Průzkum: Polovina Čechů nespoří ani 2000 korun měsíčně

„I když se zdá, že jsou Češi spořivý národ, celkové úspory poloviny z nich nepřekročí hranici 100.000 korun. To platí dokonce i ve skupině lidí v předdůchodovém věku. Téměř polovina lidí v našem průzkumu přiznala, že by jejich úspory nepokryly ani tříměsíční výpadek příjmů,“ uvedla členka představenstva banky Ivana Pícková. Ve větší míře jsou to podle ní ženy.

Třetina Čechů má podle průzkumu úspory od 100.000 do půl milionu korun. Další desetina má našetřeno mezi půl milionem a milionem a každý desátý má úspory nad milion korun.

Z hlediska nejčastějších cílů spoření si kolem 97 procent tvoří rezervu, 62 procent spoří na penzi. Na vlastní bydlení se snaží šetřit zhruba každý pátý, častěji jde o mladší lidi. Na dotaz, zda je jejich spoření pro dosažení hlavních cílů dostačující, odpovídá 63 procent lidí negativně.

Průzkum podle Pickové ukázal, že Češi nezacházejí s úsporami správně. Sedm z deseti v nějaké míře drží úspory v hotovosti nebo na běžném účtu. Naopak nástroje pro dlouhodobé spoření, jako jsou například fondy, využívá kolem 29 procent lidí. Přitom pravidelné investování do konzervativnějších sektorů i po menších částkách je pro tento účel jedno z nejlepších, míní Pícková.

Milion korun uložený na neúročeném běžném účtu nevynese za rok nic, stejná částka uložená na spořicím účtu přinese při dnešních průměrných sazbách roční úrok kolem 50.000 korun, upozornila.

Nejoblíbenějšími nástroji spoření jsou hotovost, ve které má úspory 71 procent lidí, a spořicí účty, které využívá 69 procent oslovených. Následují státem dotované produkty, jako je penzijní spoření a stavební spoření a investiční fondy. Penzijní pojištění má 64 procent dotázaných a stavební spoření 39 procent.

Chcete využít této příležitosti?

Z průzkumu také vyplývá, že ženy spoří méně než muži. Nejvyšší úspory mají obyvatelé Prahy. V hlavním městě je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří neuspoří nic, je to každý desátý Pražan. Nejspořivější věkovou skupinou, a to jak co do měsíční úložky, tak do objemu úspor, jsou lidé mezi 45 a 53 lety.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, analytiky to překvapilo

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla proti září o desetinu procentního bodu a vrátila se na 3,5 procenta. Ubylo lidí bez práce i volných pracovních pozic, vyplývá z údajů zveřejněných dnes Úřadem práce ČR. Analytiky vzhledem ke klesající ekonomice snížení nezaměstnanosti překvapilo. Podle nich by ale nezaměstnanost mohla v příštích měsících růst, pokud potrvá hospodářská recese a firmám se zvýší náklady kvůli očekávanému zdražení energií.

Na 3,5 procenta byla nezaměstnanost v Česku v červenci, v následujících dvou měsících byla o desetinu procentního bodu výše. Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti v Česku také 3,5 procenta. Letošní říjnová nezaměstnanost je podle Úřadu práce ČR nejnižší ve srovnání zemí Evropské unie.

V říjnu na trhu práce zřejmě převážily pozitivní faktory jako předvánoční otevírání míst v logistice a on-line obchodu, komentoval výsledek generální ředitel firmy Randstad Martin Jánský. Český hrubý domácí produkt přitom ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně i meziročně klesl, nižší byla spotřeba domácností i poptávka, upozornil. „Jakkoliv česká ekonomika letos z pohledu HDP nevykazuje žádné silné výkony, tak hlad po pracovní síle zatím stále trvá, i když by byl asi přirozenější mírný nárůst nezaměstnanosti,“ podotkl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle odbornice PwC na lidské zdroje Andrey Linhartové Palánové je nízká míra nezaměstnanosti vzhledem k pokračující tuzemské recesi až nezdravá. „Firmy věří, že ekonomické ochlazení bude krátkodobé a v blízké budoucnosti budou moci opět navyšovat svou výrobu a dále růst. Proto zatím nesahají k unáhlenému snižování počtu lidí a chtějí se vyhnout tomu, že za pár měsíců obtížně budou zaměstnance opět hledat,“ míní.

