Mise MMF čeká letos pokles HDP v Česku 0,4 %, příští rok růst 1,2 %

Česká ekonomika letos klesne o 0,4 procenta a v příštím roce vzroste o 1,2 procenta. Uvádí to hodnotící zpráva mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V říjnovém výhledu přitom MMF očekával, že letos český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 0,2 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Mise MMF také předpokládá, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) na počátku roku 2025. Odhady mise MMF jsou v souladu s listopadovou prognózou ČNB. Ohledně letošního roku jsou mírně optimističtější než aktuální prognóza ministerstva financí, které očekává pokles HDP 0,5 procenta, pro příští rok ale ministerstvo čeká růst 1,9 procenta. Za letošním ekonomickým propadem stojí podle mise MMF oslabení spotřeby domácností v důsledku poklesu reálných mezd. Pro budoucí vývoj ekonomiky vidí mise MMF rizika ve směru nižšího růstu HDP. Podle ní můžou český hospodářský výkon ohrozit zejména zahraniční faktory, jako je opětovné narušen dodavatelských řetězců či růst cen energií v důsledku geopolitického napětí. Inflace v Česku má podle mise sestupný trend, a to i přes statistický výkyv v letošním závěrečném čtvrtletí, který způsobilo loňské započítání úsporného tarifu na energie. Ke dvěma procentům by se měla dostal počátkem roku 2025. Rizika ale působí ve směru vyšší inflace, zejména to je napjatá situace na trhu práce, rychlé rozpouštění úspor domácností nebo možnost vnějšího cenového šoku. Vzhledem k nejistotám ohledně vývoje inflace mise MMF doporučuje, aby v Česku zůstala po delší dobu přísnější měnová politika. ČNB by podle mise přinejmenším na počátku roku 2024 měla ponechat základní úrokovou sazbu na současné sedmiprocentní úrovni, její následné snižování by mělo být pozvolné. Zdroj: Canva Ve fiskální oblasti mise vítá vládní snahu o konsolidaci veřejných financí. Zároveň ale upozorňuje, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude česká ekonomika čelit tlakům na větší vládní výdaje spojené se stárnutím populace a s transformací hospodářství směrem k zeleným technologiím. Mise MMF konstatovala, že tyto finanční potřeby přitom nedokážou plně pokrýt příjmy z evropských fondů, a proto bude nutné najít dodatečné zdroje financování. Doporučuje proto upravit daň z příjmu fyzických osob tak, aby se podíl jejího inkasa na HDP dostal na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Česko by podle mise také mělo pokročit s důchodovou reformou. Mise MMF hodnotí vývoj české ekonomiky každoročně. Zpráva má poskytnout nezávislé hodnocení hospodářského vývoje v každé členské zemi fondu. Kofola kupuje většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group Kofola ČeskoSlovensko kupuje většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, která produkuje piva značek Holba, Zubr a Litovel. Dokončení transakce, která podléhá schválení antimonopolních úřadů, se očekává zkraje příštího roku. Kofola to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě. Smluvní strany se dohodly, že cenu transakce nebudou zveřejňovat. Obchodování s akciemi Kofoly na pražské burze je dnes zastaveno. Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým letošním ročním výstavem překročí produkci 800.000 hektolitrů, z čehož více než třetina jde na export. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli zaměstnávají téměř 500 lidí. Majitelem společnosti Pivovary CZ Group je společnost Moravská pivovarská, která prodává 100 procent akcií společnosti Pivovary Triangl. Smlouvu podepsaly dnes. Společnost Pivovary Triangl, jež vznikla tento měsíc a sídlo má v Krnově na Bruntálsku, tvoří Kofola ČeskoSlovensko, která v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ s 29 procenty a společnost Úsovsko s 20 procenty. "V Kofole jsme se naučili rozvíjet tradiční a lokální značky se silným příběhem. Když se objevila příležitost investovat do pivovarů, které vyrábějí značky s dlouhou historií, za kterými stojí poctivé řemeslo a moderní výrobní zázemí, neváhali jsme. Věříme, že zkušenost našich lidí může pomoci k jejich rozvoji," uvedl generální ředitel skupiny Kofola Jannis Samaras. Kofola uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem. V jeho čele bude po dokončení akvizice jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola René Musila. "Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních o prodeji důležitá kritéria. Jsme rádi, že jsme našli partnera, který nám pomůže zachovat a dále rozvíjet kvalitu našich piv, a zároveň posílí i jejich obchodní expanzi," uvedl místopředseda představenstva Pivovarů CZ Group Jaromír Dvorský. Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek. S akciemi Kofoly se obchoduje na pražské burze. Ta dnes na žádost Kofoly pozastavila obchodování s akciemi nápojářské firmy. "Důvodem pozastavení je avizované zveřejnění potenciálně kurzotvorné informace před zahájením obchodování," uvedla burza na síti X. Obnovení obchodování se předpokládá ve čtvrtek. Úterní obchodování akcie Kofoly uzavřely podle údajů na webu burzy stejně jako v pondělí na 267 korunách za akcii. Zdroj: Shutterstock