Podle statistik se loni jednalo o 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, což je meziročně o 126 hodin více a zároveň nejvíce za posledních minimálně devět let. Uvedl to oborový web oEnergetice.cz.

Záporné ceny elektřiny na denním energetickém trhu vznikají jako důsledek nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny. Výroba elektřiny, zpravidla z obnovitelných zdrojů energie, je v takových případech daleko vyšší než činí spotřeba.

Počet hodin se zápornou cenou elektřiny výrazně poklesl během energetické krize. Zatímco ještě v roce 2020 bylo 119 hodin se zápornou cenou, v roce 2022 jich bylo 33 a loni už jen osm. Podle oborového webu je nárůst příznakem končící energetické krize.

Nejhlouběji do záporu se ceny elektřiny podle statistik v loňském roce v ČR dostaly v neděli 28. května, kdy se cena elektřiny propadla až k minus 68,54 eura (asi 1745 Kč) za megawatthodinu (MWh). Elektřina ten den byla na trhu zadarmo od 10:00 do 17:00.

Česko v tomto ohledu ale není výjimkou. Nejvyšší počet hodin se zápornou cenou elektřiny měly severské státy. Například ve Finsku podle statistik napočítali až 467 hodin s elektřinou zdarma, v deseti z nich pak dokonce k hodnotě až minus 500 eur (12.735 Kč) za MWh.

Podle oborového webu oEnergetice.cz jsou záporné ceny v energetice negativním úkazem, jelikož ukazují na nedostatečnou flexibilitu soustavy, respektive zařízení do ní připojených. Objevují se nejčastěji v okamžicích s velice nízkou spotřebou elektřiny a počasím vhodným pro výrobu obnovitelných zdrojů elektřiny – například ve dnech pracovního klidu, kdy je větrné nebo slunečné počasí. V minulosti šlo nejčastěji o vánoční svátky a první lednový a květnový den.

Koruna dnes oslabila k jednotné evropské měně o šest haléřů na 25,45 Kč/EUR, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. K dolaru od čtvrtečního podvečera oslabila o pět haléřů na 23,63 Kč/USD. Pražská burza dnes opět posílila. Index PX přidal 0,47 pct na 1489,38 bodu. Vylepšil tak svá maxima od poloviny roku 2008.

Koruna oslabila minulý týden poté, co bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. „Tuzemské měně neprospívá hlavně zužující se úrokový diferenciál,“ uvedl dnes Martin Gürtler z Komerční banky.

Zatímco v případě ČNB trh nyní očekává snížení repo sazby ke třem procentům už do konce roku, u zahraničních centrálních bank naopak termín prvního snížení sazeb mírně odsunul. „Aktuálně je kurz koruny oproti prognóze ČNB slabší zhruba o tři procenta,“ dodal Gürtler.

Pražská burza dnes popáté v řadě posílila. Index PX přidal 0,47 procenta na 1489,38 bodu. Vylepšil tak svou nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2008. Pomohly mu akcie bank i energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Z bankovního sektoru se nejvíce dařilo Erste Bank, která zhodnotila o 1,11 procenta na 1001 Kč. Komerční banka se stala nejvíce obchodovaným titulem, její akcie přitom zdražily o 0,36 procenta na 847 korun. Moneta Money Bank si polepšila o 0,39 procenta na 102 korun.

„ČEZ s téměř stomilionovým objemem připsal 0,18 procenta a zakončil na ceně 822 Kč,“ uvedl analytik Fio banky Martin Singer. V zisku skončily také zbrojovka Colt CZ, společnost Photon Energy a pojišťovna VIG.

Nedařilo se naopak akciím nápojářské Kofoly. Odepsaly 1,45 procenta na 271 korun. Firma ve čtvrtek zveřejnila hospodářské výsledky za loňský rok, tržby jí stouply meziročně o 10,3 procenta na 8,69 miliardy korun. Na pražském trhu dnes ztrácely rovněž akcie tabákové společnosti Philip Morris ČR a řetězce Pilulka.