Schodek rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl schodek ke konci srpna 231,1 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZ. "Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo," uvedl. Vláda podle něj dělá vše pro udržení plánovaného schodku 295 miliard korun. Rozpočtové příjmy ke konci srpna dosáhly 1,245 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,7 procenta. Výdaje vzrostly o 14,8 procenta na 1,44 bilionu korun. Meziročnímu růstu příjmů podle ministerstva financí výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent víc než loni. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun. Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku. Vzhledem k návratu této daně na původní roveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná. Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září. Na výdajové straně rozpočtu tvořily nejvýznamnější položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 577,7 miliardy korun. Z toho 454,8 miliardy korun šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 118,1 procenta na 98,3 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,6 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo z rozpočtu 40,1 miliardy korun, o 41,9 procenta víc než loni. Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 14,7 procenta na 115,7 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 39,1 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany, do programu Nová zelená úsporám nebo na investice v zemědělském sektoru. Návrh rozpočtu počítá s poklesem výdajů a schodkem 252 miliard korun Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 252 miliard korun, v noci na dnešek ho zveřejnilo ministerstvo financí. Návrh předpokládá pokles výdajů ve většině rozpočtových kapitol, růst o víc než třetinu je v návrhu u ministerstva obrany. Největší výdajovou položkou jsou mandatorní výdaje, jejichž většina jde na důchody. Státních zaměstnanců by příští rok mělo ubýt o pět procent. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Vláda musí rozpočet projednat do konce září, jeho parametry může ještě upravit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá změnu plánovaného schodku, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol, uvedl v tiskové zprávě. "Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 mld. Kč, na kterém je dohoda vládní koalice," podotkl. V návrhu se podle něj odrážejí dopady konsolidačního balíčku, který nyní projednává Sněmovna a který by měl zlepšit rozpočtové saldo proti letošnímu roku o 97,7 miliardy korun. Příjmy rozpočtu by příští rok podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Nejvíc škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje ministerstvo zdravotnictví s poklesem výdajů 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem 26,2 procenta. Ministerstvu školství podle návrhu výdaje klesnou o víc než čtyři procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta na základě nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. "V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna mimo jiné priorita, ke které se vláda zavázala a Parlament letos schválil - výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti," uvedl Stanjura. Výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, které zahrnují důchody, příští rok vzrostou o tři procenta. Mírně se zvýší ještě ministerstvu životního prostředí.