V posledních měsících začíná mít násilná blokáda Rudého moře, kterou vyvolali jemenští ozbrojenci Hútíové, stále silnější ekonomické důsledky, které se mohou projevit v inflaci a dalších ekonomických údajích. Tento vývoj je reakcí na izraelskou válku v Gaze a neúnavně pokračuje navzdory protiútokům amerických a britských sil. Došlo k citelnému ekonomickému dopadu, jehož důsledky se výrazně projevují v celé světové ekonomice. Některé podniky, jako jsou ropné a kontejnerové přepravní společnosti, uprostřed chaosu profitují, zatímco jiné, které jsou závislé na dovozu a vývozu, jsou výrazně znevýhodněny. Významné společnosti, jako jsou Maersk a Hapag-Lloyd, které mimo jiné kontrolují významnou lodní dopravu, byly nuceny se ohrožené oblasti vyhnout a místo toho se rozhodly pro jiné trasy kolem afrického mysu Dobré naděje. Toto strategické přesměrování mělo za následek výrazné zvýšení sazeb za přepravu pro lodě obchodující na trasách z Asie do Evropy a pro lodě obsluhující americký trh. Sazby se ztrojnásobily, resp. zdvojnásobily v důsledku snížené celkové dostupnosti tankerů. Kromě toho může Panamským průplavem proplouvat méně lodí kvůli velkému suchu v této zóně, což tento problém ještě více zkomplikovalo. Ačkoli ekonomové projevují opatrnost při odhadování přesných číselných důsledků těchto narušení, předchozí výzkum Mezinárodního měnového fondu (MMF) ukazuje, že když se náklady na lodní dopravu zdvojnásobí, jako tomu bylo v uplynulém měsíci, může to mít za následek zvýšení celosvětových spotřebitelských cen v následujícím roce o 0,7 procentního bodu. Přesný dopad a jeho načasování by však do značné míry závisely na tom, jak dlouho by blokáda trvala. Ben May, ředitel globálního makrovýzkumu ve společnosti Oxford Economics, ve své dřívější zprávě uvedl, že ačkoli by blokáda mohla potenciálně zvýšit inflaci za rok přibližně o 0,6 procentního bodu, pravděpodobně by nevedla k výraznému odchýlení od širšího trendu globální dezinflace. Centrální banky by i nadále uvolňovaly měnovou politiku, i když ne takovým tempem, jak trh v současnosti očekává. Tento nárůst vyplývá ze současných nákladů na kontejnerovou dopravu na všech trasách, které se drží na úrovni přibližně 90 %, což je oproti předchozím údajům výrazný nárůst. Hospodářský dopad blokády je podle očekávání poměrně specifický pro jednotlivá odvětví. Například výrobci oděvů a spotřebičů, kteří dovážejí výrobky nebo zahraniční komponenty, pociťují zátěž v důsledku rostoucích přepravních sazeb. Suezským průplavem, který spojuje Rudé moře se Středozemním mořem, proplouvá přibližně 21 % světových kontejnerových lodí. Mezi společnostmi, které v důsledku blokády zaznamenaly přerušení provozu, jsou například Ikea a Tesla. Obavy z nákladů a zpoždění začíná vyjadřovat i několik amerických společností. Stanley Sutula, finanční ředitel společnosti Colgate-Palmolive, během nedávného prohlášení zmínil, že se společnost připravuje na “delší dodací lhůty” výrobků kvůli přerušení provozu v Rudém moři. Podobně společnost ResMed se sídlem v San Diegu, která vyrábí například lékařské masky na spaní, minulý týden v rámci hovoru k výsledkům oznámila, že očekává nárůst nákladů na přepravu, který ovlivní výsledky za nadcházející čtvrtletí. Naopak blokáda se ukázala být určitým pozitivem pro společnosti jako Maersk, jejíž akcie od listopadového dna vzrostly o 32 %. Tyto společnosti profitovaly z nárůstu přepravních sazeb, který si vyžádala změna trasy jejich flotil. Například společnost Hapag-Lloyd, jejíž akcie od prosincového minima vzrostly o 49 %, nyní nabízí jako řešení narušení provozu pozemní trasy přes Saúdskou Arábii z měst v Perském zálivu do měst u Rudého moře. Těžařský gigant BHP podle zprávy deníku Wall Street Journal plánuje přesměrování zásilek, což by mohlo mít potenciální dopad na materiály používané v průmyslu. Přibližně 8 % tankerů přepravujících surovou ropu, 12 % tankerů převážejících produkty, jako je benzín, a 11 % tankerů přepravujících zkapalněný zemní plyn obvykle proplouvá Suezským průplavem, ale kvůli současným poruchám musely některé ropné tankery, včetně saúdskoarabských plavidel, zvolit jiné námořní trasy. Problémy v lodní dopravě způsobené blokádou způsobily minulý týden nárůst mezinárodních cen ropy o 6 %. Tyto okolnosti také vytvořily lukrativní investiční příležitosti. Například u tankerů na přepravu ropných produktů klasifikovaných jako “long range II nebo LR2” vzrostly jejich sazby na nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky. V letech 2022 a 2023 se tyto sazby pohybovaly v průměru kolem 40 000 USD za den. V uplynulém týdnu však překonaly hranici 100 000 dolarů. Jak upozornil analytik společnosti Jefferies Omar Nokta, společnost Scorpio Tankers Inc. (STNG) stojí na pozici společnosti s největším počtem těchto tankerů. Vzhledem k nárůstu sazeb by společnost měla zaznamenat výrazné zisky a Nokta následně v pátek zvýšil cílovou cenu ze 74 na 90 USD, což znamená 26% růst akcií, které v pátek uzavřely na 71,65 USD. Závěrem lze říci, že násilná blokáda Rudého moře vyvolala vlny napříč světovou ekonomikou, které nerovnoměrně ovlivnily jednotlivá odvětví, přičemž převážně zvýšily sazby za nákladní dopravu a ceny ropy. Blokáda vedla k přesunu kontejnerové dopravy, výraznému přesměrování a následným dopadům na inflaci. Ekonomové se sice opatrně, ale přece jen snaží odhadnout budoucí dopady těchto narušení, přičemž potenciální důsledky silně závisí na délce trvání a závažnosti blokády. Mezitím se některým společnostem a odvětvím podařilo v chaosu dosáhnout zisku, což odhaluje mnohostranné dopady globálního narušení v rozsahu blokády Rudého moře.