesto je HDP na obyvatele ve výši 21 200 eur o 29 % nižší než v České republice, zemi s podobně velkou populací v méně bohatém bývalém východním bloku Evropy. Před krizí byl řecký HDP o 37 % vyšší než český.

O tom, kdo bude v Řecku vládnout, se nakonec rozhodne v regionu Attika, který zahrnuje rozlehlé hlavní město, v němž žije více než třetina z 10,6 milionu obyvatel země.

V oblasti parku Veikou na severu města se nachází stadion postavený pro olympijské hry v roce 2004, který byl pro Řecko vrcholem, a který byl v roce 2015, kdy se země potýkala s uprchlickou krizí a finančním krachem, využit pro ubytování žadatelů o azyl. V současné době probíhají práce na výstavbě linky metra za několik miliard eur, která spojí tuto oblast s centrem řeckého hlavního města.

Ioanna Katrakouliová, která v parku pracuje jako uklízečka, se nevrátila. „Nemůžete pracovat tolik let a přitom dostávat jen drobky,“ řekla sedmapadesátiletá Katrakouliová. Tsipras a jeho Koalice radikální levice neboli Syriza má podle ní nejlepší předpoklady k tomu, aby provedla potřebné opravy, které Řecko nyní potřebuje. „Musí se dívat na lidi, na člověka, na průměrného Řeka, který se trápí od rána do večera,“ řekla.

Yiorgos Vafeiadis, 26letý instruktor tělocviku v regionu Attika, si dobře pamatuje špatné dny nedávné minulosti a od nové vlády neočekává „zázraky“. „Jako teenager si pamatuji na kapitálové kontroly a Tsiprasovo ignorování výsledku referenda o podmínkách záchranného programu, které sám vyvolal, takže ho určitě volit nebudu,“ řekl.

V okruhu jeho vrstevníků je hlavním tématem ekonomika. Počítá s tím, že ti, kteří vydělávají kolem 800 eur měsíčně, což je jen o málo více než minimální mzda, plánují volit Syrizu nebo menší stranu. Ti, kteří mají vyšší měsíční plat, hodlají volit Novou demokracii, uvedl.

Jiní si přejí, aby byl Mitsotakis znovu zvolen a pokračoval ve vylepšování státní mašinérie, jejíž těžkopádnost určovala Řecko po celá desetiletí.

Nafsika Kastanaová, 43letá veterinářka, si pochvaluje, jak digitalizace služeb státní správy usnadnila interakci mezi občany a státem. „Dobře řídí ekonomiku, je silný v oblasti bezpečnosti a zlepšil obraz Řecka v zahraničí,“ řekla Kastanaová.

Hlavní političtí představitelé se jako vždy snaží přesvědčit voliče, že každý z nich má nejlepší plán, jak Řecko přenést do budoucnosti a zbavit se jeho dědictví. Vlakové neštěstí, při kterém v únoru zahynulo 57 lidí, bylo nakonec přičteno na vrub kamarádíčkování a chronickému podfinancování železničního systému ze strany po sobě jdoucích vlád.

Mitsotakis i Tsipras se zaměřili na příjmy. Stávající prezident slíbil, že během příštích čtyř let v parlamentu zvýší minimální mzdu ze 780 eur na 950 eur měsíčně, zatímco jeho protikandidát slíbil během prvních 50 dnů u moci 880 eur. V roce 2010, před krizí, činila 740 eur.

„Občané se mají rozhodnout, zda půjdeme kupředu, nebo se vrátíme do minulosti, na kterou si myslím, že chceme zapomenout,“ řekl 55letý Mitsotakis během televizní debaty všech lídrů parlamentních stran 10. května.

Osmačtyřicetiletý Tsipras mezitím prohlásil, že kvůli nerovnostem se celé vrstvy společnosti vylidňují. „Pokud se nerozhodneme pro velké změny, za čtyři roky nebude existovat střední třída,“ reagoval.

Vzhledem k metrice nového volebního systému – vítěz již nezíská 50 bonusových křesel v 300členném parlamentu, aby si usnadnil cestu k moci – se však očekává, že mnoho Řeků na protest přeběhne od obou hlavních stran. Pokud se budou konat další volby, které se očekávají v červenci, pravidla se změní, aby pomohla k jasnějšímu výsledku.

