Výroba osobních aut v Česku loni vzrostla o 14,8 procenta na 1,397.816 vozů, a téměř se tak dostala na předkrizové hodnoty. Nejlepší výsledek za poslední čtyři roky podpořila produkce vozidel s elektrickým pohonem, která stoupla o 34 procent na rekordních 180.887 elektromobilů a hybridů, tedy 13 procent z produkce. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu. Výrobu loni podle prezidenta sdružení Martina Jahna nepříznivě ovlivnily rusko-ukrajinský i izraelsko-palestinský konflikt, vysoké ceny energií, dlouhodobě neuspokojivá situace na trhu práce či výpadky a volatilita v dodavatelských řetězcích, které byly zejména v jarních a letních měsících. Sílila také zahraniční konkurence, zejména z Asie. Pro zákazníky je podle sdružení rovněž dobrou zprávou dohoda na realističtější podobě emisní normy Euro 7, která umožní déle zachovat nabídku dostupných modelů vozidel. "Jakkoli s řadou výzev budeme muset pracovat i nadále, jsem přesvědčen, že stejně jako v roce 2023, tak i v roce letošním bude český autoprůmysl opět zastávat pozici motoru české ekonomiky a jednoho z nejinovativnějších průmyslových odvětví,“ uvedl Jahn. Největší domácí automobilka Škoda Auto zvýšila produkci o 24,8 procenta na 864.889 automobilů. Z toho téměř 90 procent vyvezla. Škoda loni vyrobila 86.732 elektromobilů a 22.103 plug-in hybridů, což představuje podíl 12,6 procenta na celkové produkci. Výroba v nošovickém závodě automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech v minulém roce stoupla o 5,6 procenta na 340.500 vozidel. Z toho bylo 43.839 aut na čistě elektrický a 28.213 vozů na plug-in hybridní pohon. Celkově tak elektrické vozy vyrobené v Nošovicích tvořily 21,2 procenta z tuzemské produkce značky. Kvůli pozastaveným subdodávkám výrobních komponent v jarních a letních měsících vyrobila kolínská Toyota loni 192.427 automobilů, což je o zhruba 10.000 méně než v předchozím roce. Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, v roce 2023 vyrobila 1432 aut, tedy o 85 víc než v roce 2022. Znamená to nárůst o 6,3 procenta. Výroba autobusů zaznamenala meziroční pokles o 1,3 procenta na 5253 vozidel. Ve vysokomýtském Iveco Czech Republic bylo vyrobeno 4741 autobusů, libchavský SOR dodal na trh 492 autobusů a společnost KHMC vyrobila 20 minibusů. Také tradiční výrobce motocyklů Jawa Moto vykázal meziroční pokles výroby způsobený objednávkovým charakterem produkce a nasycením trhu v roce 2022. V lednu až prosinci roku 2023 sjelo z výrobní linky tuzemské značky 755 motocyklů, což je o 53,5 procenta meziročně méně. Inflace v EU zrychlila na 3,4 %, nejvyšší je s hodnotou 7,6 % v ČR Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Dnes to oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta (v listopadu to bylo 8,0 procenta). Naopak nejnižší je inflace v Dánsku (0,4 procenta). Evropská centrální banka (ECB) sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéfka ECB Christine Lagardeová. V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. V prosinci 2022 byla míra inflace v eurozóně 9,2 procenta a v celé unii 10,4 procenta. Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 procenta. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 procenta na prosincových 6,2 procenta, na Slovensku rovněž klesla z 6,9 procenta na prosincových 6,6 procenta. Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 procenta, v Maďarsku na 25,0 procentech, na Slovensku to bylo 15,0 procent a v Polsku 15,3 procenta. Po Dánsku byla v prosinci v zemích EU nejnižší míra inflace v Itálii a v Belgii, v obou případech 0,5 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Rumunsko (7,0 procent) a Slovensko (6,6 procenta). V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,74 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,21 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -0,68 procentního bodu. Údaje zveřejněné Eurostatem se liší od údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) kvůli rozdílné metodice. Ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek upozornil, že národní systém výpočtu inflace v Česku zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení. "Zatímco u nás je tzv. imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca 12 procent spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta," připomněl. Údaj za Česko byl během loňského roku také silně ovlivněný vládním úsporným tarifem na energie. Pro účely měnové politiky ČR i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ. ČSÚ minulý týden uvedl, že podle národní metodiky tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zpomalilo na 6,9 procenta z listopadových 7,3 procenta. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. Roční míra inflace v zemích EU - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:  prosinec 2023listopad 2023prosinec 2022EU3,43,110,4Eurozóna2,92,49,2Belgie0,5-0,810,2Bulharsko5,05,514,3Česko7,68,016,8Dánsko0,40,39,6Estonsko4,34,117,5Finsko1,30,78,8Francie4,13,96,7Chorvatsko5,45,512,7Irsko3,22,58,2Itálie0,50,612,3Kypr1,92,47,6Litva1,62,320,0Lotyšsko0,91,120,7Lucembursko3,22,16,2Maďarsko5,57,725,0Malta3,73,97,3Německo3,82,39,6Nizozemsko1,01,411,0Polsko6,26,315,3Portugalsko1,92,29,8Rakousko5,74,910,5Rumunsko7,06,914,1Řecko3,72,97,6Slovensko6,66,915,0Slovinsko3,84,510,8Španělsko3,33,35,5Švédsko1,93,310,8