Senát navrhl pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Rozhodl o tom dnes po tříhodinovém projednávání novely zákoníku práce. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení Sněmovna. Poslanci mohou senátní změny přehlasovat a prosadit svou původní verzi novely.
Senát v novele ponechal beze změn obnovení možnosti dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví, která má řešit nedostatek lékařů hlavně v menších zdravotnických zařízeních. Možnost má platit od ledna příštího roku do konce roku 2028. Proti byla Česká lékařská komora (ČLK) a senátorský klub Starostů. Na jeho popud horní parlamentní komora pouze vyzvala Jurečkovo ministerstvo, aby vyřešilo dlouhodobě neuspokojivou personální situaci ve zdravotnictví a neúměrné množství přesčasů v zařízeních poskytujících nepřetržitou péči.
Bez dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři pracují přesčas víc. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle ČLK už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.
Senátoři odmítli také požadavek svého hospodářského výboru, který doporučoval zavedení takzvaných minidohod o práci vykonávané kratší dobu než tři hodiny týdně nebo zpřesnění náhrad za práci z domova. Souhlasili pouze s úpravami, které přijal ústavně-právní výbor. Kvůli sezonním pracím chtějí zpružnit práci na dohodu tak, aby ji zaměstnavatel nemusel zadávat striktně nejméně tři dny předem.
Novela má podle vlády přinést přesnější vymezení práce na dohodu, která tak má být předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Norma také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Novela vychází ze dvou unijních směrnic – o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Česko je mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna. Evropská komise kvůli tomu za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, které Česko reálně bez včasného přijetí novely začne platit od září. Kabinet kvůli tomu navrhl účinnost příslušných pasáží novely od září. Podle senátorů ODS a TOP 09 je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Podle Jurečky se ale jeho ministerstvo na podobě vládní předlohy se zaměstnavateli a odbory shodlo a podnikatelé se na zavedení změn už připravují.
Senát navrhl pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Rozhodl o tom dnes po tříhodinovém projednávání novely zákoníku práce. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka odmítl, nyní dostane k posouzení Sněmovna. Poslanci mohou senátní změny přehlasovat a prosadit svou původní verzi novely.
Senát v novele ponechal beze změn obnovení možnosti dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví, která má řešit nedostatek lékařů hlavně v menších zdravotnických zařízeních. Možnost má platit od ledna příštího roku do konce roku 2028. Proti byla Česká lékařská komora a senátorský klub Starostů. Na jeho popud horní parlamentní komora pouze vyzvala Jurečkovo ministerstvo, aby vyřešilo dlouhodobě neuspokojivou personální situaci ve zdravotnictví a neúměrné množství přesčasů v zařízeních poskytujících nepřetržitou péči.
Bez dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři pracují přesčas víc. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle ČLK už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.
Senátoři odmítli také požadavek svého hospodářského výboru, který doporučoval zavedení takzvaných minidohod o práci vykonávané kratší dobu než tři hodiny týdně nebo zpřesnění náhrad za práci z domova. Souhlasili pouze s úpravami, které přijal ústavně-právní výbor. Kvůli sezonním pracím chtějí zpružnit práci na dohodu tak, aby ji zaměstnavatel nemusel zadávat striktně nejméně tři dny předem.
Novela má podle vlády přinést přesnější vymezení práce na dohodu, která tak má být předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Norma také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Novela vychází ze dvou unijních směrnic – o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Česko je mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna. Evropská komise kvůli tomu za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, které Česko reálně bez včasného přijetí novely začne platit od září. Kabinet kvůli tomu navrhl účinnost příslušných pasáží novely od září. Podle senátorů ODS a TOP 09 je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Podle Jurečky se ale jeho ministerstvo na podobě vládní předlohy se zaměstnavateli a odbory shodlo a podnikatelé se na zavedení změn už připravují.
