Evropská centrální banka signalizuje pauzu ve zvyšování sazeb 

Rozhodnutí přichází ve světle objevujících se náznaků, že předchozí zvýšení sazeb, která byla svým rozsahem bezprecedentní, mají vliv na snižování inflace. Podle všech 59 analytiků oslovených agenturou Bloomberg je pravděpodobné, že tvůrci měnové politiky ve čtvrtek ponechají depozitní sazbu na úrovni 4 %, čímž dojde k prvnímu zastavení zvyšování sazeb, kterého jsme byli v poslední době svědky.

Rozhodnutí o pauze přichází v návaznosti na postupné zpomalování růstu dvou hlavních indexů cen v eurozóně a rostoucí problémy, kterým ekonomika dvaceti zemí čelí. Prognózy naznačují potenciální riziko recese ve druhé polovině roku 2023 v důsledku finanční zátěže, kterou na firmy a domácnosti vyvíjí dražší úvěry.

Vysoce postavení představitelé ECB signalizovali, že náklady na půjčky nebudou po delší dobu snižovány ve snaze přiblížit inflaci zpět k 2% cíli. Rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě však představuje potenciální rizika, která by si mohla vyžádat další zpřísnění měnové politiky s cílem kontrolovat prudký růst cen energií. Zatímco někteří analytici se vyslovují pro snížení sazeb před podzimem, zdá se, že vývoj na trhu poukazuje na nutnost takových opatření.

Hlavní ekonom pro eurozónu David Powell ze společnosti Bloomberg Economics předpokládá, že výsledkem zasedání ECB 25. a 26. října bude nepochybně ponechání depozitní sazby na nezměněné úrovni 4 %. Sdělení banky navíc ukazují na možnost, že hlavní úrokové sazby zůstanou na této úrovni přinejmenším do první poloviny příštího roku.

Kromě změny sazeb se diskuse budou točit také kolem dalších zásadních otázek, včetně dluhopisového portfolia ECB v hodnotě 1,7 bilionu EUR (1,8 bilionu USD), které ECB nashromáždila během pandemie s cílem stimulovat ekonomiku. Někteří představitelé vyjádřili přání ukončit reinvestice splatných cenných papírů dříve, než bylo plánováno, i když musí řešit obavy z možné destabilizace trhu způsobené takovým krokem.

V souladu s tradicí ECB se oznámení o politice uskuteční v Aténách, mimo její základnu v Německu. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uspořádá tiskovou konferenci o půl hodiny později.

Ukončení zvyšování sazeb sladí kroky ECB s Federálním rezervním systémem, který by měl příští týden rovněž udržovat výpůjční náklady na stabilní úrovni. Ekonomové upravili své projekce pro první snížení sazeb ECB, k němuž by nyní mělo dojít v září – souběžně se sdělením banky, že úrokové sazby musí zůstat na stávající úrovni po dostatečně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo inflačního cíle.

Na ekonomické frontě je dopad vyššího zvýšení sazeb na ekonomiku stále zřetelnější. ECB v září odhalila robustní transmisi vyšších výpůjčních nákladů. Nedávný průzkum ECB navíc ukázal, že banky ve třetím čtvrtletí pokračovaly ve zpřísňování úvěrů.

Známky poklesu ve výrobním sektoru i v sektoru služeb v soukromé sféře, které odhalil index nákupních manažerů společnosti S&P Global, naznačují rostoucí riziko recese v eurozóně. Tento pokles je podporován dopadem vyšších výpůjčních sazeb uvalených na ekonomiku.

Navzdory potížím se objevila některá pozitiva, neboť růst spotřebitelských cen se minulý měsíc snížil více, než se očekávalo, na 4,3 %, což je téměř polovina jejich dvouciferného rekordu z doby před rokem. Christine Lagardeová při ujišťování o účinnosti protiinflačních opatření ECB informovala vrcholné představitele Evropské unie, že boj proti inflaci zřejmě probíhá dobře.

Analytici nicméně varují před potenciálními riziky pro růst ekonomiky v důsledku možného nárůstu cen energií v důsledku pokračujících konfliktů na Blízkém východě a oslabujícího eura.

Vzhledem k tomu, že úrokové sazby podle očekávání dosáhly svého vrcholu, obracejí úředníci svou pozornost k dalším politickým pákám, jako je portfolio dluhopisů PEPP shromážděné po začátku pandemie Covid-19. Současné pokyny předpokládají plnou reinvestici cenných papírů se splatností do roku 2024, někteří členové Rady guvernérů však navrhují revizi této politiky.

ECB také projednává výši povinných minimálních rezerv bank. Rozdělení politik by mohlo vést ke zvýšení, které by snížilo úroky vyplácené z celkových držených prostředků věřitelů v bance. Jiní naopak podporují spojení diskuse s revizí operačního rámce centrální banky, což naznačuje, že rozhodnutí v této věci bude pravděpodobně odloženo na příští rok.