Voliči hledají cestu k životní úrovni, která by se alespoň vyrovnala průměru v eurozóně, řekl Vettas v aténském think tanku.

Politici z velkých stran „jsou ti, kteří nás dostali do záchranného programu a ještě teď nám mávají prstem a říkají, co máme dělat,“ řekl Yiorgos Krabokoukis.

Výzvou pro premiéra Kyriakose Mitsotakise, který se o víkendu chystá na těsné volby, je přesvědčit dostatečný počet Řeků, že na cestě od toho, co nazývá „starým Řeckem“, k novému Řecku nezůstávají pozadu.Díky oživení ekonomiky je země na dobré cestě získat po 13 letech zpět svůj investiční status. Hrubý domácí produkt je zhruba tam, kde byl v roce 2010, kdy Řecko nesplácelo svůj dluh a propadlo se o více než pětinu. Nezaměstnanost se snížila o více než polovinu oproti svému vrcholu 28 %. Kontroly, které měly zastavit odliv eur, byly zrušeny před více než třemi lety. Řecké akcie a dluhopisy prudce vzrostly.Břemeno tohoto oživení však stále tíží voliče, kteří se potýkají s problémy stejně jako zbytek kontinentu. Dědictví pandemie koronaviru a krize životních nákladů způsobená účty za potraviny a energie má nadměrný dopad na domácnosti, jejichž příjmy byly již tak omezeny léty úsporných opatření, která měla Řecko vrátit na správnou cestu.Průzkumy veřejného mínění dávají Mitsotakisovi a jeho straně Nová demokracie náskok před konkurenčním expremiérem Alexisem Tsiprasem, který se v době svého působení v úřadu postavil proti opatřením nařízeným věřiteli Řecka, dokud neustoupil a nezajistil si další záchranný program. Změna volebního systému však činí opakování voleb v létě velmi pravděpodobným výsledkem.Řecké volby, které se odehrávají mezi rozhodujícími volbami v sousedním Turecku, možná nebudou poutat takovou pozornost celého světa. V sázce je však to, zda se Řecko dokáže vyhnout dalšímu období politického dramatu a udržet trajektorii, která zlepšila jeho mezinárodní postavení a učinila z něj místo, kde investoři chtějí opět podnikat.„Z pohledu nezúčastněných osob je hlavní, aby se Řecko opět nestalo krizovým bodem,“ řekl Nikos Vettas, generální ředitel Nadace pro hospodářský a průmyslový výzkum v Aténách. „Jinými slovy, že se mu podaří dvě věci: normálně obsluhovat svůj vnější dluh a že si udrží poměrně solidní tempo růstu.“Mitsotakis, jehož otec byl na počátku 90. let premiérem a jehož sestra byla v roce 2000 ministryní zahraničí, dohlíží na další etapu řecké transformace, i když ji zastínilo děsivé vlakové neštěstí z počátku tohoto roku a špionážní skandál, do něhož byla zapletena jeho vláda.V roce 2022 se Řecku podařilo snížit poměr dluhu k HDP rychleji než kterékoli jiné evropské zemi. Riziková prémie u řeckých státních dluhopisů ve srovnání s německými klesla za poslední rok přibližně o třetinu. Obchodují se s podobným výnosem jako italské dluhopisy, které si drží investiční stupeň.Míra zadlužení Řecka však stále zůstává nejvyšší ze všech zemí eurozóny a země má před sebou ještě dlouhou cestu, aby dohonila ztracenou éru své dluhové krize.Podle odhadů Eurostatu se očekává, že ekonomika letos dosáhne 223 miliard eur, což je zhruba stejná hodnota jako v roce 2010. Přesto je HDP na obyvatele ve výši 21 200 eur o 29 % nižší než v České republice, zemi s podobně velkou populací v méně bohatém bývalém východním bloku Evropy. Před krizí byl řecký HDP o 37 % vyšší než český.O tom, kdo bude v Řecku vládnout, se nakonec rozhodne v regionu Attika, který zahrnuje rozlehlé hlavní město, v němž žije více než třetina z 10,6 milionu