Ti, kteří spoří, často nezacházejí se svými úsporami správně, a připravují se tak o výnosy. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který dnes představila novinářům Banka Creditas.„I když se zdá, že jsou Češi spořivý národ, celkové úspory poloviny z nich nepřekročí hranici 100.000 korun. To platí dokonce i ve skupině lidí v předdůchodovém věku. Téměř polovina lidí v našem průzkumu přiznala, že by jejich úspory nepokryly ani tříměsíční výpadek příjmů,“ uvedla členka představenstva banky Ivana Pícková. Ve větší míře jsou to podle ní ženy.Třetina Čechů má podle průzkumu úspory od 100.000 do půl milionu korun. Další desetina má našetřeno mezi půl milionem a milionem a každý desátý má úspory nad milion korun.Z hlediska nejčastějších cílů spoření si kolem 97 procent tvoří rezervu, 62 procent spoří na penzi. Na vlastní bydlení se snaží šetřit zhruba každý pátý, častěji jde o mladší lidi. Na dotaz, zda je jejich spoření pro dosažení hlavních cílů dostačující, odpovídá 63 procent lidí negativně.Průzkum podle Pickové ukázal, že Češi nezacházejí s úsporami správně. Sedm z deseti v nějaké míře drží úspory v hotovosti nebo na běžném účtu. Naopak nástroje pro dlouhodobé spoření, jako jsou například fondy, využívá kolem 29 procent lidí. Přitom pravidelné investování do konzervativnějších sektorů i po menších částkách je pro tento účel jedno z nejlepších, míní Pícková.Milion korun uložený na neúročeném běžném účtu nevynese za rok nic, stejná částka uložená na spořicím účtu přinese při dnešních průměrných sazbách roční úrok kolem 50.000 korun, upozornila.Nejoblíbenějšími nástroji spoření jsou hotovost, ve které má úspory 71 procent lidí, a spořicí účty, které využívá 69 procent oslovených. Následují státem dotované produkty, jako je penzijní spoření a stavební spoření a investiční fondy. Penzijní pojištění má 64 procent dotázaných a stavební spoření 39 procent.Chcete využít této příležitosti?Z průzkumu také vyplývá, že ženy spoří méně než muži. Nejvyšší úspory mají obyvatelé Prahy. V hlavním městě je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří neuspoří nic, je to každý desátý Pražan. Nejspořivější věkovou skupinou, a to jak co do měsíční úložky, tak do objemu úspor, jsou lidé mezi 45 a 53 lety.Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla proti září o desetinu procentního bodu a vrátila se na 3,5 procenta. Ubylo lidí bez práce i volných pracovních pozic, vyplývá z údajů zveřejněných dnes Úřadem práce ČR. Analytiky vzhledem ke klesající ekonomice snížení nezaměstnanosti překvapilo. Podle nich by ale nezaměstnanost mohla v příštích měsících růst, pokud potrvá hospodářská recese a firmám se zvýší náklady kvůli očekávanému zdražení energií.Na 3,5 procenta byla nezaměstnanost v Česku v červenci, v následujících dvou měsících byla o desetinu procentního bodu výše. Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti v Česku také 3,5 procenta. Letošní říjnová nezaměstnanost je podle Úřadu práce ČR nejnižší ve srovnání zemí Evropské unie.V říjnu na trhu práce zřejmě převážily pozitivní faktory jako předvánoční otevírání míst v logistice a on-line obchodu, komentoval výsledek generální ředitel firmy Randstad Martin Jánský. Český hrubý domácí produkt přitom ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně i meziročně klesl, nižší byla spotřeba domácností i poptávka, upozornil. „Jakkoliv česká ekonomika letos z pohledu HDP nevykazuje žádné silné výkony, tak hlad po pracovní síle zatím stále trvá, i když by byl asi přirozenější mírný nárůst nezaměstnanosti,“ podotkl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.Podle odbornice PwC na lidské zdroje Andrey Linhartové Palánové je nízká míra nezaměstnanosti vzhledem k pokračující tuzemské recesi až nezdravá. „Firmy věří, že ekonomické ochlazení bude krátkodobé a v blízké budoucnosti budou moci opět navyšovat svou výrobu a dále růst. Proto zatím nesahají k unáhlenému snižování počtu lidí a chtějí se vyhnout tomu, že za pár měsíců obtížně budou zaměstnance opět hledat,“ míní.