Polostátní energetická skupina ČEZ dokončila prodej svého padesátiprocentního podílu v turecké společnosti Akcez Enerji tureckému investorovi Torunlar Group. Transakci už schválil tamní antimonopolní úřad i energetický regulátor. Pod Akcez patří tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám. Dnes o tom informovala skupina ČEZ. Finanční podmínky prodeje nezveřejnila. ČEZ v Turecku vlastní ještě společnost Akenerji Elektrik Üretim.
ČEZ dosud držel poloviční podíl v rámci společného podniku Akcez Enerji s tureckým partnerem AKKÖK Holding. Prodej své části česká společnost zahájila loni v létě, kdy s kupcem podepsala prodejní smlouvu. Investor Torunlar Group, který je rovněž aktivní v energetice, podle skupiny předložil nejlepší nabídku. K dokončení transakce následně bylo nutné schválení ze strany tureckého antimonopolního úřadu i energetického regulátora a zejména vyjednání podmínek refinancování stávajícího úvěru. Mateřská společnost ČEZ totiž měla vystavené záruky za závazky podniku Akcez vůči konsorciu financujících bank, které po dokončení transakce v plné výši zanikly.
Prodej podílu v Akcez je podle českého podniku součástí strategického záměru skupiny na odprodej části aktiv na vybraných trzích. Soustředit se chce více například na obnovitelné zdroje či moderní energetické služby.
ČEZ ovšem v Turecku, kde působí od roku 2008, zůstává. Stále totiž drží zhruba 40procentní podíl v další energetické společnosti Akenerji Elektrik Üretim. Ta v zemi provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák nedávno v rozhovoru s ČTK uvedl, že firma se bude chtít v budoucnu zbavit i této firmy, její prodej ovšem tak blízko zatím není. „Je to nyní spíš otázka trhu,“ podotkl tehdy Novák. Upozornil, že Turecko je složitý trh, zejména kvůli vysoké inflaci a úpadku turecké liry.
ČEZ v současné době působí vedle České republiky ještě v dalších šesti zemích, a to na Slovensku, v Německu, Francii, Polsku, Rumunsku a Turecku. Do budoucna chce společnost v zahraničí rozvíjet zejména moderní energetiku v rámci ESCO služeb a také výrobu z obnovitelných zdrojů energie.
HDP ve 3. čtvrtletí meziročně klesl o 0,7 procenta, klesne i celoročně
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,5 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil svůj první odhad z konce října. Hospodářský útlum byl silnější, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků z aktuálních dat vyplývá, že za celý rok už se česká ekonomika poklesu nevyhne, pokles HDP odhadují na půl procenta.
Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP podle ČSÚ ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.
„Zveřejněná data indikují, že se tuzemská ekonomika po nepatrném mezikvartálním růstu v první polovině letošního roku dostala ve třetím čtvrtletí do opětovné kontrakce,“ konstatoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podle něj HDP táhla dolů spotřeba domácností, která se meziročně propadla o 2,3 procenta v souladu s prognózou ČNB.
„Oproti predikci mírně hlubší pokles reálného HDP tak byl dán nižším příspěvkem čistého vývozu zboží a služeb, když na exportní výkonnost českých podniků negativně dolehly hospodářské problémy našeho hlavního obchodního partnera – Německa. Za prognózou pravděpodobně ze stejného důvodu zaostalo také oživení růstu fixních investic,“ uvedl Král.
„Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí zaostal za původními odhady, které čekaly vesměs mezičtvrtletní stagnaci a mírnější meziroční propad ekonomiky. Zveřejněná struktura potvrzuje, že slábne zahraniční poptávka, ale i ta domácí kromě spotřeby vlády zůstává v útlumu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že výkon české ekonomiky se ještě víc vzdálil úrovni před pandemií covidu-19, nyní je o 1,5 procenta nižší.
V posledním čtvrtletí by měl HDP podle prognózy ČNB stagnovat. Za celý rok by tak HDP zaznamenal pokles o 0,4 procenta. Podobný názor mají i analytici. „I pokud se HDP v letošním závěrečném čtvrtletí vrátí k mezikvartálnímu růstu, tak celoroční pokles HDP bude letos činit zhruba 0,3 procenta či 0,4 procenta,“ soudí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Odborníci upozorňují i na rizika pro hospodářské oživení v příštím roce. Seidler připomněl, že listopadová prognóza ČBA očekávala příští rok růst HDP o 1,8 procenta. „Výhled na vývoj zahraniční poptávky se však poslední dobou horší, což negativně ovlivní i rychlost očekávaného zotavování tuzemské ekonomiky Pokud tak zaznamená v příštím roce růst nad jedno procento, bude to ve světle současných rizik nakonec pozitivní zpráva,“ uvedl.
ČSÚ dnes zveřejnil i hrubou přidanou hodnotu (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, za třetí čtvrtletí. Ta rovněž klesala, meziročně to bylo o 0,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.
