Soul bude hostit konferenci o digitálních penězích a ekonomickém dopadu

Akce, kterou pořádá Bank of Korea (BOK), jihokorejské ministerstvo financí, a Mezinárodní měnový fond (MMF), je naplánována na čtvrtek až pátek příštího týdne.

Cílem konference je objasnit vyvíjející se roli digitálních měn v globálním finančním systému a výzvy, které představují pro tradiční regulační rámce. Účastníci budou zkoumat, jak se centrální banky mohou těmto změnám přizpůsobit a jaké strategie by mohly být použity k využití výhod digitálních měn a zároveň ke zmírnění potenciálních rizik.

Mezi hlavními řečníky budou jihokorejský ministr financí Choo Kyung-ho, guvernér BOK Rhee Chang-yong a šéfka MMF Kristalina Georgieva. Očekává se, že jejich názory se budou týkat zásadních finančních témat, jako je dopad digitálních měn na hospodářský růst, potřeba důrazných regulačních opatření a strategické zapojení centrálních bank do tohoto rychle se měnícího prostředí.

Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.

Ruská ekonomika je exportně orientovaná. Loni hrubý domácí produkt (HDP) o 2,1 procenta klesl, jak se země vyrovnávala s dopady sankcí. Západní státy je zavedly ve snaze Rusko izolovat po vpádu jeho vojsk na Ukrajinu a ztížit mu prodej surovin. Peníze z prodeje totiž Moskvě pomáhají financovat válečné tažení.

„Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí,“ řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. „Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta,“ dodal prezident.

Ruská ekonomika podle něj prokázala, že je odolnější, než si myslela sama Moskva i její protivníci. Hospodářství těží z citelného zvýšení výdajů na zbrojení v souvislosti s válkou na Ukrajině. Tu Moskva oficiálně nazývá speciální vojenskou operací, jejímž cílem je podle Kremlu ochránit před útlakem obyvatele s ruskými kořeny na východě Ukrajiny.

Nepříznivé dopady ale mají na ruskou ekonomiku vysoké úrokové sazby. Analytici očekávají, že ruská centrální banka příští týden zvýší základní úrok na 16 procent. Banka má inflační cíl na čtyřech procentech, míra inflace je ale kvůli vysoké domácí poptávce výrazně vyšší a očekává se, že koncem roku bude nad sedmi procenty. V Rusku se nedostává pracovní síly, míra nezaměstnanosti se tak snížila na 2,9 procenta, což je minimum za dobu měření.

Putin, jako už při několika dalších příležitostech, vyzdvihl zdraví ruské ekonomiky i státních financí. Naopak západní sankce podle něj ukázaly, že nemají na ruskou ekonomiku prakticky žádný významnější vliv. Zmínil například, že deficit státního rozpočtu v listopadu opět klesl a za prvních 11 měsíců letošního roku se snížil na 878 miliard rublů (zhruba 214 miliard Kč), což je asi 0,5 procenta HDP. O měsíc dříve schodek činil 1,24 bilionu rublů.

„Je zřejmé, že západní finanční systém technologicky zastarává,“ řekl Putin. „Tak dlouho usíná na vavřínech, zvyká si na monopoly a exkluzivitu, na nedostatek skutečných alternativ, na zvyk nic neměnit, že se stává archaickým,“ dodal. Monopol velkých západních bank podle Putina kvůli technologické revoluci v následujících letech zanikne.

Putin také řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s Čínou v jakékoliv oblasti, včetně vojenských technologií. „Když přemýšlíme o budoucnosti, o budoucím světovém řádu, o zajištění naší bezpečnosti, tak opouštíme tradiční obchodní vztahy typu nákup a prodej a myslíme na budoucnost, myslíme na technologie,“ řekl ruský prezident, který má velmi přátelské vztahy s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.