Italská středová opoziční strana v čele s expremiérem Matteem Renzim se hodlá odvolat proti rozhodnutí vlády zvýšit rozpočtový schodek na rok 2024. Aktualizovaný fiskální rámec ministerstva financí naznačil, že cílová hodnota deficitu pro nadcházející rok bude činit 4,3 % HDP, což je zvýšení z původních 3,7 %. Vláda předpokládá jeho návrat pod 3% hranici EU až v roce 2026, přičemž v tomto období nedojde k výraznému snížení dluhu. Podle Luigiho Marattina, ekonoma Renziho strany Italia Viva, toto rozhodnutí porušuje ústavní požadavek, aby Itálie hospodařila s vyrovnaným rozpočtem, pokud nenastanou výjimečné okolnosti. Marattin poukázal na to, že vláda Giorgia Meloniho rozšiřuje deficit při předpokládaném pevném růstu HDP. Ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti tento krok obhajoval a přičítal ho ekonomickým otřesům vyvolaným ukrajinskou krizí. Revidovaný rozpočtový plán však nebyl trhy přijat příznivě a Italská centrální banka a MMF vyzvaly Itálii, aby si stanovila ambicióznější cíle pro snížení dluhu.
Italská středová opoziční strana v čele s expremiérem Matteem Renzim se hodlá odvolat proti rozhodnutí vlády zvýšit rozpočtový schodek na rok 2024. Aktualizovaný fiskální rámec ministerstva financí naznačil, že cílová hodnota deficitu pro nadcházející rok bude činit 4,3 % HDP, což je zvýšení z původních 3,7 %. Vláda předpokládá jeho návrat pod 3% hranici EU až v roce 2026, přičemž v tomto období nedojde k výraznému snížení dluhu. Podle Luigiho Marattina, ekonoma Renziho strany Italia Viva, toto rozhodnutí porušuje ústavní požadavek, aby Itálie hospodařila s vyrovnaným rozpočtem, pokud nenastanou výjimečné okolnosti. Marattin poukázal na to, že vláda Giorgia Meloniho rozšiřuje deficit při předpokládaném pevném růstu HDP. Ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti tento krok obhajoval a přičítal ho ekonomickým otřesům vyvolaným ukrajinskou krizí. Revidovaný rozpočtový plán však nebyl trhy přijat příznivě a Italská centrální banka a MMF vyzvaly Itálii, aby si stanovila ambicióznější cíle pro snížení dluhu.
