Instituce se sídlem ve Washingtonu v neděli odhalila, že důsledky tohoto technologického posunu pravděpodobně prohloubí nerovnost, zejména v zemích s vysokými příjmy, které si uvědomují ještě větší riziko ve srovnání s rozvíjejícími se trhy a zeměmi s nízkými příjmy.

Šéfka MMF Kristalina Georgievová upozornila na sugestivní předzvěsti dopadu umělé inteligence a apeluje na tvůrce politik, že je třeba tuto hrozící krizi zmírnit. Ve svém prohlášení je vyzvala, aby předešli další eskalaci sociálního napětí zrozeného z tohoto “znepokojivého trendu”. Georgievová osvětlila potenciál nadcházející technologické revoluce stimulovat globální produktivitu, ale také ostře uznala její stejnou schopnost vytlačovat pracovní místa a zvyšovat nerovnost.

Spektrum dosahu umělé inteligence se však v různých ekonomických geografických oblastech liší. Podle MMF by v zemích s vysokými příjmy mohlo být přibližně 60 % pracovních míst svědky účinků, které AI přináší. Zajímavé je, že polovina těchto pracovních míst má potenciál pro zvýšení produktivity díky integraci s nástroji AI. Naproti tomu agentura zjistila, že expozice AI na rozvíjejících se trzích klesá přibližně na 40 % a v zemích s nízkými příjmy se dále snižuje na 26 %.

Rozvíjející se trhy a země s nízkými příjmy podle závěru MMF chápou výhodu menšího krátkodobého narušení ze strany AI. Avšak absence infrastruktury a kvalifikované pracovní síly, která by dokázala umístit a realizovat přínosy AI, by mohla tyto země učinit zranitelnými vůči prohlubujícím se nerovnostem podníceným touto technologií.

Rozdíly v příjmech a bohatství v rámci jednotlivých zemí také čelí důsledkům neustálého růstu AI. Zpráva MMF vyjádřila obavy z “polarizace v rámci příjmových skupin”. Pracovníci, kteří mají přístup k výhodám umělé inteligence, ji mohou využít ke zvýšení své produktivity a zvýšení svých příjmů, zatímco těm, kteří tato technologická privilegia nemají, hrozí, že budou ještě více zaostávat.

Společnost Goldman Sachs již dříve upozornila na potenciální dopady, které by generativní AI mohla mít na přibližně 300 milionů pracovních míst po celém světě. Banka z Wall Street však také uznává schopnost této technologie stimulovat produktivitu práce a růst a potenciálně zvýšit hrubý domácí produkt až o 7 %.

Zveřejnění zprávy MMF se shoduje se začátkem zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu. Na této každoroční akci se setkávají podnikatelé a političtí představitelé z celého světa pod zastřešujícím tématem “Obnovení důvěry”. Letošní summit klade důraz na návrat k základům. Proběhne otevřený, konstruktivní dialog mezi tvůrci politik, vedoucími představiteli podniků a členy občanské společnosti, přičemž jedním z pilířů jejich diskusí budou výhody a nevýhody umělé inteligence. WEF v minulosti čelil kritice, že je v posledních letech mimo, neefektivní a irelevantní.

Hodnocení Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve spojení s diskusí na Světovém ekonomickém fóru výrazně podtrhuje naléhavou potřebu řešit potenciální vliv umělé inteligence na globální trh práce. V současné době je stále jasnější, že umělá inteligence bude hrát stále významnější roli v našich životech, a to jak v oblasti ekonomiky, tak i společnosti.

Nedávné zprávy a studie MMF naznačují, že AI může výrazně změnit dynamiku pracovního trhu, což si vyžádá důkladné zhodnocení. AI může zlepšit produktivitu a efektivitu, ale také může znamenat snižování pracovních míst v některých odvětvích. Tato skutečnost zdůrazňuje potřebu globálních diskusí, které by se měly týkat širokého rozsahu témat spojených s AI.

Zvláštní důraz je kladen na etické otázky týkající se AI. Je nezbytné, aby se AI vyvíjela a využívala v souladu s hodnotami a principy, které jsou pro společnost důležité. Zde hrají důležitou roli regulace a pravidla, která by měla být stanovena tak, aby minimalizovala negativní dopady na pracovníky a zajistila spravedlivé využívání technologie.

Kromě toho je důležité zaměřit se na strategická opatření, která by měla být přijata, aby se zabránilo nežádoucím dopadům AI na příjmové skupiny a sociální rovnost. To zahrnuje investice do rekvalifikace pracovníků, podporu nových zaměstnání v oblasti technologie a vytváření politik, které budou reagovat na změny na trhu práce.

Význam této problematiky vyžaduje okamžité a společné kroky ze všech sektorů společnosti. Je třeba spolupracovat na vytvoření globálních norem a zásad, které zajistí, že AI bude přínosem pro všechny, a nikoli zdrojem nerovnosti a narušení trhu práce. Společnost, vlády, průmysl a akademický sektor musí spojit své síly, aby se vyrovnali s výzvami, které s sebou přináší rychlý rozvoj umělé inteligence.