Polostátní energetická skupina ČEZ dokončila prodej svého padesátiprocentního podílu v turecké společnosti Akcez Enerji tureckému investorovi Torunlar Group. Transakci už schválil tamní antimonopolní úřad i energetický regulátor. Pod Akcez patří tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám. Dnes o tom informovala skupina ČEZ. Finanční podmínky prodeje nezveřejnila. ČEZ v Turecku vlastní ještě společnost Akenerji Elektrik Üretim. ČEZ dosud držel poloviční podíl v rámci společného podniku Akcez Enerji s tureckým partnerem AKKÖK Holding. Prodej své části česká společnost zahájila loni v létě, kdy s kupcem podepsala prodejní smlouvu. Investor Torunlar Group, který je rovněž aktivní v energetice, podle skupiny předložil nejlepší nabídku. K dokončení transakce následně bylo nutné schválení ze strany tureckého antimonopolního úřadu i energetického regulátora a zejména vyjednání podmínek refinancování stávajícího úvěru. Mateřská společnost ČEZ totiž měla vystavené záruky za závazky podniku Akcez vůči konsorciu financujících bank, které po dokončení transakce v plné výši zanikly. Prodej podílu v Akcez je podle českého podniku součástí strategického záměru skupiny na odprodej části aktiv na vybraných trzích. Soustředit se chce více například na obnovitelné zdroje či moderní energetické služby. ČEZ ovšem v Turecku, kde působí od roku 2008, zůstává. Stále totiž drží zhruba 40procentní podíl v další energetické společnosti Akenerji Elektrik Üretim. Ta v zemi provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák nedávno v rozhovoru s ČTK uvedl, že firma se bude chtít v budoucnu zbavit i této firmy, její prodej ovšem tak blízko zatím není. „Je to nyní spíš otázka trhu,“ podotkl tehdy Novák. Upozornil, že Turecko je složitý trh, zejména kvůli vysoké inflaci a úpadku turecké liry. ČEZ v současné době působí vedle České republiky ještě v dalších šesti zemích, a to na Slovensku, v Německu, Francii, Polsku, Rumunsku a Turecku. Do budoucna chce společnost v zahraničí rozvíjet zejména moderní energetiku v rámci ESCO služeb a také výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt snížil o 0,5 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad , který tak zhoršil svůj první odhad z konce října. Hospodářský útlum byl silnější, než předpokládala Česká národní banka . Podle analytiků z aktuálních dat vyplývá, že za celý rok už se česká ekonomika poklesu nevyhne, pokles HDP odhadují na půl procenta. Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP podle ČSÚ ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. „Zveřejněná data indikují, že se tuzemská ekonomika po nepatrném mezikvartálním růstu v první polovině letošního roku dostala ve třetím čtvrtletí do opětovné kontrakce,“ konstatoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podle něj HDP táhla dolů spotřeba domácností, která se meziročně propadla o 2,3 procenta v souladu s prognózou ČNB. „Oproti predikci mírně hlubší pokles reálného HDP tak byl dán nižším příspěvkem čistého vývozu zboží a služeb, když na exportní výkonnost českých podniků negativně dolehly hospodářské problémy našeho hlavního obchodního partnera – Německa. Za prognózou pravděpodobně ze stejného důvodu zaostalo také oživení růstu fixních investic,“ uvedl Král. „Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí zaostal za původními odhady, které čekaly vesměs mezičtvrtletní stagnaci a mírnější meziroční propad ekonomiky. Zveřejněná struktura potvrzuje, že slábne zahraniční poptávka, ale i ta domácí kromě spotřeby vlády zůstává v útlumu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že výkon české ekonomiky se ještě víc vzdálil úrovni před pandemií covidu-19, nyní je o 1,5 procenta nižší. V posledním čtvrtletí by měl HDP podle prognózy ČNB stagnovat. Za celý rok by tak HDP zaznamenal pokles o 0,4 procenta. Podobný názor mají i analytici. „I pokud se HDP v letošním závěrečném čtvrtletí vrátí k mezikvartálnímu růstu, tak celoroční pokles HDP bude letos činit zhruba 0,3 procenta či 0,4 procenta,“ soudí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Odborníci upozorňují i na rizika pro hospodářské oživení v příštím roce. Seidler připomněl, že listopadová prognóza ČBA očekávala příští rok růst HDP o 1,8 procenta. „Výhled na vývoj zahraniční poptávky se však poslední dobou horší, což negativně ovlivní i rychlost očekávaného zotavování tuzemské ekonomiky Pokud tak zaznamená v příštím roce růst nad jedno procento, bude to ve světle současných rizik nakonec pozitivní zpráva,“ uvedl. ČSÚ dnes zveřejnil i hrubou přidanou hodnotu , tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, za třetí čtvrtletí. Ta rovněž klesala, meziročně to bylo o 0,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.
Dividendové akcie, které zvyšují své výplaty, mohou být často skvělou dlouhodobou investicí. Když se jejich výplaty zvyšují, investoři získávají vyšší...
Společnost Silvaco Group je poskytovatelem softwaru pro technologické počítačové navrhování (TCAD), elektronické navrhování automatizace (EDA) a polovodičového...