Klesající ceny energií podporují globální ekonomiku

Tentokrát jsou to dobré zprávy. Klesající ceny ropy a zemního plynu podporují hospodářský růst, přinášejí spotřebitelům peníze do kapes, posilují důvěru a snižují tlak na státní rozpočty.Je to opak šoku z cen energií před rokem, kdy ruská invaze na Ukrajinu vyvolala obavy z hluboké recese v Evropě i mimo ni.Ekonomové tvrdí, že klesající ceny energií do jisté míry vysvětlují letošní nečekaně dobré hospodářské údaje v USA a Evropě. Podle podnikatelských průzkumů společnosti S&P Global, které jsou ostře sledovaným ukazatelem budoucího růstu, jsou manažeři dodavatelských řetězců na obou stranách Atlantiku optimističtější než v posledních mnoha měsících.Nečekaný zisk pro domácnosti, podniky a vlády kompenzuje vyšší náklady na půjčky, protože centrální banky zvyšují úrokové sazby, aby zmírnily historicky vysokou inflaci.Cena barelu ropy klesla od poloviny loňského roku o více než třetinu, ze 121 dolarů na zhruba 77 dolarů, tedy pod předválečnou úroveň, protože trhy se přizpůsobily západnímu embargu na ruské dodávky a ropa byla uvolněna z nouzových zásob. Někteří ekonomové varovali, že znovuotevření čínské ekonomiky bude tlačit ceny ropy nahoru, ale to se zatím nestalo.V Evropě se velkoobchodní ceny zemního plynu od loňského léta propadly téměř o 90 % a díky teplému počasí, úsporám a zvýšenému dovozu dosáhly nejnižší úrovně od roku 2021.Energie se podílí na výrobě téměř veškerého zboží a služeb, což jí dodává mimořádný význam, přestože vyspělé ekonomiky od 70. let 20. století snížily spotřebu energie na jednotku produkce.„Je těžké přeceňovat, jak důležitá je tato skutečnost z hlediska makroekonomického výhledu Evropy,“ řekl Neil Shearing, hlavní ekonom společnosti Capital Economics v Londýně.Podle Capital Economics představují klesající ceny zemního plynu pro Evropu obrovské úspory nákladů, které se v letošním roce rovnají přibližně 3,5 % hrubého domácího produktu v Itálii a přibližně 2 % HDP v Německu, Portugalsku a Španělsku.Dopad na produkci však komplikují stovky miliard dolarů dotací, které vlády loni poskytly, aby zmírnily dopady na domácnosti a podniky. Tyto dotace zmírnily dopad růstu, a tedy i následného poklesu cen energií. Z tohoto důvodu bude dopad na produkci asi poloviční než skutečné úspory nákladů, uvedl Shearing. „Přešli jsme od situace, kdy jsme očekávali poměrně hlubokou recesi, k očekávání mírné, mělčí a kratší recese,“ řekl.Podle Capital Economics a Berenberg Bank by energetické stimuly mohly zvýšit produkci eurozóny přibližně o 1,5 %, což odpovídá zhruba ročnímu růstu. Podle Berenberg se nyní očekává, že ekonomika eurozóny letos vzroste o 0,7 %, zatímco říjnová prognóza předpokládala pokles o 1,3 %. V menší míře z toho budou těžit i Spojené státy, uvedli ekonomové.Spotřebitelská důvěra se v posledních měsících na obou stranách Atlantiku výrazně zvedla a zvrátila tak loňský pokles. To by mohlo znamenat, že domácnosti utratí více peněz, které ušetřily během pandemie, a tím dále podpoří růst, uvedli ekonomové.Podle Holgera Schmiedinga, hlavního ekonoma Berenberg Bank, byl loňský otřes důvěry domácností a podniků v celé Evropě přinejmenším stejně významný jako pokles disponibilních příjmů domácností.V Itálii, která je do značné míry závislá na dovozu zemního plynu, vzrostly v lednu maloobchodní tržby oproti prosinci o 1,7 %. To byl jeden z nejrychlejších nárůstů od května 2020, kdy se ekonomika znovu otevírala po pandemických výlukách. V Německu se výroba v energeticky náročných odvětvích v lednu oproti předchozímu měsíci zvýšila o 6,8 % poté, co se v loňském roce propadla o pětinu, uvedl spolkový statistický úřad.„Teprve exploze cen plynu a obavy z jeho nedostatku, které převládaly během loňského léta a zimy, přivedly eurozónu v loňském roce ke stagnaci,“ uvedl Schmieding. „Tento šok nyní přechází do opačného směru.“Na rozdíl od Evropy, kde vyšší ceny energií převádějí peníze od místních obyvatel k cizincům, jsou Spojené státy čistým vývozcem energie. Vyšší ceny mají proto nejjednoznačnější dopady: Přerozdělují peníze od amerických domácností k americkým výrobcům energie a jejich akcionářům.Domácnosti však utrácejí častěji než producenti ropy, což znamená, že i v USA vyšší ceny ropy v čistém vyjádření snižují růst. Podle Morgan Stanley zdvojnásobení cen ropy, které trvá celý rok, kumulativně snižuje reálné výdaje domácností až o 3,7 %.Podle banky naopak pokles cen benzinu ve druhé polovině loňského roku více než kompenzoval vliv vyšších úrokových sazeb ve stejném období tím, že uvolnil disponibilní příjem.V mnoha zemích poskytovaly vlády vedle dotací na jednotku spotřeby energie také širší podporu, včetně peněžních dávek. Ve Velké Británii dostávají domácnosti od vlády paušální platbu v hodnotě 400 liber, což odpovídá přibližně 10 750 Kč. Ve Francii vláda zvýšila pásma daně z příjmu, aby zvýšila disponibilní příjem.Hlavní centrální banky se snaží odhadnout, o kolik dále zvýšit úrokové sazby. Pokles cen energií se projevuje v obou směrech. Na jedné straně snižuje celkovou inflaci. V důsledku toho se odbory mohou dostat pod tlak, aby se spokojily s nižším růstem mezd, což sníží riziko mzdově-cenové spirály.Na druhou stranu nižší ceny energií působí jako snížení daní a zvyšují spotřebitelské výdaje, což může zvýšit inflační tlak mimo oblast energií.„To, co domácnosti neutratí za energie, utratí za něco jiného,“ uvedla minulý měsíc v panelové diskusi Catherine Mannová, členka Výboru pro měnovou politiku Bank of England.„To převádí něco, co nemám pod kontrolou, tedy vnější ceny energií, na něco, co se mnohem více podobá tomu, co mám kontrolovat, tedy domácí inflaci.“