Proč ropa od začátku konfliktu mezi Hamásem a Izraelem klesá a zda to může trvat dlouho

Přestože ceny v polovině října eskalovaly o více než 9 % v důsledku teroristických útoků Hamásu a následných izraelských protiúderů, drasticky klesly navzdory tomu, že Netanjahuova vláda zintenzivnila pozemní ofenzivu v Gaze. Vzhledem k tomu, že válka již přerostla v regionální spor, vyjádřil Marko Papic, hlavní stratég společnosti Clocktower Group, ve své výzkumné zprávě z tohoto týdne překvapení nad poklesem cen.

Zdá se však, že potenciální zpomalení světové ekonomiky v důsledku vysokých úrokových sazeb je hrozivějším faktorem ovlivňujícím ceny než obavy z prodloužení války na Blízkém východě. Čína nedávno oznámila slabé ekonomické údaje a prognózy spotřeby ropy v USA se v úterý drasticky snížily, což vedlo k tříměsíčnímu minimu ropy.

Čínský dovoz ropy v říjnu prudce vzrostl, ale větší než očekávaný pokles celkového vývozu naznačuje možné zpomalení globální ekonomiky. Pokles čínského vývozu o 6,4 % v dolarovém vyjádření za říjen je již šestým měsícem v řadě a je do značné míry způsoben vysokými úrokovými sazbami v USA a Evropě, které ovlivňují globální poptávku.

Současně americká agentura pro energetické informace předpovídá pokles celkové spotřeby ropy v USA v roce 2023 o 300 000 barelů denně, což je výrazný výkyv oproti její předchozí prognóze, která předpokládala meziroční nárůst o 100 000 barelů denně. Ellen Waldová, prezidentka společnosti Transversal Consulting, zdůraznila, že geopolitické riziko na Blízkém východě zdaleka není zažehnáno, ale přesunulo se z bezprostředního do střednědobého zájmu.

Navzdory nedávnému propadu cen ropy projekce naznačují, že se ceny ropy odrazí zpět a budou se pohybovat mezi 90 a 100 dolary za barel, uvádí se ve středu zveřejněném výzkumném sdělení UBS. Saúdská Arábie a Rusko potvrdily, že budou do konce roku pokračovat ve snižování těžby o 1 milion barelů denně, respektive o 300 000 barelů denně, a UBS předpokládá, že se toto snižování protáhne až do prvního čtvrtletí roku 2024.

Mezitím se spotřeba ropy udržuje navzdory vlažné prognóze USA, přičemž dovoz ropy do Číny meziročně vzrostl o 13,5 % a OPEC předpokládá, že poptávka v příštím roce vzroste o 2 miliony barelů denně.

Chcete využít této příležitosti?

Možnost přerušení dodávek v důsledku izraelsko-hamaského konfliktu však zůstává. UBS upozorňuje, že nejvýznamnější hrozbou pro ceny ropy by bylo snížení vývozu íránské ropy o 300 000 až 500 000 barelů denně. Minulý týden americká Sněmovna reprezentantů drtivou většinou hlasů podpořila návrh zákona, který má v důsledku útoků Hamásu zpřísnit sankce na vývoz ropy z Teheránu.

Wald zdůraznil možnost regionální války a poznamenal, že prodloužení izraelské vojenské kampaně s cílem zlikvidovat Hamás zvyšuje pravděpodobnost, že Írán způsobí narušení Hormuzského průlivu, kterým prochází 30 % světového námořního obchodu s ropou. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí nedávno vyzval islámské producenty ropy, aby na Izrael uvalili ropné embargo.

Světová banka varovala, že eskalace konfliktu na Blízkém východě spolu s narušením po ruské invazi na Ukrajinu by mohla komoditní trhy dostat do “neprobádaných vod”. Ceny ropy by mohly dosáhnout 140 až 157 dolarů za barel, pokud narušení dodávek bude mít podobný rozsah jako embargo v roce 1973.

Analytici však takové scénáře považují v současných podmínkách za nepravděpodobné a zdůrazňují, že Saúdská Arábie a další arabští producenti ropy v Perském zálivu, protivníci Íránu, mají jen malou motivaci snižovat těžbu kvůli izraelsko-hamaskému konfliktu. Navíc většina ropy z tohoto regionu nyní směřuje spíše do asijských zemí než k hlavním podporovatelům Izraele v Evropě a USA, což se od uvalení embarga v roce 1973 výrazně změnilo.

Nedávné zprostředkování normalizace vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií ze strany Číny naznačuje, že hlavní producenti ropy na Blízkém východě mají jen omezený zájem na narušení asijské poptávky, jak poznamenal Giovanni Staunovo, komoditní analytik společnosti UBS.

Papic však varuje, že přímý vojenský úder Izraele na Írán by mohl situaci zvrtnout do scénáře s dalekosáhlým dopadem na ropu a potenciálně přimět Írán k uzavření Hormuzského průlivu. Ačkoli je pravděpodobnost tohoto scénáře nízká, USA jej kritizují a považují jej za nepraktický pro Írán, zůstává spornou otázkou, která si žádá pozornost.

Celkově lze říci, že zatímco se geopolitické prostředí nachází v pohybu, energetický trh nadále vyhodnocuje situaci, jejíž výsledky by mohly mít dalekosáhlé dopady na globální ceny ropy a spotřebu.

