Nejnovější údaje ukazují klesající trend německé spotřebitelské důvěry. Index spotřebitelského sentimentu GfK za říjen naznačuje dvouměsíční propad a očekává se, že dosáhne hodnoty minus 26,5, což je mírně pod hodnotou minus 26,0, kterou předpovídali ekonomové oslovení deníkem Wall Street Journal. Tento pokles se shoduje s chmurným ekonomickým výhledem a výraznou změnou chování spotřebitelů, kteří upřednostňují úspory před výdaji. Přestože v zářijových dílčích indexech došlo k nárůstu příjmů a ekonomických očekávání, byly zastíněny znatelným příklonem k úsporám. Rolf Buerkl ze společnosti GfK uvádí, že sklon k úsporám dosáhl nejvyšší úrovně od dubna 2011, přičemž tento trend podpořila inflace, rostoucí ceny potravin a energií a nedávné zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB). Buerkl zdůraznil, že v současné ekonomické situaci je obtížné dosáhnout 2% inflačního cíle ECB. Přechod k úsporám považuje za reakci na nejisté ekonomické prostředí a rostoucí životní náklady. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé uplatňují větší fiskální zdrženlivost, bude tento vzorec pravděpodobně přetrvávat, dokud se neobjeví důkazy o hospodářské stabilitě a kontrole inflace.
Nejnovější údaje ukazují klesající trend německé spotřebitelské důvěry. Index spotřebitelského sentimentu GfK za říjen naznačuje dvouměsíční propad a očekává se, že dosáhne hodnoty minus 26,5, což je mírně pod hodnotou minus 26,0, kterou předpovídali ekonomové oslovení deníkem Wall Street Journal. Tento pokles se shoduje s chmurným ekonomickým výhledem a výraznou změnou chování spotřebitelů, kteří upřednostňují úspory před výdaji. Přestože v zářijových dílčích indexech došlo k nárůstu příjmů a ekonomických očekávání, byly zastíněny znatelným příklonem k úsporám. Rolf Buerkl ze společnosti GfK uvádí, že sklon k úsporám dosáhl nejvyšší úrovně od dubna 2011, přičemž tento trend podpořila inflace, rostoucí ceny potravin a energií a nedávné zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou . Buerkl zdůraznil, že v současné ekonomické situaci je obtížné dosáhnout 2% inflačního cíle ECB. Přechod k úsporám považuje za reakci na nejisté ekonomické prostředí a rostoucí životní náklady. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé uplatňují větší fiskální zdrženlivost, bude tento vzorec pravděpodobně přetrvávat, dokud se neobjeví důkazy o hospodářské stabilitě a kontrole inflace.
