Milionová hranice tak padla o měsíc dříve než loni. Na zahraniční trhy mířilo celkem 939.716 osobních aut, tedy přes 92 procent produkce. Export tak v meziročním srovnání vzrostl o 10,7 procenta a tuzemský prodej stoupl o více než pětinu. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu v tiskové zprávě.
Elektrických vozidel bylo v daném období vyrobeno 134.324 a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů narostl na 13,2 procenta. Celkem bylo vyrobeno 97.992 elektromobilů a 36.332 plug-in hybridů.
„Navzdory zářijovým výpadkům ve výrobě u kolínské Toyota Motor Manufacturing i Škoda Auto v Kvasinách a částečně Mladé Boleslavi, které byly zapříčiněny sérií živelných událostí u dodavatelů, bylo v prvních devíti měsících v tuzemském autoprůmyslu vyrobeno přes milion osobních vozidel. Překročení tohoto významného milníku o měsíc dříve, než tomu bylo v minulém roce je jasným potvrzením vitality českého autoprůmyslu, a jeho návratu k předkrizové výkonnosti,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.
Zdroj: Getty Images
Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu až září ve svých tuzemských závodech 633.995 osobních automobilů, což je nárůst o 23,5 procenta. V září zaznamenala automobilka pokles o 5,5 procenta, způsobený týdenní odstávkou závodu v Kvasinách a částečným omezením výroby v Mladé Boleslavi. Ty byly zapříčiněny výpadkem subdodavatele ozubených koleček motoru ve Slovinsku, jehož výrobu postihly záplavy. Elektrických vozů vyrobila Škoda Auto 80.663 kusů.
Nošovický Hyundai zvýšil výrobu o 4,7 procenta na 254.300 vozidel. Z toho mělo 31.988 aut čistě elektrický a 21.673 vozů plug-in hybridní pohon. Představovaly 21 procent produkce. V kolínské Toyotě zaznamenali meziročně nižší produkční hodnoty, způsobené odstávkami, a to včetně poslední zářijové kvůli požáru dodavatele plastových dílů Novares. Automobilka vyrobila 129.638 automobilů, tedy o 17,3 procenta meziročně méně. Téměř polovinu produkce představovaly hybridní vozy.
Meziroční pokles výroby o 5,5 procenta na 3648 vozidel zaznamenali výrobci autobusů. Ve vysokomýtském Iveco CR bylo vyrobeno 3406 autobusů, tedy o dvě procenta méně než v loňském roce, SOR Libchavy snížil produkci o 35,5 procenta na 229 autobusů.
Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila za tři čtvrtiny tohoto roku 959 vozidel, tedy o 52 kusů více než ve stejném období loňského roku.
Výrobce Jawa v prvních devíti měsících roku vyrobil 567 motocyklů, tedy o 60 procent méně než v minulém roce.
Vláda projedná klimaticko-energetický plán, počítá s podílem OZE 30 %
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku se má do roku 2030 zvýšit ze současných zhruba 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktualizovaná verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, kterou ve středu projedná vláda. Plán také potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a ropy a zemního plynu do roku 2050 a počítá s posilováním jaderných zdrojů, zejména pak výstavbou nových reaktorů, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu má plán nedostatky.
Návrh plánu bude po schválení vládou odeslán Evropské komisi. Děje se tak ovšem s několikaměsíčním zpožděním, původní termín pro odeslání vypršel už na konci června. Návrh ovšem není konečnou verzí plánu, vláda ho bude s komisí dál konzultovat a případně opravovat. Finální znění by pak měl mít stát hotové do léta příštího roku.
Návrh obsahuje několik možných scénářů. V preferovaném scénáři chce stát navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie dosáhnout zejména rozvojem solární a větrné energetiky. Plán proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Vzniknout by tak měly stovky nových větrných elektráren.
Zdroj: Getty Images
Plán ovšem zatím nezahrnuje cíle nové směrnice, kterou nedávno schválily unijní instituce. Směrnice počítá do roku 2030 s podílem čisté energie na celkové evropské spotřebě v EU ve výši 42,5 procenta. Tento cíl by měl být průměrem celé EU, nevztahuje se na jednotlivé státy. V současnosti je celounijní podíl kolem 22 procent. Nový unijní cíl chce stát v plánu zohlednit až později.
Podle kritiků však podíl 30 procent není dostačující. Komora obnovitelných zdrojů energie nedávno představila vlastní analýzu, podle níž je možné navýšit podíl spotřebované elektřiny a tepla do roku 2030 na více než 35 procent. Po navýšení vnitrostátního cíle podílu obnovitelných zdrojů volá také Hnutí Duha, podle něhož plán nezohledňuje tuzemský potenciál.
Návrh klimaticko-energetického plánu kromě obnovitelných zdrojů počítá také s budoucím posilováním jaderných zdrojů, které by měly být v příštích desetiletích klíčovou složkou české energetiky. V některých scénářích tak zahrnuje až čtyři nové reaktory a k tomu i nové malé modulární bloky.
Plán dále potvrzuje termín pro odklon od uhlí v roce 2033. V souvislosti s odklonem od uhlí ovšem upozorňuje mezinárodní think-tank Ember, že české doly se začnou postupně uzavírat už od příštího roku a stát by v takovém případě musel v případě uhelných elektráren přejít na plyn. Podle ředitele Institutu Puls Adama Ondráčka bude ovšem přechod na plynové elektrárny jen za cenu výrazného zdražení energií, další cestou tak podle něj je zvýšit dovoz energie ze zahraničí. Podle institutu jsou navíc plány kolem nových jaderných bloků nereálné.