obyvatel země.V oblasti parku Veikou na severu města se nachází stadion postavený pro olympijské hry v roce 2004, který byl pro Řecko vrcholem, a který byl v roce 2015, kdy se země potýkala s uprchlickou krizí a finančním krachem, využit pro ubytování žadatelů o azyl. V současné době probíhají práce na výstavbě linky metra za několik miliard eur, která spojí tuto oblast s centrem řeckého hlavního města.Ioanna Katrakouliová, která v parku pracuje jako uklízečka, se nevrátila. „Nemůžete pracovat tolik let a přitom dostávat jen drobky,“ řekla sedmapadesátiletá Katrakouliová. Tsipras a jeho Koalice radikální levice neboli Syriza má podle ní nejlepší předpoklady k tomu, aby provedla potřebné opravy, které Řecko nyní potřebuje. „Musí se dívat na lidi, na člověka, na průměrného Řeka, který se trápí od rána do večera,“ řekla.Yiorgos Vafeiadis, 26letý instruktor tělocviku v regionu Attika, si dobře pamatuje špatné dny nedávné minulosti a od nové vlády neočekává „zázraky“. „Jako teenager si pamatuji na kapitálové kontroly a Tsiprasovo ignorování výsledku referenda o podmínkách záchranného programu, které sám vyvolal, takže ho určitě volit nebudu,“ řekl.V okruhu jeho vrstevníků je hlavním tématem ekonomika. Počítá s tím, že ti, kteří vydělávají kolem 800 eur měsíčně, což je jen o málo více než minimální mzda, plánují volit Syrizu nebo menší stranu. Ti, kteří mají vyšší měsíční plat, hodlají volit Novou demokracii, uvedl.Jiní si přejí, aby byl Mitsotakis znovu zvolen a pokračoval ve vylepšování státní mašinérie, jejíž těžkopádnost určovala Řecko po celá desetiletí.Nafsika Kastanaová, 43letá veterinářka, si pochvaluje, jak digitalizace služeb státní správy usnadnila interakci mezi občany a státem. „Dobře řídí ekonomiku, je silný v oblasti bezpečnosti a zlepšil obraz Řecka v zahraničí,“ řekla Kastanaová.Hlavní političtí představitelé se jako vždy snaží přesvědčit voliče, že každý z nich má nejlepší plán, jak Řecko přenést do budoucnosti a zbavit se jeho dědictví. Vlakové neštěstí, při kterém v únoru zahynulo 57 lidí, bylo nakonec přičteno na vrub kamarádíčkování a chronickému podfinancování železničního systému ze strany po sobě jdoucích vlád.Mitsotakis i Tsipras se zaměřili na příjmy. Stávající prezident slíbil, že během příštích čtyř let v parlamentu zvýší minimální mzdu ze 780 eur na 950 eur měsíčně, zatímco jeho protikandidát slíbil během prvních 50 dnů u moci 880 eur. V roce 2010, před krizí, činila 740 eur.„Občané se mají rozhodnout, zda půjdeme kupředu, nebo se vrátíme do minulosti, na kterou si myslím, že chceme zapomenout,“ řekl 55letý Mitsotakis během televizní debaty všech lídrů parlamentních stran 10. května.Osmačtyřicetiletý Tsipras mezitím prohlásil, že kvůli nerovnostem se celé vrstvy společnosti vylidňují. „Pokud se nerozhodneme pro velké změny, za čtyři roky nebude existovat střední třída,“ reagoval.Vzhledem k metrice nového volebního systému – vítěz již nezíská 50 bonusových křesel v 300členném parlamentu, aby si usnadnil cestu k moci – se však očekává, že mnoho Řeků na protest přeběhne od obou hlavních stran. Pokud se budou konat další volby, které se očekávají v červenci, pravidla se změní, aby pomohla k jasnějšímu výsledku.Voliči hledají cestu k životní úrovni, která by se alespoň vyrovnala průměru v eurozóně, řekl Vettas v aténském think tanku.Politici z velkých stran „jsou ti, kteří nás dostali do záchranného programu a ještě teď nám mávají prstem a říkají, co máme dělat,“ řekl Yiorgos Krabokoukis.