EK schválila Česku revidovaný plán obnovy, přinese navíc 2,2 mld. eur

Přináší dodatečných 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformace průmyslu, řekla dnes v Praze po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Podle vyjádření EK má nyní celý Národní plán obnovy objem 9,2 miliardy eur (asi 224,2 miliardy korun).

Součástí plánu je 736 milionů eur (17,8 miliardy korun) na investice do rozvodné sítě, do obnovitelných zdrojů, do čisté dopravy, upřesnila von der Leyenová. Národní plán obnovy také podle ní bude podporovat rozvoj kompetencí, které bude Česko potřebovat pro zelenou transformaci průmyslu.

Rozhodnutí komise bude ještě muset potvrdit summit EU, jak je v takových případech pravidlem. Po schválení získá Česko část peněz v rámci předfinancování programu, o uvolňování zbývajících bude postupně rozhodovat EK podle plnění stanoveného harmonogramu národního plánu.

„Hlavní je, že z těch peněz musí vzniknout něco zásadního, a to je to, že se Česko zdigitalizuje, že si Česko udělá své úkoly při přeměně hospodářství na zelené technologie a na zelenou ekonomiku. Že se zároveň zlepší – a to už je tématem těchto nových peněz – výstavba cenově dostupného bydlení, to je to, co zajímá mladé rodiny a lidi, kteří jinak na bydlení nedosáhnou. A pak že dojde k posílení a digitalizaci elektrických distribučních soustav, to je hrozně důležité při ochraně proti kybernetickým útokům. Myslím si, že právě bydlení a zlepšení ochrany sítí je dost zásadní věc,“ řekla v Bruselu místopředsedkyně EK Věra Jourová. Zároveň upozornila, že při naplňování plánu obnovy není času nazbyt, protože má pevné termíny.

Podle EK doplnilo Česko do plánu obnovy nové investiční plány, jako výstavbu dostupného bydlení a posílení a digitalizaci svých systémů pro distribuci elektřiny. Rozšířilo také své záměry na posílení kybernetické bezpečnosti ve veřejné správě. Česko rovněž doplnilo do plánu novou kapitolu zaměřenou na čerpání peněz z projektu REPowerEU, která počítá s 15 reformami a devíti investicemi zaměřenými na zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech.

Fiala k tomu řekl, že dnes jednal s předsedkyní EK o projektu zkapacitnění ropovodu TAL, který spojuje Česko s italskými přístavy a může pomoci ke snížení závislosti na ruské ropě. Fiala podotkl, že státní investice do tohoto projektu podléhají schválení ze strany komise, takzvané notifikaci.

Na notifikaci Česko čeká také u připravovaného rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Fiala po schůzce s von der Leyenovou řekl, že vidí velkou šanci na to, že Česko tuto notifikaci získá. Zdůraznil, že jaderná energetika je základním zdrojem elektřiny v Česku a bude hrát i klíčovou roli při dekarbonizaci české energetiky. Podotkl, že Česko má v této oblasti silnou expertizu, a to jak na univerzitách, tak ve výzkumu a vývoji.

Von der Leyenová uvedla, že volba energetického mixu zůstává plně v rukou jednotlivých členských zemí EU. Komise si podle ní uvědomuje, že pro Česko je jaderná energetika zásadní. EK je proto podle ní schopná zvážit programy státní pomoci do tohoto sektoru.

Poslanci by dnes mohli zahájit diskusi o rozšíření okruhu vozidel, na něž se vztahuje takzvané povinné ručení. V úvodním kole jejich jednání je také třeba návrh na regulaci prodeje kratomu a obdobných látek a zvýšení postihů za nezavedení léků v lékárnách do evidence. Do závěrečného schvalování by mohla Sněmovna poslat předlohu, která mění odměňování obecních a krajských zastupitelů. Dolní komora se sejde odpoledne.

Povinné ručení mají lidé podle vládní předlohy nově hradit například za motorová golfová vozítka, segwaye, sněžné skútry a za některé elektrické koloběžky. Obecně půjde o všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a o motorová vozidla s konstrukční rychlostí nad 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Za motorová vozidla se budou pokládat podle novely ta, v nichž je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinnost pojištění se tak nebude vztahovat na elektrokola.

Navrhovaná pravidla pro nakládání s takzvanými psychoaktivními látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC mají zejména zabránit prodeji takových výrobků dětem. K dostání by mohly být výhradně ve specializovaných prodejnách, v případě prodeje on-line by prodejce musel ověřit kupujícího, jako je tomu například u alkoholu a u tabákových výrobků. Vláda poslaneckou novelu o návykových látkách podpořila, byť k ní vznesla dvě desítky připomínek.