Futures kontrakty na ropu Brent a West Texas Intermediate dosáhly nejnižších hodnot od července, přičemž globální benchmark klesl o 3,57 USD, tj. 4,2 %, a uzavřel na 81,61 USD za barel, a americká ropa se propadla o 3,45 USD, tj. 4,3 %, a usadila se na 77,37 USD.Přestože ceny v polovině října eskalovaly o více než 9 % v důsledku teroristických útoků Hamásu a následných izraelských protiúderů, drasticky klesly navzdory tomu, že Netanjahuova vláda zintenzivnila pozemní ofenzivu v Gaze. Vzhledem k tomu, že válka již přerostla v regionální spor, vyjádřil Marko Papic, hlavní stratég společnosti Clocktower Group, ve své výzkumné zprávě z tohoto týdne překvapení nad poklesem cen.Zdá se však, že potenciální zpomalení světové ekonomiky v důsledku vysokých úrokových sazeb je hrozivějším faktorem ovlivňujícím ceny než obavy z prodloužení války na Blízkém východě. Čína nedávno oznámila slabé ekonomické údaje a prognózy spotřeby ropy v USA se v úterý drasticky snížily, což vedlo k tříměsíčnímu minimu ropy.Čínský dovoz ropy v říjnu prudce vzrostl, ale větší než očekávaný pokles celkového vývozu naznačuje možné zpomalení globální ekonomiky. Pokles čínského vývozu o 6,4 % v dolarovém vyjádření za říjen je již šestým měsícem v řadě a je do značné míry způsoben vysokými úrokovými sazbami v USA a Evropě, které ovlivňují globální poptávku.Současně americká agentura pro energetické informace předpovídá pokles celkové spotřeby ropy v USA v roce 2023 o 300 000 barelů denně, což je výrazný výkyv oproti její předchozí prognóze, která předpokládala meziroční nárůst o 100 000 barelů denně. Ellen Waldová, prezidentka společnosti Transversal Consulting, zdůraznila, že geopolitické riziko na Blízkém východě zdaleka není zažehnáno, ale přesunulo se z bezprostředního do střednědobého zájmu.Navzdory nedávnému propadu cen ropy projekce naznačují, že se ceny ropy odrazí zpět a budou se pohybovat mezi 90 a 100 dolary za barel, uvádí se ve středu zveřejněném výzkumném sdělení UBS. Saúdská Arábie a Rusko potvrdily, že budou do konce roku pokračovat ve snižování těžby o 1 milion barelů denně, respektive o 300 000 barelů denně, a UBS předpokládá, že se toto snižování protáhne až do prvního čtvrtletí roku 2024.Mezitím se spotřeba ropy udržuje navzdory vlažné prognóze USA, přičemž dovoz ropy do Číny meziročně vzrostl o 13,5 % a OPEC předpokládá, že poptávka v příštím roce vzroste o 2 miliony barelů denně. Chcete využít této příležitosti?Možnost přerušení dodávek v důsledku izraelsko-hamaského konfliktu však zůstává. UBS upozorňuje, že nejvýznamnější hrozbou pro ceny ropy by bylo snížení vývozu íránské ropy o 300 000 až 500 000 barelů denně. Minulý týden americká Sněmovna reprezentantů drtivou většinou hlasů podpořila návrh zákona, který má v důsledku útoků Hamásu zpřísnit sankce na vývoz ropy z Teheránu.Wald zdůraznil možnost regionální války a poznamenal, že prodloužení izraelské vojenské kampaně s cílem zlikvidovat Hamás zvyšuje pravděpodobnost, že Írán způsobí narušení Hormuzského průlivu, kterým prochází 30 % světového námořního obchodu s ropou. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí nedávno vyzval islámské producenty ropy, aby na Izrael uvalili ropné embargo.Světová banka varovala, že eskalace konfliktu na Blízkém východě spolu s narušením po ruské invazi na Ukrajinu by mohla komoditní trhy dostat do “neprobádaných vod”. Ceny ropy by mohly dosáhnout 140 až 157 dolarů za barel, pokud narušení dodávek bude mít podobný rozsah jako embargo v roce 1973.Analytici však takové scénáře považují v současných podmínkách za nepravděpodobné a zdůrazňují, že Saúdská Arábie a další arabští producenti ropy v Perském zálivu, protivníci Íránu, mají jen malou motivaci snižovat těžbu kvůli izraelsko-hamaskému konfliktu. Navíc většina ropy z tohoto regionu nyní směřuje spíše do asijských zemí než k hlavním podporovatelům Izraele v Evropě a USA, což se od uvalení embarga v roce 1973 výrazně změnilo.Nedávné zprostředkování normalizace vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií ze strany Číny naznačuje, že hlavní producenti ropy na Blízkém východě mají jen omezený zájem na narušení asijské poptávky, jak poznamenal Giovanni Staunovo, komoditní analytik společnosti UBS.Papic však varuje, že přímý vojenský úder Izraele na Írán by mohl situaci zvrtnout do scénáře s dalekosáhlým dopadem na ropu a potenciálně přimět Írán k uzavření Hormuzského průlivu. Ačkoli je pravděpodobnost tohoto scénáře nízká, USA jej kritizují a považují jej za nepraktický pro Írán, zůstává spornou otázkou, která si žádá pozornost.Celkově lze říci, že zatímco se geopolitické prostředí nachází v pohybu, energetický trh nadále vyhodnocuje situaci, jejíž výsledky by mohly mít dalekosáhlé dopady na globální ceny ropy a spotřebu.