Pro ceny energií v příštím roce bude klíčová geopolitická situace

Naopak ceny ropy a pohonných hmot mohou dál růst. Tvrdí to analytici oslovení ČTK. Podle nich bude pro vývoj cen komodit klíčový zejména další vývoj geopolitické situace ve světě, hlavně pak na Blízkém východě.

Vliv geopolitické situace na ceny elektřiny a plynu se podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka ukázal při nedávném růstu cen plynu na burze. „Nicméně dlouhodobý efekt nečekám a ceny plynu i elektřiny by mohly zůstat v příštím roce stabilní. Při zemi by je mohl držet horší stav evropské ekonomiky, naopak k růstu by mohly přispět vyšší ceny emisních povolenek,“ uvedl Tyleček.

Zákazníci by se podle něj navíc mohli dočkat i v následujících měsících výhodnějších nabídek od dodavatelů, kteří postupně nakupují levnější budoucí kontrakty na burze. „Nejvýraznějších slev však již bylo dosaženo a v následujících měsících je už v takové míře, jako jsme byli dosud svědky v tomto roce, nečekám,“ dodal Tyleček, podle něhož už pomalu nastává vhodná chvíle k zafixování cen.

Na provázanost cen zemního plynu s děním ve světě upozornil také analytik Purple Trading Petr Lajsek. Ceny podle něj mohou vyhnat nahoru zejména další eskalace konfliktu na Blízkém východě nebo pokračování stávek producentů LNG v Austrálii. Pozitivní roli však na rozdíl od trhu s ropou bude podle něj hrát omezení závislost Evropy na ruském plynu a naplněnost zásobníků.

„Během roku očekáváme spotové ceny zemního plynu na burze mezi 40 až 80 eury (asi 1000 až 2000 Kč) za megawatthodinu, tedy poměrně výrazně pod vládním cenovým stropem. Výrazného cenového skoku se tak spotřebitelé zatím bát nemusí,“ podotkl Lajsek s tím, že ceny plynu se promítnou i do ceny elektřiny. „Podobného nárůstu jako v roce 2022 se bát nemusíme. Spotřebitelé se však výrazného zlevnění patrně nedočkají, pád cen na burze vykompenzuje vrácení poplatků za obnovitelné zdroje a poplatků za distribuci,“ dodal Lajsek. Výrazněji by se podle něj nemělo projevit ani očekávané zrušení vládního stropu ke konci roku.

Ještě výrazněji se podle analytiků projeví ve zbytku tohoto roku a během toho příštího napětí na Blízkém východě v cenách ropy, protože region je pro její produkcí klíčový. Lajsek v této souvislosti uvedl, že další eskalace konfliktu v Izraeli, potažmo zapojení i dalších států do něj by mohlo vyhnat ceny ropy Brent vysoko nad úroveň 100 dolarů za barel. V takovém případě by však podle něj potupně zafungoval trh, kdy vyšší cena by mohla vést ke zvýšené produkci a naopak snížené spotřebě, což by zase tlačilo cenu ropy dolů.

Vliv na ceny ropy by podle něj měla mít i hospodářská situace v Číně nebo USA, klíčová ovšem bude produkce kartelu OPEC a Ruska. „Pro odhadnutí vývoje cen ropy na příští rok je tak příliš moc proměnných. Je však dost možné, že si na vyšší ceny ropy budeme muset zvyknout. I vzhledem k tomu, že by celosvětová spotřeba ropy měla v příštím roce opět vzrůst, tak očekávám průměrnou cenu ropy Brent v roce 2024 kolem 90 dolarů za barel,“ řekl Lajsek.

Další vývoj konfliktu v Izraeli bude klíčový pro ceny ropy i podle Tylečka. „V případě jeho rozšíření by byla ohrožena značná část globální produkce, což se samozřejmě projevuje na vyšší rizikové přirážce v cenách ropy,“ uvedl. Případné rozšíření konfliktu by podle něj mohlo ceny pohonných hmot postupně dostat až k 50korunové hranici. „Nicméně hlavním scénářem je postupně uklidnění situace, které by mělo ropu udržet na dvojciferných úrovních,“ dodal analytik.

Zbrojařská společnost STV Group loni meziročně zvýšila zisk na téměř osminásobných 1,76 miliardy korun. O rok dřív po zdanění vydělala necelých 229 milionů Kč. Čistý obrat v loňském roce téměř zpětinásobila na 6,66 miliardy korun. Hospodaření firmy podpořila válka na Ukrajině, zemi bránící se ruskému útoku dodávala vojenskou munici a tankovou a dělostřeleckou techniku. negativní dopady měl nárůst cen energií a vstupních komodit. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné ve Sbírce listin.

„Zcela zásadní vliv na výrobní a obchodní činnosti společnosti STV Group měl vznik válečného konfliktu na Ukrajině na konci února 2022. Na základě žádosti ministerstva obrany a následně i na základě požadavků ukrajinské strany společnost od března 2022 začala s maximálním nasazením realizovat dodávky vojenského materiálu, a to jak z vlastních skladů, z vlastní výroby, ale i z dovozu cestou reexportů,“ uvedl ve výroční zprávě předseda správní rady David Hác. Vojenskou munici společnost dodávala také české armádě a zároveň začala s intenzivní přípravou na zvyšovaní výroby ve svém hlavním závodě v Poličce na Svitavsku.

V souvislosti s válkou na Ukrajině loni firmě také výrazně přibylo opravované vojenské techniky a zbraní. Renovovala zejména bojová vozidla pěchoty, ve druhé polovině roku znovu zahájila opravy tanků T-72. Pro českou armádu podnik prováděl generální opravy vozidel pro houfnice Dana. „Rostoucí trend bude, i vzhledem k uzavřeným kontraktům, pokračovat i v roce 2023, kdy předpokládáme další zvyšování objemů oprav vojenské techniky i oprav zbraní,“ podotkl Hác.

STV Group podobně jako další strojírenské firmy loni kvůli energetické krizi v Evropě čelila výraznému nárůstu cen energií, upozornil předseda správní rady. Větším problémem však podle něj byl nedostatek vstupních komponent pro výrobu munice vyvolaný celosvětovým nárůstem poptávky.

Kvůli zvýšení výroby firma loni nabírala nové pracovníky. Zaměstnanců ke konci roku meziročně přibylo o čtvrtinu na 324. Mzdové náklady se přitom zvýšily o polovinu na víc než 156 milionů korun. „V průběhu roku se dále řešily problémy s nedostatkem pracovních sil, který trvá vzhledem k nízké celorepublikové nezaměstnanosti,“ uvedl Hác.

STV Group je majetkem holdingové společnosti STV Invest, za kterou stojí podnikatel Martin Drda. Firma má sídlo v Praze, vedle Poličky působí také v Hajništi na Liberecku. Poličské strojírny se staly součástí STV Group v roce 2015. Skupina se tak stala největším českým výrobcem munice. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes při návštěvě v poličském závodě uvedla, že STV Group brzy dodá 3000 plátů do balistických vest do Izraele, který nyní vede bojové operace proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás.