ČEZ dokončil prodej svého polovičního podílu v turecké společnosti Akcez

Transakci už schválil tamní antimonopolní úřad i energetický regulátor. Pod Akcez patří tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám. Dnes o tom informovala skupina ČEZ. Finanční podmínky prodeje nezveřejnila. ČEZ v Turecku vlastní ještě společnost Akenerji Elektrik Üretim.

ČEZ dosud držel poloviční podíl v rámci společného podniku Akcez Enerji s tureckým partnerem AKKÖK Holding. Prodej své části česká společnost zahájila loni v létě, kdy s kupcem podepsala prodejní smlouvu. Investor Torunlar Group, který je rovněž aktivní v energetice, podle skupiny předložil nejlepší nabídku. K dokončení transakce následně bylo nutné schválení ze strany tureckého antimonopolního úřadu i energetického regulátora a zejména vyjednání podmínek refinancování stávajícího úvěru. Mateřská společnost ČEZ totiž měla vystavené záruky za závazky podniku Akcez vůči konsorciu financujících bank, které po dokončení transakce v plné výši zanikly.

Prodej podílu v Akcez je podle českého podniku součástí strategického záměru skupiny na odprodej části aktiv na vybraných trzích. Soustředit se chce více například na obnovitelné zdroje či moderní energetické služby.

ČEZ ovšem v Turecku, kde působí od roku 2008, zůstává. Stále totiž drží zhruba 40procentní podíl v další energetické společnosti Akenerji Elektrik Üretim. Ta v zemi provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák nedávno v rozhovoru s ČTK uvedl, že firma se bude chtít v budoucnu zbavit i této firmy, její prodej ovšem tak blízko zatím není. „Je to nyní spíš otázka trhu,“ podotkl tehdy Novák. Upozornil, že Turecko je složitý trh, zejména kvůli vysoké inflaci a úpadku turecké liry.

ČEZ v současné době působí vedle České republiky ještě v dalších šesti zemích, a to na Slovensku, v Německu, Francii, Polsku, Rumunsku a Turecku. Do budoucna chce společnost v zahraničí rozvíjet zejména moderní energetiku v rámci ESCO služeb a také výrobu z obnovitelných zdrojů energie.

HDP ve 3. čtvrtletí meziročně klesl o 0,7 procenta, klesne i celoročně

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,5 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil svůj první odhad z konce října. Hospodářský útlum byl silnější, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků z aktuálních dat vyplývá, že za celý rok už se česká ekonomika poklesu nevyhne, pokles HDP odhadují na půl procenta.

Chcete využít této příležitosti?

Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP podle ČSÚ ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

„Zveřejněná data indikují, že se tuzemská ekonomika po nepatrném mezikvartálním růstu v první polovině letošního roku dostala ve třetím čtvrtletí do opětovné kontrakce,“ konstatoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podle něj HDP táhla dolů spotřeba domácností, která se meziročně propadla o 2,3 procenta v souladu s prognózou ČNB.

„Oproti predikci mírně hlubší pokles reálného HDP tak byl dán nižším příspěvkem čistého vývozu zboží a služeb, když na exportní výkonnost českých podniků negativně dolehly hospodářské problémy našeho hlavního obchodního partnera – Německa. Za prognózou pravděpodobně ze stejného důvodu zaostalo také oživení růstu fixních investic,“ uvedl Král.

„Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí zaostal za původními odhady, které čekaly vesměs mezičtvrtletní stagnaci a mírnější meziroční propad ekonomiky. Zveřejněná struktura potvrzuje, že slábne zahraniční poptávka, ale i ta domácí kromě spotřeby vlády zůstává v útlumu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že výkon české ekonomiky se ještě víc vzdálil úrovni před pandemií covidu-19, nyní je o 1,5 procenta nižší.

V posledním čtvrtletí by měl HDP podle prognózy ČNB stagnovat. Za celý rok by tak HDP zaznamenal pokles o 0,4 procenta. Podobný názor mají i analytici. „I pokud se HDP v letošním závěrečném čtvrtletí vrátí k mezikvartálnímu růstu, tak celoroční pokles HDP bude letos činit zhruba 0,3 procenta či 0,4 procenta,“ soudí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Odborníci upozorňují i na rizika pro hospodářské oživení v příštím roce. Seidler připomněl, že listopadová prognóza ČBA očekávala příští rok růst HDP o 1,8 procenta. „Výhled na vývoj zahraniční poptávky se však poslední dobou horší, což negativně ovlivní i rychlost očekávaného zotavování tuzemské ekonomiky Pokud tak zaznamená v příštím roce růst nad jedno procento, bude to ve světle současných rizik nakonec pozitivní zpráva,“ uvedl.

ČSÚ dnes zveřejnil i hrubou přidanou hodnotu (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, za třetí čtvrtletí. Ta rovněž klesala, meziročně to bylo o 0,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.

Polostátní energetická skupina ČEZ dokončila prodej svého padesátiprocentního podílu v turecké společnosti Akcez Enerji tureckému investorovi Torunlar Group. Transakci už schválil tamní antimonopolní úřad i energetický regulátor. Pod Akcez patří tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám. Dnes o tom informovala skupina ČEZ. Finanční podmínky prodeje nezveřejnila. ČEZ v Turecku vlastní ještě společnost Akenerji Elektrik Üretim. ČEZ dosud držel poloviční podíl v rámci společného podniku Akcez Enerji s tureckým partnerem AKKÖK Holding. Prodej své části česká společnost zahájila loni v létě, kdy s kupcem podepsala prodejní smlouvu. Investor Torunlar Group, který je rovněž aktivní v energetice, podle skupiny předložil nejlepší nabídku. K dokončení transakce následně bylo nutné schválení ze strany tureckého antimonopolního úřadu i energetického regulátora a zejména vyjednání podmínek refinancování stávajícího úvěru. Mateřská společnost ČEZ totiž měla vystavené záruky za závazky podniku Akcez vůči konsorciu financujících bank, které po dokončení transakce v plné výši zanikly. Prodej podílu v Akcez je podle českého podniku součástí strategického záměru skupiny na odprodej části aktiv na vybraných trzích. Soustředit se chce více například na obnovitelné zdroje či moderní energetické služby. ČEZ ovšem v Turecku, kde působí od roku 2008, zůstává. Stále totiž drží zhruba 40procentní podíl v další energetické společnosti Akenerji Elektrik Üretim. Ta v zemi provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák nedávno v rozhovoru s ČTK uvedl, že firma se bude chtít v budoucnu zbavit i této firmy, její prodej ovšem tak blízko zatím není. "Je to nyní spíš otázka trhu," podotkl tehdy Novák. Upozornil, že Turecko je složitý trh, zejména kvůli vysoké inflaci a úpadku turecké liry. ČEZ v současné době působí vedle České republiky ještě v dalších šesti zemích, a to na Slovensku, v Německu, Francii, Polsku, Rumunsku a Turecku. Do budoucna chce společnost v zahraničí rozvíjet zejména moderní energetiku v rámci ESCO služeb a také výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: ČTK HDP ve 3. čtvrtletí meziročně klesl o 0,7 procenta, klesne i celoročně Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,5 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil svůj první odhad z konce října. Hospodářský útlum byl silnější, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků z aktuálních dat vyplývá, že za celý rok už se česká ekonomika poklesu nevyhne, pokles HDP odhadují na půl procenta. Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP podle ČSÚ ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. "Zveřejněná data indikují, že se tuzemská ekonomika po nepatrném mezikvartálním růstu v první polovině letošního roku dostala ve třetím čtvrtletí do opětovné kontrakce," konstatoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podle něj HDP táhla dolů spotřeba domácností, která se meziročně propadla o 2,3 procenta v souladu s prognózou ČNB. "Oproti predikci mírně hlubší pokles reálného HDP tak byl dán nižším příspěvkem čistého vývozu zboží a služeb, když na exportní výkonnost českých podniků negativně dolehly hospodářské problémy našeho hlavního obchodního partnera – Německa. Za prognózou pravděpodobně ze stejného důvodu zaostalo také oživení růstu fixních investic," uvedl Král. "Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí zaostal za původními odhady, které čekaly vesměs mezičtvrtletní stagnaci a mírnější meziroční propad ekonomiky. Zveřejněná struktura potvrzuje, že slábne zahraniční poptávka, ale i ta domácí kromě spotřeby vlády zůstává v útlumu," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že výkon české ekonomiky se ještě víc vzdálil úrovni před pandemií covidu-19, nyní je o 1,5 procenta nižší. V posledním čtvrtletí by měl HDP podle prognózy ČNB stagnovat. Za celý rok by tak HDP zaznamenal pokles o 0,4 procenta. Podobný názor mají i analytici. "I pokud se HDP v letošním závěrečném čtvrtletí vrátí k mezikvartálnímu růstu, tak celoroční pokles HDP bude letos činit zhruba 0,3 procenta či 0,4 procenta," soudí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Odborníci upozorňují i na rizika pro hospodářské oživení v příštím roce. Seidler připomněl, že listopadová prognóza ČBA očekávala příští rok růst HDP o 1,8 procenta. "Výhled na vývoj zahraniční poptávky se však poslední dobou horší, což negativně ovlivní i rychlost očekávaného zotavování tuzemské ekonomiky Pokud tak zaznamená v příštím roce růst nad jedno procento, bude to ve světle současných rizik nakonec pozitivní zpráva," uvedl. ČSÚ dnes zveřejnil i hrubou přidanou hodnotu (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, za třetí čtvrtletí. Ta rovněž klesala, meziročně to bylo o 0,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti. Zdroj: Canva