Třetina Čechů zvažuje, že si začne odkládat peníze na důchod do daňově zvýhodněného takzvaného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Vyplývá to průzkumu investiční platformy Portu mezi tisícovkou respondentů. Odkládání peněz na penzi prostřednictvím DIP je možné od letošního ledna. Část peněz na důchod formou spoření na penzijní nebo jiný spořicí účet si odkládá 62 procent Čechů, 57,5 procenta investuje do akcií, dluhopisů, realit nebo dalších aktiv. Tři čtvrtiny Čechů, kteří si na stáří střádají, zvládnou měsíčně odložit maximálně 3000 korun. Osmadvacet procent lidí na důchod odkládá částku 500 až 1000 korun. V úsporách nad 3000 korun měsíčně dominují muži, více než tuto částku dokáže uspořit 28 procent mužů a 11 procent žen. Pokud by dotazované muže a ženy čekal v horizontu měsíce odchod do důchodu, 72 procent z nich by bylo spokojeno s výší penze mezi 20.000 až 30.000 Kč měsíčně, shodně 36 procent uvedlo částky 20.000 až 25.000 Kč a 25.000 až 30.000 Kč. S 15.000 až 20.000 Kč by se spokojila desetina dotázaných. Skromnější jsou ženy, polovina z nich by se spokojila s 25.000 Kč, mezi muži by to stačilo 42 procentům dotázaných. Měsíční důchod v rozmezí 30.000 až 40.000 korun by si představovalo 12 procent respondentů, 5,5 procenta by chtělo přes 40.000 korun. Průměrný důchod byl v loňském roce 20.700 Kč. S důchodem do 25.000 Kč by se ale spokojila jen necelá polovina Čechů. "Pokud si lidé chtějí udržet určitou životní úroveň i ve stáří, musí se o rentu nad rámec státem vyplácené penze postarat sami a je potřeba na to myslet včas. Například 35letý člověk, který chce jít do důchodu v 65 letech a přilepšovat si po dobu 15 let rentou 10.000 Kč měsíčně, by měl při průměrném historickém zhodnocení akciových trhů osm procent ročně začít každý měsíc investovat částku 1200 Kč, aby získal potřebných 1,8 milionu Kč," vypočetl analytik Portu Marek Pokorný. DIP stejně jako stávající důchodové spořicí produkty umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48.000 korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Dlouhodobý investiční produkt tak umožňuje výhodnější investování například do akcií, dluhopisů nebo ETF a může přinést v delším horizontu vyšší zhodnocení než současné spořicí produkty. Ceny v gastronomii v ČR se od roku 2019 zvýšily o 34 procent, uvádí analýza Ceny v českých restauracích, barech, klubech nebo bistrech se od prosince 2019 do konce loňského roku zvýšily o 34 procent. V porovnání s předloňským lednem byly loni v prosinci ceny vyšší o 18 procent. Vyplývá to z dat společnosti Dotykačka z pokladních systémů, které dnes na setkání v Praze představili ředitel výzkumu společnosti Vladimír Sirotek a Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků. Dotykačka sleduje takzvaný gastroindex, který se skládá z 50 nejprodávanějších položek ve všech typech podniků, kde se podávají nápoje nebo jídlo. Statistiky pochází z více než 8000 provozů. Podle dat společnosti za celou ČR loni v gastronomii vzrostly meziročně tržby o tři procenta. Pro řadu podniků to ale vzhledem k celoroční vysoké inflaci znamená v reálných cenách spíše pokles, uvedl Kastner. Sirotek poukázal na to, že v ČR jsou výrazné rozdíly v regionech. V hlavním městě se v roce 2023 tržby meziročně zvedly o sedm procent, stejně tak v Jihomoravském kraji. Podle Kastnera růst celého sektoru tak prakticky táhne Praha a Brno. O pět procent loni meziročně vzrostly tržby na Vysočině nebo v Olomouckém kraji, ve středních Čechách vzrostly o čtyři procenta. Na úrovni celé ČR, tedy růstu tržeb o tři procenta, byl také Zlínský kraj. Naopak nejvíce se propadly tržby v gastronomii v Pardubickém kraji, kde klesly meziročně o tři procenta. V Karlovarském kraji se snížily o dvě procenta. Další kraje se pohybují spíše kolem nuly. Data společnosti ukazují i rozdíly podle typů podniků. Vyplývá z nich, že se loni nejvíce propadly tržby klubům a diskotékám, meziročně o 13 procent. "Ubývá spotřeba po 23:00, která je spojená zejména s konzumací tvrdšího alkoholu," doplnil Kastner. Uvedl, že nejlépe se daří kavárnám, kterým se naopak tržby meziročně o osm procent zvýšily. Kastner poznamenal, že již nejde pouze o podniky podávající kávu, ale nabízí i jídlo nebo třeba míchané nápoje a přebírají tak nabídku jiných podniků. KrajMeziroční vývoj tržeb(v procentech)Praha7Středočeský4Liberecký1Ústecký2Karlovarský-2Plzeňský0Jihočeský1Vysočina5Královéhradecký0Pardubický-3Olomoucký5Jihomoravský7Zlínský3Moravskoslezský-1