Jak funguje Evropská centrální banka neboli ECB?

Tento region se nazývá eurozóna a v současné době zahrnuje 19 členů. Hlavním cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně, a tím přispívat k zachování kupní síly eura.

Struktura ECB

Evropská centrální banka byla založena v roce 1999. Rada guvernérů ECB je skupinou, která rozhoduje o změnách měnové politiky. Radu tvoří šest členů Výkonné rady ECB a guvernéři všech národních centrálních bank 19 zemí eurozóny. ECB jako centrální banka nemá ráda překvapení. Proto kdykoli plánuje změnu úrokových sazeb, zpravidla o chystaném kroku trh dostatečně informuje prostřednictvím komentářů pro tisk. Rada guvernérů se schází dvakrát měsíčně, ale politická rozhodnutí se obvykle přijímají pouze na zasedáních, na kterých se koná doprovodná tisková konference, a ty se konají každých šest týdnů.

Mandát ECB

Mandátem ECB je cenová stabilita a udržitelný růst. Na rozdíl od Federálního rezervního systému ve Spojených státech však ECB usiluje o udržení roční úrovně inflace (růstu spotřebitelských cen) pod 2 %. Jako ekonomika závislá na vývozu má ECB také zájem zabránit nadměrnému posilování své měny, protože to představuje riziko pro její exportní trh.

Funkce Evropské centrální banky (ECB)

Hlavní odpovědností ECB, která souvisí s jejím hlavním cílem cenové stability, je formulování měnové politiky. To zahrnuje rozhodování o měnových cílech, klíčových úrokových sazbách, nabídce rezerv v Eurosystému a stanovení směrnic pro provádění těchto rozhodnutí. Zasedání, na nichž se rozhoduje o měnové politice, se konají každých šest týdnů a ECB transparentně zdůvodňuje svá rozhodnutí. Po každém takovém zasedání pořádá tiskovou konferenci a později zveřejňuje zápis z jednání.

Eurosystém se skládá z ECB a centrálních bank národních členských států. Euro-systém je odpovědný za praktické provádění politiky ECB (například za provádění politiky, skutečné držení a správu devizových rezerv, působení na devizovém trhu a zajištění hladkého chodu platebního systému).

ECB je také orgánem EU odpovědným za bankovní dohled. Společně s orgány dohledu národních centrálních bank provozuje tzv. jednotný mechanismus dohledu (SSM). Rozhodnutí spojená s touto funkcí jsou zaměřena především na zajištění bezpečnosti a stability evropského bankovního systému. Součástí důvodů pro vznik jednotného mechanismu dohledu je zajištění konzistentních postupů bankovního dohledu v bankovních systémech členských zemí – nedostatečný dohled v některých členských zemích byl jednou z příčin evropské finanční krize, která začala v roce 2008. SSM začal fungovat v listopadu 2014. V SSM jsou všechny země eurozóny a země EU mimo eurozónu se mohou rozhodnout, zda se k němu připojí.

1. Měnová politika: ECB je zodpovědná za formulaci a provádění měnové politiky pro eurozónu. Toto rozhodování má vliv na úrokové sazby, inflaci a celkovou hospodářskou stabilitu v eurozóně. Její politika ovlivňuje úvěrové trhy, podnikání a spotřebitelské chování.
2. Ochrana stability cen: Jedním z hlavních cílů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. To znamená udržovat inflaci na míře blízké, ale mírně pod 2 % ročně. Udržení nízké a stabilní inflace je důležité pro ochranu kupní síly občanů a pro hospodářskou stabilitu.
3. Bankovní dohled: ECB má také pravomoci v oblasti dohledu nad bankami v eurozóně. Toto dohledové a regulativní role pomáhá zajistit, aby banky byly stabilní a schopné plnit své povinnosti vůči klientům a ekonomice jako celku.
4. Podpora hospodářského růstu: ECB může přijímat opatření, která mají za cíl podporovat hospodářský růst v eurozóně. To může zahrnovat snižování úrokových sazeb, nákup aktiv (jako jsou státní dluhopisy) nebo poskytování likvidity bankám.
5. Stabilita finančního systému: ECB hraje klíčovou roli při zachování stability finančního systému v eurozóně. To zahrnuje poskytování likvidity bankám v době finančních krizí a účast na řešení krizových situací.
6. Podpora eura: Jelikož ECB je významným orgánem eurozóny, hraje roli v podpoře eura jako mezinárodní měny. Stabilita eura má vliv na mezinárodní obchod a investice.

Celkově lze říci, že ECB je důležitá instituce, která má vliv na hospodářskou a měnovou politiku v eurozóně a tím i na životy občanů v této oblasti. Její rozhodnutí a opatření mají dopad na inflaci, úrokové sazby, finanční stabilitu a celkový stav hospodářství v eurozóně.