Analytici: Ekonomiku táhla dolů spotřeba domácností tlumená vysokou inflací
Kam se česká ekonomika vydá během roku 2024?
Co bychom měli sledovat?!
Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Podle analytiků ekonomiku loni brzdila slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledky čtvrtého čtvrtletí ale podle nich dávají naději na oživení.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procent po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022.Vývoj ekonomiky za celý loňský rok podle ČSÚ negativně ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob, zatímco pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a na tvorbu hrubého fixního kapitálu a také zahraniční poptávka. U domácností výdaje na konečnou spotřebu loni klesly o 3,1 procenta, u vládních institucí byly o tři procenta vyšší. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 procenta, uvedli statistici.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2022 zvýšila o 0,5 procenta. Podle statistiků tomu pomohl zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informační a komunikační činnosti.
Na vývoj HDP v posledním kvartále loňského roku pozitivně působila zahraniční poptávka a růst spotřeby domácností. „Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností v uvedeném čtvrtletí meziročně o půl procenta klesly, mezikvartálně ale o půl procenta vzrostly, přičemž vyšší byly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. U vládních institucí byly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta vyšší, zatímco proti třetímu čtvrtletí o 1,3 procenta nižší.
Zdroj: Canva
Analytici: Ekonomiku táhla dolů spotřeba domácností tlumená vysokou inflací
Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil ČSÚ.
„Za celý loňský rok skončila tuzemská ekonomika v mírném propadu o 0,4 procenta. Přitom bez silného vlivu automobilového sektoru, který táhl celý průmysl, by byl pokles ekonomiky přes jedno procento. Automobilový sektor je však již na hraně svých kapacit a v letošním roce tak těžko poskytne obdobně výrazný prorůstový impulz jako loni,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Celkové výsledky české ekonomiky nejsou rozhodně uspokojivé. Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejenom energiemi, ale zdražováním téměř všeho,“ konstatoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil, že se Česko loni ještě vzdálilo od hospodářské úrovně před pandemií covidu-19.
„Hlavním důvodem, proč i nadále (ekonomika) zaostává za předpandemickou úrovní, zůstává slabá spotřeba domácností, které k tehdejšímu objemu schází dramatických 8,3 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zároveň ale upozornil, že v posledním kvartálu roku spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta, což signalizuje její oživení po opadnutí vysoké inflace. „Právě spotřeba domácností ovšem již zřejmě dosáhla svého dna a v nadcházejícím období by měla převzít roli tahouna ekonomiky,“ dodal.
Rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vidí u spotřeby domácností obrat k lepšímu. „Obrat k růstu soukromé spotřeby má všechny předpoklady pokračovat a sílit. Takovému vývoji by měla napomoci nečekaně rychle klesající inflace,“ uvedl.
V letošním roce by podle analytiků mělo nastat hospodářské oživení, růst HDP ale nepředpokládají příliš vysoký. Brzdit ho můžou i ekonomické problémy Německa, které je hlavním vývozním trhem pro české firmy. „V kombinaci s konsolidačním balíčkem se tak dá očekávat, že růst tuzemské ekonomiky zůstane v letošním roce poměrně slabý a z dnešního pohledu by byl úspěch, pokud by překonal jednoprocentní hranici,“ řekl Seidler.
Zdroj: Canva
Český statistický úřad tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Podle analytiků ekonomiku loni brzdila slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledky čtvrtého čtvrtletí ale podle nich dávají naději na oživení.Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procent po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022.Vývoj ekonomiky za celý loňský rok podle ČSÚ negativně ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob, zatímco pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a na tvorbu hrubého fixního kapitálu a také zahraniční poptávka. U domácností výdaje na konečnou spotřebu loni klesly o 3,1 procenta, u vládních institucí byly o tři procenta vyšší. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 procenta, uvedli statistici.Hrubá přidaná hodnota , tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2022 zvýšila o 0,5 procenta. Podle statistiků tomu pomohl zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informační a komunikační činnosti.Na vývoj HDP v posledním kvartále loňského roku pozitivně působila zahraniční poptávka a růst spotřeby domácností. „Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.Výdaje na konečnou spotřebu domácností v uvedeném čtvrtletí meziročně o půl procenta klesly, mezikvartálně ale o půl procenta vzrostly, přičemž vyšší byly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. U vládních institucí byly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta vyšší, zatímco proti třetímu čtvrtletí o 1,3 procenta nižší.Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil ČSÚ.„Za celý loňský rok skončila tuzemská ekonomika v mírném propadu o 0,4 procenta. Přitom bez silného vlivu automobilového sektoru, který táhl celý průmysl, by byl pokles ekonomiky přes jedno procento. Automobilový sektor je však již na hraně svých kapacit a v letošním roce tak těžko poskytne obdobně výrazný prorůstový impulz jako loni,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.„Celkové výsledky české ekonomiky nejsou rozhodně uspokojivé. Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejenom energiemi, ale zdražováním téměř všeho,“ konstatoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil, že se Česko loni ještě vzdálilo od hospodářské úrovně před pandemií covidu-19.„Hlavním důvodem, proč i nadále zaostává za předpandemickou úrovní, zůstává slabá spotřeba domácností, které k tehdejšímu objemu schází dramatických 8,3 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zároveň ale upozornil, že v posledním kvartálu roku spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta, což signalizuje její oživení po opadnutí vysoké inflace. „Právě spotřeba domácností ovšem již zřejmě dosáhla svého dna a v nadcházejícím období by měla převzít roli tahouna ekonomiky,“ dodal.Rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vidí u spotřeby domácností obrat k lepšímu. „Obrat k růstu soukromé spotřeby má všechny předpoklady pokračovat a sílit. Takovému vývoji by měla napomoci nečekaně rychle klesající inflace,“ uvedl.V letošním roce by podle analytiků mělo nastat hospodářské oživení, růst HDP ale nepředpokládají příliš vysoký. Brzdit ho můžou i ekonomické problémy Německa, které je hlavním vývozním trhem pro české firmy. „V kombinaci s konsolidačním balíčkem se tak dá očekávat, že růst tuzemské ekonomiky zůstane v letošním roce poměrně slabý a z dnešního pohledu by byl úspěch, pokud by překonal jednoprocentní hranici,“ řekl Seidler.
Zabezpečení na penzi a nová důchodová reforma jsou témata, která v současné době rezonují společností. Mezi ekonomicky aktivní generací vládnou ohledně...