Milionová hranice tak padla o měsíc dříve než loni. Na zahraniční trhy mířilo celkem 939.716 osobních aut, tedy přes 92 procent produkce. Export tak v meziročním srovnání vzrostl o 10,7 procenta a tuzemský prodej stoupl o více než pětinu. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu v tiskové zprávě.Elektrických vozidel bylo v daném období vyrobeno 134.324 a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů narostl na 13,2 procenta. Celkem bylo vyrobeno 97.992 elektromobilů a 36.332 plug-in hybridů.„Navzdory zářijovým výpadkům ve výrobě u kolínské Toyota Motor Manufacturing i Škoda Auto v Kvasinách a částečně Mladé Boleslavi, které byly zapříčiněny sérií živelných událostí u dodavatelů, bylo v prvních devíti měsících v tuzemském autoprůmyslu vyrobeno přes milion osobních vozidel. Překročení tohoto významného milníku o měsíc dříve, než tomu bylo v minulém roce je jasným potvrzením vitality českého autoprůmyslu, a jeho návratu k předkrizové výkonnosti,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu až září ve svých tuzemských závodech 633.995 osobních automobilů, což je nárůst o 23,5 procenta. V září zaznamenala automobilka pokles o 5,5 procenta, způsobený týdenní odstávkou závodu v Kvasinách a částečným omezením výroby v Mladé Boleslavi. Ty byly zapříčiněny výpadkem subdodavatele ozubených koleček motoru ve Slovinsku, jehož výrobu postihly záplavy. Elektrických vozů vyrobila Škoda Auto 80.663 kusů.Nošovický Hyundai zvýšil výrobu o 4,7 procenta na 254.300 vozidel. Z toho mělo 31.988 aut čistě elektrický a 21.673 vozů plug-in hybridní pohon. Představovaly 21 procent produkce. V kolínské Toyotě zaznamenali meziročně nižší produkční hodnoty, způsobené odstávkami, a to včetně poslední zářijové kvůli požáru dodavatele plastových dílů Novares. Automobilka vyrobila 129.638 automobilů, tedy o 17,3 procenta meziročně méně. Téměř polovinu produkce představovaly hybridní vozy.Meziroční pokles výroby o 5,5 procenta na 3648 vozidel zaznamenali výrobci autobusů. Ve vysokomýtském Iveco CR bylo vyrobeno 3406 autobusů, tedy o dvě procenta méně než v loňském roce, SOR Libchavy snížil produkci o 35,5 procenta na 229 autobusů.Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila za tři čtvrtiny tohoto roku 959 vozidel, tedy o 52 kusů více než ve stejném období loňského roku.Výrobce Jawa v prvních devíti měsících roku vyrobil 567 motocyklů, tedy o 60 procent méně než v minulém roce.Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku se má do roku 2030 zvýšit ze současných zhruba 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktualizovaná verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, kterou ve středu projedná vláda. Plán také potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a ropy a zemního plynu do roku 2050 a počítá s posilováním jaderných zdrojů, zejména pak výstavbou nových reaktorů, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu má plán nedostatky.Návrh plánu bude po schválení vládou odeslán Evropské komisi. Děje se tak ovšem s několikaměsíčním zpožděním, původní termín pro odeslání vypršel už na konci června. Návrh ovšem není konečnou verzí plánu, vláda ho bude s komisí dál konzultovat a případně opravovat. Finální znění by pak měl mít stát hotové do léta příštího roku.Návrh obsahuje několik možných scénářů. V preferovaném scénáři chce stát navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie dosáhnout zejména rozvojem solární a větrné energetiky. Plán proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Vzniknout by tak měly stovky nových větrných elektráren.Plán ovšem zatím nezahrnuje cíle nové směrnice, kterou nedávno schválily unijní instituce. Směrnice počítá do roku 2030 s podílem čisté energie na celkové evropské spotřebě v EU ve výši 42,5 procenta. Tento cíl by měl být průměrem celé EU, nevztahuje se na jednotlivé státy. V současnosti je celounijní podíl kolem 22 procent. Nový unijní cíl chce stát v plánu zohlednit až později.Podle kritiků však podíl 30 procent není dostačující. Komora obnovitelných zdrojů energie nedávno představila vlastní analýzu, podle níž je možné navýšit podíl spotřebované elektřiny a tepla do roku 2030 na více než 35 procent. Po navýšení vnitrostátního cíle podílu obnovitelných zdrojů volá také Hnutí Duha, podle něhož plán nezohledňuje tuzemský potenciál.Návrh klimaticko-energetického plánu kromě obnovitelných zdrojů počítá také s budoucím posilováním jaderných zdrojů, které by měly být v příštích desetiletích klíčovou složkou české energetiky. V některých scénářích tak zahrnuje až čtyři nové reaktory a k tomu i nové malé modulární bloky.Plán dále potvrzuje termín pro odklon od uhlí v roce 2033. V souvislosti s odklonem od uhlí ovšem upozorňuje mezinárodní think-tank Ember, že české doly se začnou postupně uzavírat už od příštího roku a stát by v takovém případě musel v případě uhelných elektráren přejít na plyn. Podle ředitele Institutu Puls Adama Ondráčka bude ovšem přechod na plynové elektrárny jen za cenu výrazného zdražení energií, další cestou tak podle něj je zvýšit dovoz energie ze zahraničí. Podle institutu jsou navíc plány kolem nových jaderných bloků nereálné.
