Skupina PPF měla v pololetí čistý zisk 17,4 mld. Kč proti loňské ztrátě 9,8 mld.

Aktiva skupiny PPF v prvním pololetí dosáhla 1,08 bilionu, v letošním roce tak stoupla o devět procent. PPF o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.

„Zejména naše bankovní, telekomunikační a mediální aktiva přispěla k celkovému čistému zisku srovnatelnému s předcovidovými výsledky,“ řekla finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková. Pozitivní výsledek v prvním pololetí odráží podle PPF také výnos z prodeje filipínského Home Creditu. „Dařilo se společnostem napříč skupinou, která se již loni vypořádala s většinou nákladů spojených s odchodem z Ruska,“ uvedla PPF.

Během posledních deseti měsíců PPF majetkově vstoupila do firem v Evropě, Spojených státech a Jihoafrické republice. Významné investice představují akvizice podílů v německé mediální skupině ProSiebenSat.1 a společnosti InPost, která provozuje evropskou síť samoobslužných boxů pro e-commerce.

PPF také v srpnu oznámila dohodu o partnerství s globální technologickou skupinou e& s cílem vytvořit významného hráče na telekomunikačním trhu ve střední a východní Evropě. V souladu se strategií posílit na západních trzích dokončila PPF v říjnu 2023 prodej Home Creditu v Indonésii a navázala tak na filipínskou transakci, jež byla vypořádána v červnu. Kupujícím obou aktiv je konsorcium vedené japonskou Mitsubishi UFJ Financial Group (MUFG).

Investiční skupina PPF podniká ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do finančních služeb, telekomunikací, médií, biotechnologií, nemovitostí či strojírenství. Do skupiny patří například splátková společnost Home Credit, dále Air Bank, telekomunikační firmy Cetin a O2, mediální společnost Central European Media Enterprises (CME), nemovitostní skupina PPF Real Estate Holding, strojírenská Škoda Group nebo provozovatel mýta v ČR CzechToll. K 30. červnu letošního roku zaměstnávala PPF celosvětově 50.000 lidí.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost vůči Spojeným státům v důsledku své klimatické politiky. Pokud chce znovu získat atraktivitu pro investory, musí se vzdát ideologického přístupu k dekarbonizaci a začít k ní přistupovat racionálněji. Na konferenci SH!FTS pořádané deníkem E15 to dnes řekl většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský. Jeho holding provozuje mimo jiné uhelné zdroje energie, zavázal se, že do roku 2030 přestane uhlí pro výrobu elektřiny a tepla používat.

Křetínský upozornil, že energie jsou v USA výrazně levnější než v Evropě. Zároveň je ve Spojených státech kvalifikovaná pracovní síla, která ale má pro firmy nižší náklady než v EU a navíc je její mobilita vyšší. Pro investory je tak podle něj obtížné obhájit rozhodnutí o umístění investice do EU. „Spojené státy dnes vytvářejí lepší investiční prostředí, to je kritický problém,“ řekl.

Problém podle Křetínského vychází z evropských rozhodnutí přijatých v rámci úsilí o snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). EU podle něj upřednostnila ideologické hledisko a nechovala se racionálně. Důsledkem bylo příliš štědré nastavení podpor pro obnovitelné zdroje energie v letech 2008 až 2010, na které státy dodnes doplácejí, a umělé zdražení emisních povolenek, které odradilo mimoevropské investory. V důsledku toho pak oslabila evropská konkurenceschopnost, řekl Křetínský.

Unie by ve svém dalším postoji k dekarbonizaci měla víc dbát na racionalitu rozhodování, kdy nebude zpochybňovat své klimatické cíle, ale zároveň bude zohledňovat i jejich dopad na průmysl, míní Křetínský. Česká vláda by podle něj měla usilovat o vytváření koalic na evropské úrovni, které budou tento postoj prosazovat.

Křetínský podle svých slov naprosto podporuje současnou českou vládu z hlediska její hodnotové orientace. „Je to vláda, za kterou se v tomto smyslu nemusíme stydět, a to je strašně důležitá hodnota,“ dodal. Na druhou stranu český stát podle něj nemá procesy a vybavení na to, aby některé důležité otázky dokázal zpracovávat a formulovat na ně názor. „Ministerstvo financí je vysoce kompetentní, na ministerstvu průmyslu a obchodu jsou pracovníci, kteří tématu dobře rozumí. Ale z pohledu celkového výstupu procesu, co úřad předkládá za podklady, je jeho schopnost složitější,“ podotkl.

„My bychom potřebovali především ministry, kteří naslouchají státní správě, a v ní mít několik kompetentních lidí, kteří jsou schopní vést debatu s průmyslem a zpracovávat výstupy, které od něj dostanou. Dneska tam bohužel nejsme, je to vždycky otázka personálního obsazení a celkové atmosféry,“ podotkl.

Křetínský také řekl, že by se měla EU poučit z chyb, které se staly při transformaci energetiky, a neopakovat je u automobilového průmyslu. Pokud by se jich dopustila u prosazování klimatických cílů v automobilové branži, znamenalo by to významnou ránu pro evropské hospodářství vzhledem k významu, jaký mají výroba aut a navazující obory pro celoevropskou ekonomiku.

Daniel Křetínský patří k nejvlivnějším postavám českého byznysu a také k nejbohatším lidem. Ovládá řadu průmyslových, obchodních, finančních nebo mediálních firem v České republice i zahraničí. Časopis Forbes ho v nejnovějším žebříčku řadí na druhé místo mezi nejbohatšími Čechy, jeho majetek odhaduje na 9,2 miliardy dolarů (přes 200 miliard korun). V celosvětovém žebříčku Forbesu je na 208. místě.