Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka v prosinci snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta, byla to první změna sazeb od června 2022. Bankovní rada se podle záznamu na jednání shodla, že nastal čas začít s pozvolným snižováním sazeb vzhledem k tomu, že se letos očekává výrazný pokles inflace. Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu podpořilo všech sedm členů rady. Názory odborníků na budoucí vývoj tuzemské ekonomiky se tak v tuto chvíli samozřejmě také rozcházejí. Na světových trzích se samotný začátek roku 2024 nese poměrně v nejisté náladě, kdy se hned 2 ze 3 hlavních akciových indexů v USA propadají. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla jsou úrokové sazby bezpečně vysoko nad jejich rovnovážnou úrovní, což umožní na následujících jednáních kdykoliv zastavit či přerušit jejich pokles, pokud se naplní rizika působící ve směru vyšší inflace. Frait v této souvislosti uvedl, že proces snižování sazeb bude zřejmě pomalejší, než by doporučovala prognóza centrální banky. Naopak Holub byl názoru, že už v prosinci mohla ČNB sazby snížit o víc než čtvrt procentního bodu a že v budoucnu by pokles měl být v razantnějších krocích. Podle Holuba také optimální okamžik pro začátek snižování sazeb nastal už dříve než v prosinci. Holub společně s Fraitem hlasoval pro pokles úrokové sazby už v listopadu, ostatních pět členů bankovní rady to ale tehdy odmítlo. Část bankovní rady označila za riziko působící ve směru vyšší inflace vládní rozpočtovou politiku. Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové představují české veřejné finance dlouhodobé proinflační riziko, které je relevantní pro budoucí vývoj úrokových sazeb a pro konečnou hladinu, na které se ustálí. Naopak riziko mzdověinflační spirály, kterého se bankovní rada v minulosti obávala, se podle Zamrazilové a Holuba pro nejbližší období snížilo. Bankovní rada se také shodovala, že pravděpodobnost výrazného lednového zvýšení cen je poměrně malá kvůli slabé poptávce. Zdroj: Canva Ekonomika ve 3. čtvrtletí podle zpřesněných údajů klesla o 0,8 % Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 5,2 procenta. Statistici ale upozorňují, že pokud by do této bilance nebyli zahrnuti lidé, kterým byla udělena dočasná ochrana kvůli ozbrojenému konfliktu na Ukrajině, pak by reálná spotřeba na obyvatele klesla o 2,4 procenta. Mezičtvrtletně byla nižší o 0,3 procenta. "Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele ve třetím čtvrtletí stoupl mezičtvrtletně o 0,9 procenta, meziročně poklesl o 3,7 procenta," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání byl ve třetím čtvrtletí loňského roku 43.371 Kč. Proti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o půl procenta, meziročně se nezměnil. Investice domácností klesly mezikvartálně o 0,1 procentního bodu a činily 7,4 procenta, meziročně byly nižší o 0,4 procentního bodu. U nefinančních podniků byla ve třetím čtvrtletí míra zisku 48,5 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o 0,3 procentního bodu více než o rok dříve. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,1 procenta. Míra investic se zvýšila mezičtvrtletně o 0,4 procentního bodu a dosáhla 28,9 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,3 procentního bodu. Zdroj: Getty Images