Český výrobce a prodejce kuchyňských potřeb Tescoma dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 63,95 milionu korun za to, že déle než pět let určoval svým odběratelům minimální maloobchodní ceny. Rozhodnutí je pravomocné, ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Jednatel společnosti Petr Chmela dnes ČTK sdělil, že se k pokutě nechce vyjadřovat.
Úřad zjistil, že firma Tescoma v období od prosince 2015 do června 2021 určovala svým odběratelům takzvané minimální maloobchodní ceny, za které mají prodávat její zboží koncovým uživatelům. Přitom zahájení a trvání obchodní spolupráce s koncovými prodejci podmiňovala Tescoma dodržováním těchto minimálních cen a jejich dodržování kontrolovala.
„Distributoři či dodavatelé mají možnost stanovit svým odběratelům či prodejcům doporučené maloobchodní ceny. Nesmí se však jednat o stanovení pevné nebo minimální ceny, protože poté dochází k omezení konkurence mezi maloobchodními prodejci, kteří nemohou o zákazníka soutěžit prostřednictvím ceny,“ uvedl předseda úřadu Petr Mlsna.
Tescoma se tak provinila uzavíráním zakázaných dohod se svými odběrateli, kterými narušila hospodářskou soutěž na trhu s kuchyňskými potřebami pro domácnost. „Vzhledem k dlouhodobosti protisoutěžního jednání mohla být uložená pokuta výrazně vyšší. Úřad však zohlednil nadstandardní spolupráci ze strany účastníka řízení, zavedení účinného soutěžního compliance programu a splnění podmínek pro narovnání, za což pokutu zásadním způsobem snížil,“ uvedl Mlsna.
Compliance program je soubor pravidel, která mají ve firmě bránit porušování zákona o hospodářské soutěži. Využitím procedury narovnání, kdy se firma k provinění přiznala a aktivně s úřadem spolupracovala, se zároveň zbavuje možnosti podat rozklad a bránit se rozhodnutí úřadu žalobou. Pokuta tak je pravomocná a Tescoma ji musí zaplatit. S žádostí o vyjádření k uložené sankci dnes ČTK oslovila Petra Chmelu, jednatele a spoluzakladatele společnosti Tescoma, která sídlí ve Zlíně. „Moc se omlouvám, ale k pokutě se vyjadřovat nechci,“ odpověděl ČTK v SMS Chmela.
Za určování cen odběratelům ÚOHS pokutoval již několikrát. Například v roce 2020 uložil pokutu 6,6 milionu korun distributorovi elektronických cigaret, společnosti Ritchy EU, za protisoutěžní dohodu o určování cen. V roce 2020 úřad také udělil pokutu 7,6 milionu korun distributorovi zahradní techniky a vybavení, společnosti V-Garden za to, že určovala ceny svým prodejcům. Předseda ÚOHS Petr Mlsna v roce 2021 obě pokuty potvrdil. Letos ÚOHS například potrestal společnost FAST ČR, která se zabývá velkoobchodním i maloobchodním prodejem elektroniky, hodinek, zahradní techniky a dalšího vybavení, pokutou zhruba 30,3 milionu korun. Firma téměř rok určovala svým odběratelům z řad maloobchodních prodejců minimální ceny, za které mohou odebrané zboží prodávat. Pokuta je pravomocná.
Dosud nejvyšší pokutu uložil ÚOHS v roce 2015 stavebním firmám za kartel v zakázkách. Pokuta ve výši 2,036 miliardy korun byla později snížena na 1,66 miliardy korun. Největší pokutu dostala firma Skanska (530 milionů), skoro půlmiliardové sankce dostaly i společnosti Strabag a Eurovia. V roce 2007 ÚOHS uložil pokutu 979 milionů korun za kartel devíti mezinárodním strojírenským firmám. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. Pokutou se opakovaně zabývaly soudy, v dubnu 2013 Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. V únoru 2016 ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty.
Chcete využít této příležitosti?
