Podle Evropské komise je EU na dobré cestě ukončit závislost na ruských fosilních palivech
Podle Evropské komise Evropská unie (EU) postupuje směrem ke svému cíli snížit závislost Evropy na ruských fosilních palivech do konce tohoto desetiletí. To přichází v době, kdy mnoho evropských zemí čelí již druhé zimě s omezenými dodávkami ruského plynu v důsledku přerušení dodávek Moskvou po loňské invazi na Ukrajinu. Energetická krize způsobila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě.
EU očekává, že dovoz ruského plynu letos klesne na 40-45 miliard metrů krychlových, zatímco v roce 2021 to bude 155 miliard metrů krychlových. EU rovněž uvalila sankce na dovoz ruského uhlí a námořní ropy. Komise však upozorňuje, že energetické trhy zůstávají zranitelné, dotace na fosilní paliva se zvýšily a kritická infrastruktura potřebuje ochranu.
Aby nahradily ruský plyn, zvýšily země EU dovoz od jiných dodavatelů a snížily spotřebu plynu. Norsko je nyní největším dodavatelem plynu potrubím do EU a prudce vzrostl dovoz zkapalněného zemního plynu, především ze Spojených států. Zásobníky plynu v EU mají téměř plnou kapacitu, což představuje rezervu proti případným výkyvům v dodávkách. Rozvoj solární energie rovněž přispěl ke snížení spotřeby elektráren na plyn.
Navzdory pokroku Komise varuje, že světové trhy s plynem zůstávají napjaté a hrozí zvýšení cen v důsledku chladného počasí nebo dalších šoků v dodávkách. Země EU navíc nerozvíjejí obnovitelné zdroje energie dostatečně rychle, aby splnily svůj právně závazný cíl 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Na podporu odvětví větrné energie, které se potýká s inflací a konkurencí ze strany čínských společností, zveřejnila Komise plán.
Podle Evropské komise je EU na dobré cestě ukončit závislost na ruských fosilních palivech
Podle Evropské komise Evropská unie postupuje směrem ke svému cíli snížit závislost Evropy na ruských fosilních palivech do konce tohoto desetiletí. To přichází v době, kdy mnoho evropských zemí čelí již druhé zimě s omezenými dodávkami ruského plynu v důsledku přerušení dodávek Moskvou po loňské invazi na Ukrajinu. Energetická krize způsobila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě.
EU očekává, že dovoz ruského plynu letos klesne na 40-45 miliard metrů krychlových, zatímco v roce 2021 to bude 155 miliard metrů krychlových. EU rovněž uvalila sankce na dovoz ruského uhlí a námořní ropy. Komise však upozorňuje, že energetické trhy zůstávají zranitelné, dotace na fosilní paliva se zvýšily a kritická infrastruktura potřebuje ochranu.
Aby nahradily ruský plyn, zvýšily země EU dovoz od jiných dodavatelů a snížily spotřebu plynu. Norsko je nyní největším dodavatelem plynu potrubím do EU a prudce vzrostl dovoz zkapalněného zemního plynu, především ze Spojených států. Zásobníky plynu v EU mají téměř plnou kapacitu, což představuje rezervu proti případným výkyvům v dodávkách. Rozvoj solární energie rovněž přispěl ke snížení spotřeby elektráren na plyn.
Navzdory pokroku Komise varuje, že světové trhy s plynem zůstávají napjaté a hrozí zvýšení cen v důsledku chladného počasí nebo dalších šoků v dodávkách. Země EU navíc nerozvíjejí obnovitelné zdroje energie dostatečně rychle, aby splnily svůj právně závazný cíl 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Na podporu odvětví větrné energie, které se potýká s inflací a konkurencí ze strany čínských společností, zveřejnila Komise plán.