Český výrobce a prodejce kuchyňských potřeb Tescoma dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 63,95 milionu korun za to, že déle než pět let určoval svým odběratelům minimální maloobchodní ceny. Rozhodnutí je pravomocné, ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Jednatel společnosti Petr Chmela dnes ČTK sdělil, že se k pokutě nechce vyjadřovat.
Úřad zjistil, že firma Tescoma v období od prosince 2015 do června 2021 určovala svým odběratelům takzvané minimální maloobchodní ceny, za které mají prodávat její zboží koncovým uživatelům. Přitom zahájení a trvání obchodní spolupráce s koncovými prodejci podmiňovala Tescoma dodržováním těchto minimálních cen a jejich dodržování kontrolovala.
„Distributoři či dodavatelé mají možnost stanovit svým odběratelům či prodejcům doporučené maloobchodní ceny. Nesmí se však jednat o stanovení pevné nebo minimální ceny, protože poté dochází k omezení konkurence mezi maloobchodními prodejci, kteří nemohou o zákazníka soutěžit prostřednictvím ceny,“ uvedl předseda úřadu Petr Mlsna.
Tescoma se tak provinila uzavíráním zakázaných dohod se svými odběrateli, kterými narušila hospodářskou soutěž na trhu s kuchyňskými potřebami pro domácnost. „Vzhledem k dlouhodobosti protisoutěžního jednání mohla být uložená pokuta výrazně vyšší. Úřad však zohlednil nadstandardní spolupráci ze strany účastníka řízení, zavedení účinného soutěžního compliance programu a splnění podmínek pro narovnání, za což pokutu zásadním způsobem snížil,“ uvedl Mlsna.
Compliance program je soubor pravidel, která mají ve firmě bránit porušování zákona o hospodářské soutěži. Využitím procedury narovnání, kdy se firma k provinění přiznala a aktivně s úřadem spolupracovala, se zároveň zbavuje možnosti podat rozklad a bránit se rozhodnutí úřadu žalobou. Pokuta tak je pravomocná a Tescoma ji musí zaplatit. S žádostí o vyjádření k uložené sankci dnes ČTK oslovila Petra Chmelu, jednatele a spoluzakladatele společnosti Tescoma, která sídlí ve Zlíně. „Moc se omlouvám, ale k pokutě se vyjadřovat nechci,“ odpověděl ČTK v SMS Chmela.
Za určování cen odběratelům ÚOHS pokutoval již několikrát. Například v roce 2020 uložil pokutu 6,6 milionu korun distributorovi elektronických cigaret, společnosti Ritchy EU, za protisoutěžní dohodu o určování cen. V roce 2020 úřad také udělil pokutu 7,6 milionu korun distributorovi zahradní techniky a vybavení, společnosti V-Garden za to, že určovala ceny svým prodejcům. Předseda ÚOHS Petr Mlsna v roce 2021 obě pokuty potvrdil. Letos ÚOHS například potrestal společnost FAST ČR, která se zabývá velkoobchodním i maloobchodním prodejem elektroniky, hodinek, zahradní techniky a dalšího vybavení, pokutou zhruba 30,3 milionu korun. Firma téměř rok určovala svým odběratelům z řad maloobchodních prodejců minimální ceny, za které mohou odebrané zboží prodávat. Pokuta je pravomocná.
Dosud nejvyšší pokutu uložil ÚOHS v roce 2015 stavebním firmám za kartel v zakázkách. Pokuta ve výši 2,036 miliardy korun byla později snížena na 1,66 miliardy korun. Největší pokutu dostala firma Skanska , skoro půlmiliardové sankce dostaly i společnosti Strabag a Eurovia. V roce 2007 ÚOHS uložil pokutu 979 milionů korun za kartel devíti mezinárodním strojírenským firmám. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. Pokutou se opakovaně zabývaly soudy, v dubnu 2013 Nejvyšší správní soud potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. V únoru 2016 ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty.Chcete využít této příležitosti?
